Nová doba, nová měna, nový způsob placení a dost možná i myšlení. Rekordních 99 970 korun, právě tolik stál v přepočtu jeden bitcoin v úterý v 5 hodin 50 minut ráno. Od té doby sice ztratil, ale analytici předpokládají, že i tak přijdou další rekordy.
Podle expertů najdeme důvodů proto, proč nyní cena bitcoinu stoupá, hned několik. Například japonské investice, rostoucí ceny zlata nebo naopak klesající kurzy tradičních akcií a dluhopisů, ale i rozdělení samotného bitcoinu na dvě měny. A hlavně nebývalá pozornost.
„Všechny jsou jen zástupnými důvody. Myslím si, že hlavní důvod, proč bitcoin roste, je prostě ten, že je to velmi zajímavá technologie, která umožňuje věci, které byly ještě před pár lety nemyslitelné, a velmi usnadňuje transakce a platby. A má z dlouhodobého hlediska zajímavou technologickou perspektivu a to vede k tomu, že je o něj stále větší zájem,“ říká analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.
Tato společnost zavedla možnost obchodování s bitcoinem teprve nedávno a zájem vysoce předčil její očekávání. „Jsme velmi mile překvapeni, poptávka je poměrně vysoká. Jsou to částečně spojené nádoby, tak jak roste bitcoinová cena, tak funguje efekt sněhové koule – více se o tom mluví, píše, lidé se začínají zajímat. Pokud by se bitcoin držel nehnutě půl roku v nějaké ceně, asi bude menší zájem. Ale růstový trend poptávku hodně živí,“ dodává Brychta.
Bitcoiny jako virtuální platidlo už nepatří jen na internet. Taky v Česku vznikly první směnárny a bankomaty. A platit s nimi lze při nákupu v e-shopech nebo v některých kamenných prodejnách. Zákazníci na celém světě ho využívají stále víc. Letos stoupla hodnota bitcoinu na čtyřnásobek – v březnu předčila cenu zlata a jen od počátku srpna posílil kurz této měny už o 40 procent.
„Roste takzvaný síťový efekt, to znamená, že rapidně roste počet uživatelů i počet obchodníků, kteří jsou ochotní měnu akceptovat. Ten efekt rapidního růstu uživatelů není zdaleka vyčerpán, to může trvat ještě řadu let,“ říká analytik BH Securities Martin Vlček.
Na druhou stranu, je si potřeba uvědomit, že tato digitální měna není zabezpečená. „Ano, pojistka neexistuje. Je to prostě na vás, jak jste schopni si bitcoiny ochránit. Sít funguje tak, že máme jednu adresu veřejnou a pak soukromou. A veřejnou můžu ukázat všem a soukromou jen sobě. Bitcoin se dá ale zabezpečit tak, aby vám ji nikdo nevzal,“ vysvěteluje Brychta.
- K vytvoření bitcoinu se přihlásil australský podnikatel Craig Wright a prokázal se mincemi, které podle odborníků mohl mít u sebe pouze opravdový tvůrce této kryptoměny. Jeho jméno zveřejnila před rokem v květnu britská stanice BBC. Do té doby vystupoval pod pseudonymem Satoši Nakamoto – spekulovalo se proto, že jde o japonského hackera. Údajný skutečný otec bitcoinu podle svých slov totožnost skrýval hlavně proto, že si chtěl uchovat soukromí.
Bitcoin je měna bez klasických peněženek, státní kontroly a prostředníků. Podle Brychty ale není stále bezpečné aktivum. „Já se ho zdráhám nazývat měnou, protože to je všeobecně užívaný prostředek směny, a to bitcoin stále není, potřebuje ještě růst a dostat se mezi lidi,“ dodává Brychta.
Jak ale vlastně bitcoiny vznikají? Přeneseně řečeno je dolují nebo těží dobrovolníci, kteří propůjčují výkon svých počítačů ke komplikovaným výpočtům. Za odměnu tak mohou získat drobnou bitcoinovou odměnu. Při zavedení měny se Bitcoin těžil jen pomocí procesoru počítače. Stačilo spustit specializovaný program a procesor se pustil do práce. Tento způsob není v těchto dnech již tak efektivní. Dalším krokem byla těžba pomocí grafické karty v PC. Ale ani ty už při množství bitcoinů v oběhu nefungují. Dnešní těžba se tedy provádí pouze a jedině pomocí specializovaných zařízení, tzv. ASIC jednotek.
Digitální měny používají k získání kapitálu například některé start-upy. Ty vytvoří svoje vlastní digitální mince, které si pak zájemci můžou koupit právě za bitcoin nebo další jemu podobné měny. Od začátku roku už takové transakce vynesly víc než miliardu amerických dolarů. Vzbuzují proto zájem investorů, kteří doufají v rychlé zbohatnutí. Lákají taky anonymitou, protože je možné s nimi obchodovat, aniž by bylo nutné někomu prokazovat svou totožnost.
Má to ale stinnou stránku. Právě anonymita umožňuje podvodníkům stát se součástí byznysu s kryptoměnami. Neexistuje totiž žádná regulace ze strany úřadů. Někteří regulátoři ve Spojených státech a Singapuru se proto obávají možného zneužití, ať už k praní špinavých peněz, nebo k využití pro financování terorismu. Podle americké Komise pro cenné papíry je taky snazší přijít o investované peníze – podvodné společnosti mohou třeba vytvořit projekt, který nemá šanci uspět na trhu, investor tak svoje peníze nikdy neuvidí.
