Ještě do prázdnin hodlá Finanční správa zveřejnit některá data z kontroly korunových dluhopisů. Prověřováno je nyní všech více než 1500 subjektů, které tyto dluhopisy, jejichž výnos nepodléhal zdanění, emitovaly ať už v listinné nebo elektronické formě. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedl generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. Tyto dluhopisy vydala i společnost Agrofert, od které je v roce 2013 odkoupil její tehdejší majitel a současný ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Šéf Finanční správy Janeček: Kontrola dluhopisů nemá v dějinách obdobu
Šéf Finanční správy Martin Janeček v pořadu Devadesátka (zdroj: ČT24)
Celou akci označil Janeček za zcela mimořádnou tematickou kontrolu, která nemá v dějinách Finanční správy žádné srovnání.
Kontroly podle Janečka probíhaly výběrově i dříve, kritériem ke kontrole byly zejména vyšší úrok a velká emise. Prověrky se zaměřovaly například na převodní ceny, na přelévání zisku z jednoho místa na druhé. „Nálezy jsou tam opravdu ohromné a Finanční správa je v této oblasti velmi úspěšná,“ uvedl Janeček.
Pod tlakem veřejnosti se pak správa rozhodla prověřit všechny emise. Generální ředitel uvedl, že již v minulosti padla některá trestní oznámení a nyní také.
Počet emisí korunových dluhopisů – v elektronické podobě – bylo v roce 2011 šest. V roce 2012 pak již 525 a v roce 2013 zase jen patnáct.
obrázek
Dluhopisy
EET: Uzavřeny dvě až tři provozovny
Další část Devadesátky se věnovala elektronické evidenci tržeb. Zatím bylo ve dvou či třech případech rozhodnuto o uzavření provozovny podnikatele. „Vzhledem k tomu, že zapojeno (do EET) je 150 tisíc podnikatelů, je to číslo vševypovídající,“ řekl Janeček. Reagoval tak na tvrzení ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislava Minčiče, který v pořadu uvedl, že uzavření provozovny je nutno vážit na lékárnických vahách.
Janeček také řekl, že uzavření provozovny neznamená ekonomický konec, protože k nápravě může dojít během 24 hodin a podnikání může probíhat dál.
obrázek
Minčič také kritizoval Finanční správu za to, že plošně pohlíží na podnikatele jako na potenciální podvodníky, jejichž zájmem je krátit příjmy státu o daně. „Takovýto pohled na poplatníka, nikoliv jako na klienta, ale jakéhosi soupeře, nepřítele, není moc dobrý.“
Janeček odmítl, že je EET takto myšlena a zdůraznil, že to neznamená, že jsou všichni podezřelí.
Daňový poradce Tomáš Goláň v pořadu prohlásil, že Finanční správa každého válcuje. „Dneska mají připravené metodické pokyny a už jejich názvy dávají jasně najevo, jak se dívají na daňové poplatníky: každý poplatník je podezřelý,“ uvedl Goláň a zmínil názvy - Kombajn, Cep nebo Ohrada na bílé koně.
Podle daňového poradce jsou daňoví kontoloři motivováni tabulkami, kolik toho musí za rok doměřit. „Podle toho mají osobní ohodnocení a to je tlačí do toho, aby hlava nehlava daně doměřovali,“ domnívá se Goláň.
Trest smrti pro firmy
Pořád se věnoval i zajišťovacím příkazům, o kterých se vedla i v parlamentu diskuse, zda nejsou Finanční správou zneužívány.
Od ledna 2013 do března 2017 jich bylo vydáno 4990. Podáno bylo 2279 odvolání, jeden příkaz byl poté zrušen.
Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka řekl, že při zpětném prověřování, které šlo rok až rok a půl proti proudu času, zrušil tento soud jen malé procento těchto příkazů. Problémem však podle něho je, že pro firmy v podstatě znamenají ekonomický trest smrti.
Zmínil některé případy - u dovozu pohonných hmot - kdy Finanční správa postupovala paušálně, místo toho, aby postupovala individuálně. „Jsou za tím lidské osudy,“ podotkl.
Podle Goláně má správa kuchařku a ten, kdo splní první, druhý, třetí bod, je podvodník. S tím Janeček nesouhlasil. Odmítl, že to někdo má napsáno do kuchařky a po naplnění tří kritérií bezmyšlenkovitě rozhodne. Připomněl, že existuje schvalovací proces a těmto případům se věnují největší odborníci Finanční správy.
Martin Plíšek a Ivan Pilný hosty pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
Na téma zajišťovacích příkazů se střetli v pořadu Události, komentáři i poslanci Martin Plíšek (TOP 09, místopředseda mandátového a imunitního výboru) a Ivan Pilný (ANO, předseda hospodářského výboru a pravděpodobně nový ministr financí).
Podle Plíška by měla Poslanecká sněmovna vyzvat premiéra, aby zajistil, že Finanční správa nebude zneužívat institut zajišťovacích příkazů a využívala je pouze v odůvodněných případech. Zdůraznil, že v porovnání s přechozími vládami stoupl počet zajišťovacích příkazů. Považuje to za plošnou, účelovou kampaň, možná i v rámci konkurečního boje.
Zmínil, že použitím zajišťovacích příkazů neskončí jen zasažený podnikatel, ale i jeho zaměstnanci.
Co je pod povrchem
Pilný řekl, že z 520 podaných podnětů správním soudům a kasačnímu soudu, (jen) sedm uspělo. „To vypadá dobře, druhá věc je ovšem ta, a možná pod povrchem věci, že úřední postup je příliš tvrdý. Je potřeba se na to podívat, ale nebude to jednoduché. Zaprvé potřebujeme data, zadruhé do otevřených kauz nesmí nikdo sahat. Tam je právo mlčenlivosti,“ řekl.
Pilný uvedl, že Finanční správa je nezávislá, tudíž do její činnosti nebude jako ministr financí zasahovat. Požádá však jejího ředitele, aby se mírnil v mediálních prohlášeních, které obvykle vedou k tomu, že se situace vyhrotí.
„Ale především, aby se na to začal dívat z toho pohledu, aby se hledaly příčiny, že někdy to je likvidační. A pokud lze tyto příčiny nějak metodicky napravit, aby obrátil pozornost trochu jiným způsobem,“ uvedl Pilný. Podle něho by se měly likvidační pokusy prověřit.