Sazka se potápí, žádá přerušení loterijní činnosti

Praha – Loterijní společnost Sazka v pondělí podala prozatímnímu insolvenčnímu správci Josefu Cupkovi návrh k dočasnému zastavení loterijní činnosti. Největší česká loterijní společnost Sazka tak oficiálně přiznala, že nemá peníze. Insolvenční situaci firmy už podle Cupky nelze popírat a firma by na sebe měla podat dlužnický insolvenční návrh. Sazce moc nepomohla ani dnešní valná hromada. Ta zamítla návrh na změnu stanov české loterijní jedničky, která by umožnila vstup strategického partnera do firmy. Ve funkci zůstává i dosavadní šéf Sazky Aleš Hušák.

Sazka nemá peníze. Do včerejška měla vyplatit rekordní 103milionový jackpot, který padl letos 6. ledna. Nemá ale z čeho, a proto se rozhodla požádat o dočasné přerušení loterijní činnosti. Insolvenční správce s návrhem Sazky nesouhlasí, protože by znamenal snížení hodnoty firmy a tím i přihlášených pohledávek. Podle Cupky Sazka v dopisu přiznává, že kromě nevyplaceného jackpotu dluží opět i mobilním operátorům. „Důsledkem popsané situace by mělo být podání dlužnického insolvenčního návrhu,“ doporučil Cupka Hušákovi.

„Já se obávám, že prostředky Sazka momentálně nemá,“ potvrdil Pavel Kořan, předseda ČSTV, který je majoritním akcionářem Sazky, s tím, že šlo o jednu z věcí, kterou dnes zástupci akcionářů řešili. „Došlo se k závěru, že jedinou cestou k vyřešení situace je uzavření úvěrové smlouvy,“ uvedl.

Jenže právě to se nezamlouvá insolvenčnímu správci. Ten považuje podání žádosti o přerušení loterijní činnosti za účelové. Sazka podle něj chce loterie obnovit, až soud i on sám schválí úvěr od společnosti Gladiolus, kterou založili Penta a E-Invest. Prostřednictvím nové firmy nabídly Sazce úvěr v hodnotě kolem 2,5 miliardy korun. Ručit má svým majetkem. Přitom právě kvůli snaze získat tuto půjčku byl na firmu uvalen dohled insolvenčního správce. A ten takovýto krok nedovolí.

„Uzavření úvěrové smlouvy, kterou jste mi předložil, nepovažuji za řešení, které je v souladu s insolvenčním zákonem vzhledem k tomu, že by mělo jít o masivní dispozici s majetkovou podstatou, jejímž důsledkem by bylo jen nahrazení jedněch dluhů dluhy jinými,“ uvedl Cupka. Podle slov nejmenovaného zástupce České obce sokolské (ČOS), která je také minoritním akcionářem Sazky, je žádost o přerušení loterijní činnosti jen dalším Hušákůvým tahem, jak donutit akcionáře, aby kývli na spojení Sazky s Pentou a E-Investem.

Sazka: Cupka chce srazit Sazku na kolena

Sazka podala podle svých slov návrh na přerušení loterijní činnosti proto, aby do rozhodnutí o smlouvě o úvěru nedocházelo ke vzniku dalších závazků a škod. Mluvčí Sazky Jan Tuna dnes upozornil, že vedení společnosti je přesvědčeno, že předběžný insolvenční správce pracuje pro cizí zájmy a že spolupracuje s těmi, kteří chtějí Sazku „dostat na kolena“. Sazka se proti jeho jmenování již dříve odvolala.

Cupkovo doporučení, aby na sebe Sazka podala dlužnický insolvenční návrh, přivítali její největší věřitelé - podnikatel Radovan Vítek a KKCG podnikatele Karla Komárka. „Sazka by měla co nejrychleji v insolvenčním řízení projít reorganizací. Jedině takové řešení dle skupiny KKCG zajistí další fungování a rozvoj Sazky,“ uvedl mluvčí KKCG Dan Plovajko.

Sazka vyplácí výhry jen do 500 tisíc

Přestože Sazka přiznává, že peníze na výplaty výher nemá, sázky stále příjímá a vysvětluje to tím, že nižší výhry vyplácet může. Strop leží na 500 tisíc korun, informoval Tuna, podle kterého je na ministerstvu financí složena herní jistina v dostatečné výši. Ministerstvo financí uvedlo, že jistina činí 50 milionů korun. Už ve středu přitom může padnout další stomilionový jackpot. A případný další výherce nemá už vůbec žádnou jistotu, že svou výhru uvidí.

Sazka čelí dvěma návrhům na insolvenční řízení. Jeden podala KKCG, druhý podnikatel Radovan Vítek, který tvrdí, že je největším věřitelem Sazky s pohledávkou 1,5 miliardy korun. Oba navrhovatelé se o Sazku ucházejí. Třetím zájemcem jsou Penta a E-Invest.

Sazka je ve svízelné situaci. Vedení firmy může od minulé středy nakládat s majetkem společnosti jen se souhlasem předběžného insolvenčního správce. Česká loterijní jednička se do problémů dostala přesto, že solidně vydělává. V roce 2010 podle předběžných výsledků realizovala čistý zisk ve výši 1,4 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 12 procent. Vaz Sazce zlomily především vysoké splátky za výstavbu vysočanské O2 areny.

Sazka pomohla státu, teď za to pyká

Po hvězdném úspěchu českých hokejistů v Naganu v roce 1998 začal sílit tlak na přiblížení vrcholných hokejových utkání k nadšeným českým fanouškům. Na to ale bylo potřeba postavit národní hokejovou halu, na což stát, který se v té době teprve vzpamatovával z ekonomického propadu let 1997 a 1998, neměl. Do stavby haly se tedy pustila Sazka. A neměla to dělat zadarmo. Stát jí měl na oplátku zajistit výhradní postavení na poli číselných loterií. To se však nikdy nestalo.

Místo toho přišlo trpké vystřízlivění. Halu se daří naplnit jen sporadicky, drahé skyboxy, z jejichž pronájmu měly plynout tučné zisky, zůstaly stranou zájmu firem i bohatých jednotlivců. Navíc se objevují spekulace o tom, že celá stavba byla výrazně předražená. Společnost Bestsport, která O2 arenu vlastní, kvůli tomu už dokonce podala žalobu na společnost Skanska. Stavba, která měla povzbudit český sport a přinést mu prostřednictvím Sazky tučné zisky, jež by mohl využít ke svému rozvoji, způsobila pravý opak. Tok peněz z české loterijní jedničky k jejím akcionářům – sportovním svazům zcela vyschl.

Sazka se zadlužila kvůli areně, která jí nepatří

O2 arena, která stála u zrodu finančních problémů Sazky, není paradoxně majetkem loterijní jedničky, a tak ji firma nemůže prodat a z výtěžku uspokojit věřitele. Arena patří společnosti Bestsport. Ten patří z 99,93 procenta občanskému sdružení Zelený ostrov. Sazka v něm má jen 0,07procentní podíl. Podle generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka je Sazka největším věřitelem Bestsportu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 4 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...