Sazka musí šetřit, věřitelé jí hrozí insolvencí

Praha - Loterijní společnost Sazka má plán na svoji záchranu. Z krize ji má vyvést vedle prodeje nepotřebného majetku například zavedení jediného účtu, přes který povedou všechny finanční toky firmy. Nový systém má také vylepšit věřitelům garance za jejich úvěry. Společnost má zaplatit do poloviny ledna přes 330 milionů korun dluhů. Sazce ale chybějí peníze, věřitelům nabídla jen necelou třetinu. Do finančních problémů se společnost dostala kvůli ambicióznímu projektu výstavby pražské Sazka Areny, dnes O2 areny. Na ní si vypůjčila celkem 215 milionů eur.

Budoucnost společnosti je teď v rukou věřitelů, v první řadě pak realitního magnáta Radovana Vítka, který Sazce nyní hrozí insolvencí. „Trvám na tom, aby Sazka zaplatila. Kdo se mnou chce jednat, musí položit peníze na stůl,“ ohlásil již dříve Vítek. Kdysi totiž koupil výrazně pod cenou dluhy u dvou bank, které si Sazka nadělala kvůli půjčkám za provoz, za skoro 900 milionů korun. „Prakticky se dá říci, že takové společnosti dnes málokdo půjčí investice za rozumnou cenu. Každá další půjčka by byla drahá,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Aleš Hušák:

„Sazka funguje, její podnikání není nijak ohroženo. Musí se ale řešit stabilizace dluhů, které vznikly kvůli O2 areně. Byli jsme mnohokrát v situaci, která nebyla jednoduchá a já si myslím, že Sazka je natolik silná společnost a zdravá, že tu situaci, tak jako ty předchozí, zvládnem.“

Podle vyjádření generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka čelí Sazka „bezprecedentnímu tlaku na nepřátelské převzetí“. Všechny služby, které loterijní společnost poskytuje, údajně normálně běží a firmě rostou tržby. Hušák se zároveň domnívá, že za vývojem v Sazce stojí aktivity konkurence, která chystá svůj vlastní projekt číselné loterie. Mělo by se jednat o sázkovou kancelář Fortuna, kterou vlastní investiční skupina Penta. Ta ovšem tyto spekulace odmítá.

Martin Danko, mluvčí investiční skupiny Penta:

„Pan Hušák se snaží odpoutat od problémů, které on sám Sazce způsobil. My nemáme žádný zájem o nepřátelské převzetí Sazky.“

Sazka v příštím roce chystá razantní snížení nákladů, prodej zbytného majetku a ve spolupráci s věřitelskými bankami plán finanční restrukturalizace. Podle podnikatele Martina Ulčáka, který převzal od vedení Sazky plné moci a jedná o její stabilizaci, záchranný plán spočívá ve zprůhlednění finančních toků Sazky na jednom účtu a vytvoření nového platebního kalendáře. Sazka také seškrtá všechny zbytné náklady a prodá nepotřebný majetek, včetně dvou luxusních aut Bentley pro manažery Sazky.

Martin Ulčák:

„Plán znají banky, znají ho držitelé dluhopisů. Myslím, že reagují pozitivně. Musejí dostat více informací a celkové řešení. Mělo by se jim líbit, když ukážete veškeré peníze, přesně řeknete, kde je máte a co s nimi bude.“

„Bude to transparentní systém, vodotěsně uzavřený, aby bylo vidět, co se s penězi Sazky děje. Součástí bude i vyvážený platební kalendář, který určí, co, jak a kdy bude Sazka platit,“ tvrdí Ulčák s tím, že cílem nového systému je vylepšit věřitelům garance za jejich úvěry. Doufá, že věřitelé plán přijmou a dají Sazce čas na stabilizaci financí.

