Majetková propast mezi severem a jihem eurozóny se loni opět prohloubila. Severní Evropa v čele s Německem dál bohatla, zatímco jihoevropské státy zaostávaly nebo chudly. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila německá investiční společnost Flossbach von Storch.
Studie o bohatství jednotlivých států eurozóny ukazuje, že se neplní sliby z doby před dvaceti lety, kdy se zaváděla společná evropská měna. Jedním z předpokladů tehdy bylo postupné sbližování ekonomické úrovně jednotlivých členských zemí a regionů – a to se nedaří.
Firma porovnala hodnotu osobního majetku v jednotlivých zemích na základě cenového koše řady položek, mezi nimiž byly nemovitosti, akcie nebo umělecká díla. Zejména díky růstu cen nemovitostí se hodnota majetku v Německu a Rakousku loni zvýšila o sedm procent, asi dvakrát rychleji než v Itálii nebo ve Španělsku. V Řecku tento ukazatel dokonce o čtyři procenta klesl.
„Bohatství v zemích jižní Evropy narůstalo až do roku 2006, kdy splaskla bublina (realitních cen). Nyní jsou tyto země v situaci Japonska,“ uvedl ke studii Thomas Mayer, jehož tým výzkum vedl. Japonsko po splasknutí bubliny výrazně nadhodnocených cen nemovitostí na konci 80. let zažívá dlouhou stagnaci.
Situaci ovlivňují i dluhy Řecka
Rozevírání nůžek mezi severem a jihem Evropy vede k politickému napětí v eurozóně. Trend zvyšování rozdílů mezi oběma částmi měnové unie přiznává také Evropská centrální banka (ECB), uvedla agentura Reuters.
Problémy jižních zemí eurozóny jsou nejlépe vidět na Řecku. To je nejvíce zadluženou zemí v Evropské unii. Řecko mělo v dubnu podle údajů Eurostatu své zadlužení na 176,9 procentech HDP. Špatně na tom bylo také v deficitu veřejných financí, kde byl schodek 7,2 procenta HDP. Pravidla EU přitom požadují deficit pod třemi procenty HDP.
Řecko se ale za pomoci ostatních zemí snaží svoji špatnou situaci řešit. Naposledy na konci května eurozóna schválila uvolnění dalších deseti miliard eur.
