Honkong letos obhájil své vedení na žebříčku konkurenceschopnosti, za ním znovu následovalo Švýcarsko. Na třetí místo se nově probojoval Singapur. USA coby někdejší lídr získaly po loňském poklesu na třetí příčku tentokrát jen „bramborovou“ medaili. Česko mírně oslabilo z 27. na 28. místo, zůstalo však nejkonkurenceschopnější ekonomikou mezi novými členskými zeměmi Evropské unie.
Pořadí 63 zemí světa každoročně zveřejňuje švýcarský International Institute for Management Development (IMD).
Nejvýše ze zemí EU se umístilo Nizozemsko (zlepšení z 8. na 5. pozici), v první desítce byly dál Irsko (6., dříve 7.), Dánsko (7., dříve 6.), Lucembursko (8.) a Švédsko (8., dříve 5.).
Itálie se propadá, Čína stoupá
Německo dále kleslo ze 12. na 13. místo, Francie i přes mírné zlepšení skončila v polovině žebříčku (31. místo), Španělsko a Portugalsko až v jeho druhé polovině. Výrazné zhoršení zaznamenala Itálie, která se z 35. pozice propadla na 44. místo. Relativně stabilní pozici si přes rizika spojená s Brexitem udržela Velká Británie (pokles z 18. na 19. místo).
Ze zemí BRICS se dařilo jen Číně, která si přes zpomalování své ekonomiky výrazně polepšila (z 25. na 18. pozici). Naopak Indie klesla na 45. místo, Rusko na 46., JAR na 53. a Brazílie spadla mezi tři země na nejnižších příčkách žebříčku (61. pozice).
Česko dobře pracuje, špatně daní
V žebříčku jsou před ČR země jako Rakousko (25.), Japonsko (26. místo), naopak těsně za ČR 29. pozici obhájila Jižní Korea.
Konkurenty ČR v příštích letech budou zřejmě spíše pobaltské ekonomiky, zejména Estonsko (30.) a Litva (33.). Od ostatních středoevropských zemí si naopak ČR udržela odstup kvůli jejich poklesu. Polsko propadlo na 38. místo, Slovensko na 51. a Maďarsko na 52. místo.
Ve srovnání s ostatními zeměmi je česká ekonomika podle IMD tradičně atraktivní díky kvalifikované pracovní síle, nákladové konkurenceschopnosti a přes mírné zhoršení i díky relativně spolehlivé infrastruktuře. ČR také pomohl vývoj veřejných financí a zahraničního obchodu. Naopak mezi faktory, které konkurenceschopnost ČR zhoršovaly, patří daňová politika a současný stav trhu práce.
Žebříček konkurenceschopnosti IMD sestavuje od roku 1989 a vychází z analýzy více než 340 kritérií, která vedle statistických dat zahrnují i výsledky průzkumu mezi více než 5400 manažery. Spolupracujícím odborným partnerem IMD za ČR je Národohospodářský ústav AV ČR, jehož součástí je institut CERGE-EI.
