Schwarzenberg: K euru jsme se zavázali

Praha – K euru jsme se zavázali a měli bychom jej přijmout, prohlásil v České televizi kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg. Podle něj je jen otázkou kdy. ČT položila otázky týkající se aktuálních ekonomických témat všem prezidentským kandidátům. Jejich odpovědi se dozvíte vždy ve všední den na ČT24.

Je podle vás snaha vlády zvýšit daně správným krokem k naplnění státního rozpočtu?   

Já to považuju samozřejmě za správný krok. Neboť nemůžeme tvrdit, že bychom byli ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi příliš zdanění. Je mi naprosto jasné, když se na ta čísla podívám, že musíme snížit deficit – dvě třetiny se dějí v úsporných opatřeních – a že musíme zvýšit příjmy, je taky jasné. Takže samozřejmě bych to zase podpořil. 

Měla by Česká republika přijmout euro?  

My jsme se k tomu zavázali. My jsme podepsali smlouvu, podle které se Česká republika v přístupové smlouvě Evropské unii zavázala. Takže to není otázka, jestli jsem pro, nebo proti. Nýbrž otázka je kdy. Tam máme bohudíky dost prostoru. Dle mého názoru teď ještě nedosáhneme ukazatelů, které by nám vůbec umožnily zažádat o přijetí do eurozóny. Obávám se, že to bude nějakých čtyři až pět let trvat. Pak bude tato otázka aktuální, pak se zahájí proces a pak rozhodne vláda, která v té době bude, a vedení národní banky, kdy bude za dlouhá léta vhodný okamžik k přijetí eura. Já bych velice varoval před tím, abychom byli nevěrohodní tím, že něco podepíšeme a řekneme – no, okolnosti se pro nás změnily, tudíž to podrobíme referendu. 

Jak hodnotíte plán Evropské centrální banky na odkup státních dluhopisů?   

Nadšený z toho nejsem. Vidím, že to bude nutné. Vidím to ale pouze jako opatření, které má působit velmi krátkou dobu. Žádný problém se tím nevyřeší. Teď si trochu pomůžeme, je to ve skutečnosti rozházení peněz nebo půjčka, nic jiného. Ale myslím, že s tím nemůžeme pokračovat. Tedy krátkodobě ano, udělaly to tak i jiné národní banky, to se musíte jenom podívat do novin. Ale musíme najít řešení našich problémů. 

Jak vidíte budoucnost Řecka v eurozóně?  

Já myslím, že v eurozóně zůstane a že ho s velkými oběťmi eurozóna podrží, po pravdě řečeno. Myslím, že ten nejnebezpečnější okamžik už pominul pro Řecko. Můžu se mýlit, samozřejmě. Můžou se zase všechny podmínky změnit a zhoršit se mezinárodní situace a objeví se ještě něco černého, co se týká Řecka. Ale kdyby všechno zůstalo v dnešním stavu, tak mám spíše dojem, že tam zůstane. 

Jak hodnotíte projekt bankovní unie?  

Všechny banky, které tady jsou, jsou dcery či pobočky zahraničních bank. A my máme největší zájem, aby zůstaly dcery, nikoliv pobočky. Neboť jinak by mohly být mnohem snáze ve prospěch matek, které se dostaly do potíží, řekněme svých aktiv zbaveny. To musí národní regulační úřad nějak kontrolovat. Pak se mi tedy ještě v celé souvislosti nezdá hlasovací poměr. My všichni jsme odkázáni na úzkou spolupráci s eurozónou, chceme tam taky vstoupit. A ne že by nám teď hlasovací poměry vzala banka, která by měla tak ohromný vliv a byla jednoznačně orientovaná ve prospěch západní Evropy. To se nám nelíbí.

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 12 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026
Načítání...