Praha – Šedá ekonomika se už v Česku zabydlela. Loni její objem narostl o zhruba 10 miliard korun. „Je to masový fenomén, hlavně kvůli práci na černo a lidem, kteří nehlásí své příjmy,“ říká Marcel Gajdoš, ředitel společnosti Visa Europe, která k únikům vydala studii. Podle ní loni šedou ekonomikou proteklo asi 612 miliard korun, i tak se ale její podíl na celkovém domácím hospodářství (HDP) drží pod evropským průměrem. Analytik UniCredit Bank ale nad výzkumem vyjadřuje pochybnost, protože Česku vychází tento podíl srovnatelný se Skandinávií, která tradičně bývá lepší.
Šedá ekonomika se minulý rok na hrubém domácím produktu (HDP) v tuzemsku podílela více jak 15 procenty. Tento podíl se sice dlouhodobě snižuje, celkově se v ní ale roztáčí stále více peněz. Objem ve výši 15,1 procenta HDP představuje po přepočtu na miliardy zhruba půlku domácího rozpočtu.
O tomto podílu ale pochybuje hlavní analytik UniCredit Bank: „Je dobré, že se alespoň v tomto výzkumu umístilo Česko v lepší části žebříčku, je ale divné, že ČR má stejně velký podíl šedé ekonomiky na HDP, jako mají skandinávské země, i když každý, kdo tam jezdí, tak ví, že tam řada problematických věcí na rozdíl od nás není tolerována, “ vysvětlil Pavel Sobíšek.
Podle analytiků prospívá šedá ekonomika v každé zemi vlivem specifických faktorů. „V Česku existuje vůči ní určitá historická tolerance. Navíc se vžilo, že veřejný sektor je tu neefektivní a zároveň máme relativně nízké tresty za aktivity v rámci šedé ekonomiky,“ vysvětluje Gajdoš.
Opatření ministerstva financí
Aby objem stínové ekonomiky klesl, měly by se podle Gajdoše rozvíjet elektronické terminály a platební systémy, které umožňují bezkontaktní platby. Snížit počet hotovostních plateb chce také ministerstvo financí, které navíc plánuje zavést elektronickou evidenci tržeb. „Mohlo by to státní pokladně přinést každý rok až o deset miliard korun navíc,“ očekává náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. „Evidence tržeb by pomoci měla, pochytí totiž tržby neplátců DPH, u nichž je reálné podezření, že právě přes ně uniká nejvíce prostředků,“ souhlasí Sobíšek.
Řada ekonomů se však domnívá, že stát netratí nejvíce na únicích DPH, ale kvůli zaměstnávání lidí načerno. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) spolu ale obojí souvisí: „Pokud donutíme ty nepoctivé, aby vykazovaly tržby, tak tím postihneme i to, že platí zaměstnance na černo a dávají jim část výplaty na ruku,“ míní Babiš.
Opozice a část podnikatelů nicméně namítá, že to znepříjemní život jenom poctivým, protože ti nepoctiví stejně najdou nové cesty, jak stát ošidit. „Určitě ne. Kromě evidence tržeb máme několik dalších systémů. Zavádíme zároveň kontrolní hlášení a máme tady i protikorupční jednotku Kobra a zákon o prokazování původu majetku, takže máme několik systémů najednou a zároveň provádíme restrukturalizaci finanční správy,“ popisuje ministr financí, podle něhož evidence tržeb zlepší do pěti let výběr daní až na 30 miliard.
Zatím je ale zákon jen ve vnějším připomínkovém řízení a probíhá jeho technická příprava. Od počátku příštího roku má začít platit pro restaurace a hotely, od července pak ministerstvo plánuje jeho efekt na podnikatele v maloobchodech i velkoobchodech. Náměstkyně podotýká, že Babišův úřad připravuje vrácení 15procentní sazby DPH na restaurační služby, které nyní podléhají sazbě ve výši 21 procent. „Je to kvůli snížení cenových dopadů,“ dodala Hornochová.
Podle Petera Kováčika z poradenské firmy A.T. Kearney by se česká vláda měla zaměřit zejména na maloobchod a podnikání živnostníků. Krizové jsou ale prý i oblasti cestovního ruchu, pohostinství a také doprava a výroba. „Pokud se česká vláda zaměří právě na tyto oblasti, zasáhne až sedm procent celkového objemu šedé ekonomiky, který v ČR představuje více než 40 miliard korun,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci Kováčik.
Šedá ekonomika v ČR sice kvete, drží se ale pod průměrem Evropy
Česká stínová ekonomika se svým podílem 15, 1 procenta na hrubém domácím produktu drží pod evropským průměrem. V Evropě totiž její podíl loni dosáhl v průměru 18 a půl procenta. Studie společnosti Visa uvádí, že dvě třetiny šedé ekonomiky v Evropě představuje práce bez platné pracovní smlouvy, která se nejčastěji vyskytuje ve stavebnictví. Za zbytek můžou platby v hotovosti bez vystaveného dokladu.
Podíl na HDP evropských států
Studie společnsoti Visa uvádí, že v podílu šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu jsou nejhorší východoevropské státy. Tabulku hříšníků vede Bulharsko, kde podíl činí 31 procent, o tři procentní body jsou za ním Rumunsko, Chorvatsko, Litva a Estonsko. Stejnou příčku jako ČR obsadilo Slovensko. Maďarsko má tento podíl ve výši 22 procent, Polsko ještě o dva procentní body vyšší.