Do financování Sazky, která se zadlužila při výstavbě pražské víceúčelové haly O2 arena ve Vysočanech, je zapojena také Česká spořitelna, banka Fortis a J&T Banka. Sazka je vlastněna sportovními sdruženími, kterým v minulosti vyplácela značné prostředky na jejich provoz. Výstavbu haly nyní kritizuje i krizový manažer Ulčák. „Bylo to na Sazku příliš velké sousto. Proto má teď starosti,“ myslí si muž, jehož obchodní zájmy jsou s finanční stabilitou firmy úzce spjaty. Jeho společnost Geco totiž ve své síti trafik provozuje terminály Sazky. „Jsme se Sazkou různými aktivitami velmi provázáni. Není mi jedno, jak dopadne,“ komentuje situaci Ulčák.

Kejval: Sportovní svazy neuvidí od Sazky dvacet let ani korunu

Nyní je zřejmé, že sportovní svazy musí na peníze od Sazky zapomenout, a to i v případě, že Sazka své současné problémy ustojí. Sazka v minulosti dávala do sportovního prostředí miliardu korun ročně, loni to však byla už jen čtvrtina. Sportovní funkcionáři nyní odhlasovali, že v příštím roce už Sazka nevyplatí svazům žádné peníze. Sport tak podle místopředsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala přijde o 240 milionů korun od Sazky a o dalších 30 milionů od státu.

Jiří Kejval v LN:

„Sazka má podle výroční zprávy Bestsportu přes devatenáct miliard závazků, které má zaplatit. A ročně vydělává něco přes miliardu. To se do roku 2021 zkrátka zaplatit nedá. Kdyby Sazka dobře běžela, tak se s penězi od ní nedá počítat dvacet let.“

Kejval v rozhovoru pro dnešní Lidové noviny uvedl, že se jen naplňují černé scénáře, před kterými mnoho lidí dlouho zavíralo oči. „Situace ve sportu mládeže je už teď katastrofální. Překvapuje mě, že to nechává všechny klidnými,“ řekl. Nové zdroje chce hledat především u ostatních loterií. „Z těch se odvádí na veřejně prospěšné účely zhruba tři a půl miliardy ročně, a do sportu napřímo jde s bídou polovina. Tady je velký prostor, pokud budou rozdělovány transparentně. Další možnosti jsou například z České televize,“ uvedl místopředseda ČOV.

V minulých letech podle Kejvala žádali sportovní funkcionáři po Sazce finance i přes potíže se splácením pražské O2 areny. „Už před čtyřmi lety jsem říkal, abychom si přestali vyplácet peníze do sportovních svazů. Nikdo na to ale slyšet nechtěl. Kdyby ty miliardy, co šly od roku 2005 na sport, zůstaly v Sazce, tak asi nedošlo k těmto problémům,“ tvrdí místopředseda ČOV.

Libor Varhaník:

„Loterijní trh se proměnil, je třeba změnit celý způsob financování sportu. Snažíme se o to, ale spadli jsme do doby, která tomu vůbec nepřeje. ČSTV by se měl sejít a nedělat mrtvého brouka.“

České sportovní svazy se už smířily se skutečností, že od loterijní společnosti Sazka nebudou dostávat finance na svou činnost. Z krátkodobého hlediska to prý nebude mít dramatický dopad, ale pokud se do budoucna nezajistí jiné zdroje financování sportu, může to mít v horizontu několika dalších let devastující následky. Trpět budou menší a nepříliš úspěšné sporty. Předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník volá po systémovém řešení, neboť sport je podle některých studií trvale podhodnocen. V době škrtání státního rozpočtu se prý jen těžko najde východisko.

„Haló efekt nebude žádný, protože v rozpočtu pro rok 2011 jsme s žádnými penězi od Sazky nepočítali,“ řekl Varhaník. „Ale je to o rozvoji celého odvětví. Na reprezentaci peníze ze státu jdou, ale tu si musíte vychovat. Dlouhodobě to bude velmi znát,“ uvedl Varhaník, který je zároveň členem výkonného výboru Českého svazu tělesné výchovy a sportu, majoritního akcionáře Sazky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025
Načítání...