Sazka v hledáčku protikorupční policie – kvůli převodům dluhů

Praha - Pád Sazky se vrací do centra pozornosti - tentokrát ho zkoumá protikorupční policie. Důvodem jsou šest let staré účetní machinace, které ke krachu firmy napomohly. A podezřelým tentokrát není dlouholetý šéf Sazky Aleš Hušák, ale lidé kolem něj. Sazka se do insolvence dostala počátkem roku 2011, následoval bankrot někdejší české loterijní jedničky.

Podle některých indicií mohlo krachu Sazky napomoci i nestandardní převádění dluhů a vylepšování účetnictví. To teď prošetří policie. „My jsme koncem minulého týdne přijali toto trestní oznámení a v současné době se s ním seznamujeme,“ potvrdil mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.

Když Sazka stavěla vysočanskou arénu, potřebovala si půjčit 6 miliard korun. Jenže jen pouhé zařízení této půjčky ji vyšlo na miliardu a půl. A tyto náklady bylo potřeba někde schovat. Část proto převedla na sdružení Zelený ostrov. Operaci schválili předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek a tehdejší šéfové Sokola a ČSTV - Jaroslav Bernard a Vladimír Srb. Právě na ně teď ze sdružení Zelený ostrov míří trestní oznámení. Žaloba není možná - propadly promlčecí lhůty.

Podezřelí v kauze převodu dluhů Sazky
Zdroj: ČT24

„Tímto způsobem se z účetnictví Sazky dostalo mimo 900 milionů a následně byl za ten rok vykázán enormní zisk. Všichni si rozdali odměny, bankám se ukázalo, jak ta Sazka byla dobrá,“ popsal Zdeněk Ertl z občanského sdružení Zelený ostrov.

Podezřelí se brání, že převod nákladů spojených s půjčkou na sdružení doporučili odborníci, protože právě sdružení měla celá hala patřit. „Jsem si vědom toho, že jsem nic nespáchal, ničím jsem se podle mého soudu neprovinil,“ zdůraznil předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek.

Zuzana Kratenová, advokátka Vilimková, Dudak & Partners

„Podle mého názoru by toto jednání mohlo být posuzováno jako zneužití informace v obchodním styku.“

Tímto trestním oznámením ale celá kauza Sazka rozhodně neskončí. Už v dubnu sliboval nový šéf ČSTV Miroslav Jansta, že na Aleše Hušáka podá žalobu a bude žádat miliardu a půl. Termín podání žaloby teď Jansta odhaduje na listopad.

Sazka se dostala do finančních problémů právě kvůli vysokým splátkám na výstavbu vysočanské O2 areny, která jí však nepatří. Vlastníkem arény je společnost Bestsport, jejímž majoritním akcionářem je právě Zelený ostrov.

O2 arena patří k nejmodernějším stánkům pro sport, kulturu, koncerty, kongresy, výstavy a veletrhy v Evropě. Na tribuny se vejde až 18 tisíc návštěvníků při koncertu, 17 tisíc fanoušků při hokejovém utkání nebo 11 tisíc diváků při lehkoatletickém mítinku. S téměř třemi tisícovkami míst v barech, kavárnách a restauracích je O2 arena také největším gastronomickým zařízením v ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 18 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.