S posledním vagonem kauza české nafty v Německu nekončí. Začnou se počítat ztráty a hledat viník

Nahrávám video
Rozhovor s Pavlem Švagrem
Zdroj: ČT24

Kauza české nafty v Německu zdaleka nekončí. Ani v případě, že v souladu s očekáváním dorazí ve čtvrtek do Česka – ze skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v německém Kraillingu – poslední cisterna. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr řekl pro Studio 6, že až do března příštího roku může insolvenční správce podat žalobu na vlastnictví nafty. Spočítat se také musí výše ztráty, což bude zajímat i policii.

V roce 2010 uzavřelo dřívější vedení SSHR  kontroverzní dodatek smlouvy, podle něhož mohla česká pobočka Viktoriagruppe začít skladovat část zásob v Německu (dříve jen v Česku). O čtyři roky později pak na sebe mateřská společnost Viktoriagruppe podala v Německu insolvenční návrh a Česko se skoro dva roky nemohlo ke své naftě dostat. 

Loni v červenci podepsala správa s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development (KOD), a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo zásoby zpět.

Transport tak mohl začít. Ve čtvrtek by měl dorazit poslední, šedesátý vlak.

Česko mělo v Bavorsku naftu v hodnotě přes miliardu korun.

„Dnešní den bude dnem pravdy, protože jsme všichni zvědavi, kolik nafty na nakládku opravdu zbývá. Ukáže se, kolik naložíme a kolik ta celková ztráta bude,“ řekl Švagr. Vysvětlil, že vlastník skladu přečerpával v posledních dnech naftu z menších nádrží do jedné velké, ze které se bude palivo stáčet do 20 cisteren připravených k transportu do Česka. 

Letos v srpnu odhadovalo ministerstvo financí, že Česko na operaci prodělalo asi 200 milionů korun. Němečtí celníci tehdy zároveň odhadovali , že asi šest milionů litrů nafty v hodnotě 80 milionů korun zmizelo.

Česko mělo zájem o co nejrychlejší převoz nafty, protože její kvalita se dlouhodobým uložením a neobměňováním blížila k hranici použitelnosti. Švagr podotkl, že u naprosté většiny zpět dovezeného paliva se naštěstí ukázalo, že kvalita odpovídá normě. Problém byl u tří vlaků, kde se musela přijmout technická řešení (například odkalení), aby naftu mohli následně používat motoristé. 

Myslím, že jsme tu naftu dovezli do České republiky za tři minuty dvanáct.
Pavel Švagr
předseda Správy státních hmotných rezerv

Dovezená nafta je nyní v různých skladech společnosti Čepro po celé republice. Je obměňována za novou a stará se dostává „do spotřeby“. 

„Jakmile dojede poslední vlak, budeme vědět přesnou ztrátu, určitě to číslo bude zajímavé i pro policii, pro orgány činné v trestním řízení. Máme další pohledávky, které budeme řešit s insolvenčním správcem. Totéž platí pro celní správu a finanční úřad,“ poznamenal předseda správy.

Osobně se domnívá, že skladování české nafty v Německu nemohlo být výhodné ani v roce 2010, kdy o tom tehdejší vedení rozhodlo. Smlouva podle něho nezapočítávala náklady na uskladnění, na vyskladnění, ani nepočítala s krizovými mechanismy, když by bylo třeba dostat naftu do Česka.

Náklady na přepravu klesly

Správa státních hmotných rezerv původně kalkulovala náklady na přepravu nafty zpět do Česka kolem 60 milionů korun. Pro Studio 6 Švagr uvedl, že by měly maximálně dosáhnout 48 milionů korun. Úspory se podařilo dosáhnout dobrou spoluprací s ČD Cargo. 

„Skončí tím největší logistická operace v historii Správy státních hmotných rezerv. Zatímco jiné podobné úřady v zahraničí cvičí přesun pohonných hmot papírově, my jsme si vyzkoušeli přesun desítek milionů litrů nafty v reálných podmínkách,“ řekl již dříve Švagr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 mminutami

ŽivěStavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
09:27Aktualizovánopřed 14 mminutami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 3 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 14 hhodinami

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
před 16 hhodinami

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
4. 2. 2026
Načítání...