S posledním vagonem kauza české nafty v Německu nekončí. Začnou se počítat ztráty a hledat viník

Nahrávám video

Kauza české nafty v Německu zdaleka nekončí. Ani v případě, že v souladu s očekáváním dorazí ve čtvrtek do Česka – ze skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v německém Kraillingu – poslední cisterna. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr řekl pro Studio 6, že až do března příštího roku může insolvenční správce podat žalobu na vlastnictví nafty. Spočítat se také musí výše ztráty, což bude zajímat i policii.

V roce 2010 uzavřelo dřívější vedení SSHR  kontroverzní dodatek smlouvy, podle něhož mohla česká pobočka Viktoriagruppe začít skladovat část zásob v Německu (dříve jen v Česku). O čtyři roky později pak na sebe mateřská společnost Viktoriagruppe podala v Německu insolvenční návrh a Česko se skoro dva roky nemohlo ke své naftě dostat. 

Loni v červenci podepsala správa s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development (KOD), a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo zásoby zpět.

Transport tak mohl začít. Ve čtvrtek by měl dorazit poslední, šedesátý vlak.

Česko mělo v Bavorsku naftu v hodnotě přes miliardu korun.

„Dnešní den bude dnem pravdy, protože jsme všichni zvědavi, kolik nafty na nakládku opravdu zbývá. Ukáže se, kolik naložíme a kolik ta celková ztráta bude,“ řekl Švagr. Vysvětlil, že vlastník skladu přečerpával v posledních dnech naftu z menších nádrží do jedné velké, ze které se bude palivo stáčet do 20 cisteren připravených k transportu do Česka. 

Letos v srpnu odhadovalo ministerstvo financí, že Česko na operaci prodělalo asi 200 milionů korun. Němečtí celníci tehdy zároveň odhadovali , že asi šest milionů litrů nafty v hodnotě 80 milionů korun zmizelo.

Česko mělo zájem o co nejrychlejší převoz nafty, protože její kvalita se dlouhodobým uložením a neobměňováním blížila k hranici použitelnosti. Švagr podotkl, že u naprosté většiny zpět dovezeného paliva se naštěstí ukázalo, že kvalita odpovídá normě. Problém byl u tří vlaků, kde se musela přijmout technická řešení (například odkalení), aby naftu mohli následně používat motoristé. 

Myslím, že jsme tu naftu dovezli do České republiky za tři minuty dvanáct.
Pavel Švagr
předseda Správy státních hmotných rezerv

Dovezená nafta je nyní v různých skladech společnosti Čepro po celé republice. Je obměňována za novou a stará se dostává „do spotřeby“. 

„Jakmile dojede poslední vlak, budeme vědět přesnou ztrátu, určitě to číslo bude zajímavé i pro policii, pro orgány činné v trestním řízení. Máme další pohledávky, které budeme řešit s insolvenčním správcem. Totéž platí pro celní správu a finanční úřad,“ poznamenal předseda správy.

Osobně se domnívá, že skladování české nafty v Německu nemohlo být výhodné ani v roce 2010, kdy o tom tehdejší vedení rozhodlo. Smlouva podle něho nezapočítávala náklady na uskladnění, na vyskladnění, ani nepočítala s krizovými mechanismy, když by bylo třeba dostat naftu do Česka.

Náklady na přepravu klesly

Správa státních hmotných rezerv původně kalkulovala náklady na přepravu nafty zpět do Česka kolem 60 milionů korun. Pro Studio 6 Švagr uvedl, že by měly maximálně dosáhnout 48 milionů korun. Úspory se podařilo dosáhnout dobrou spoluprací s ČD Cargo. 

„Skončí tím největší logistická operace v historii Správy státních hmotných rezerv. Zatímco jiné podobné úřady v zahraničí cvičí přesun pohonných hmot papírově, my jsme si vyzkoušeli přesun desítek milionů litrů nafty v reálných podmínkách,“ řekl již dříve Švagr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 46 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 13 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 15 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
včera v 20:17

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
včera v 20:12

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.