Kauza české nafty v Německu zdaleka nekončí. Ani v případě, že v souladu s očekáváním dorazí ve čtvrtek do Česka – ze skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v německém Kraillingu – poslední cisterna. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr řekl pro Studio 6, že až do března příštího roku může insolvenční správce podat žalobu na vlastnictví nafty. Spočítat se také musí výše ztráty, což bude zajímat i policii.
S posledním vagonem kauza české nafty v Německu nekončí. Začnou se počítat ztráty a hledat viník
8 minut
Rozhovor s Pavlem Švagrem
V roce 2010 uzavřelo dřívější vedení SSHR kontroverzní dodatek smlouvy, podle něhož mohla česká pobočka Viktoriagruppe začít skladovat část zásob v Německu (dříve jen v Česku). O čtyři roky později pak na sebe mateřská společnost Viktoriagruppe podala v Německu insolvenční návrh a Česko se skoro dva roky nemohlo ke své naftě dostat.
Loni v červenci podepsala správa s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development (KOD), a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo zásoby zpět.
Transport tak mohl začít. Ve čtvrtek by měl dorazit poslední, šedesátý vlak.
Česko mělo v Bavorsku naftu v hodnotě přes miliardu korun.
„Dnešní den bude dnem pravdy, protože jsme všichni zvědavi, kolik nafty na nakládku opravdu zbývá. Ukáže se, kolik naložíme a kolik ta celková ztráta bude,“ řekl Švagr. Vysvětlil, že vlastník skladu přečerpával v posledních dnech naftu z menších nádrží do jedné velké, ze které se bude palivo stáčet do 20 cisteren připravených k transportu do Česka.
Letos v srpnu odhadovalo ministerstvo financí, že Česko na operaci prodělalo asi 200 milionů korun. Němečtí celníci tehdy zároveň odhadovali , že asi šest milionů litrů nafty v hodnotě 80 milionů korun zmizelo.
Česko mělo zájem o co nejrychlejší převoz nafty, protože její kvalita se dlouhodobým uložením a neobměňováním blížila k hranici použitelnosti. Švagr podotkl, že u naprosté většiny zpět dovezeného paliva se naštěstí ukázalo, že kvalita odpovídá normě. Problém byl u tří vlaků, kde se musela přijmout technická řešení (například odkalení), aby naftu mohli následně používat motoristé.
Myslím, že jsme tu naftu dovezli do České republiky za tři minuty dvanáct.
Dovezená nafta je nyní v různých skladech společnosti Čepro po celé republice. Je obměňována za novou a stará se dostává „do spotřeby“.
„Jakmile dojede poslední vlak, budeme vědět přesnou ztrátu, určitě to číslo bude zajímavé i pro policii, pro orgány činné v trestním řízení. Máme další pohledávky, které budeme řešit s insolvenčním správcem. Totéž platí pro celní správu a finanční úřad,“ poznamenal předseda správy.
Osobně se domnívá, že skladování české nafty v Německu nemohlo být výhodné ani v roce 2010, kdy o tom tehdejší vedení rozhodlo. Smlouva podle něho nezapočítávala náklady na uskladnění, na vyskladnění, ani nepočítala s krizovými mechanismy, když by bylo třeba dostat naftu do Česka.
Náklady na přepravu klesly
Správa státních hmotných rezerv původně kalkulovala náklady na přepravu nafty zpět do Česka kolem 60 milionů korun. Pro Studio 6 Švagr uvedl, že by měly maximálně dosáhnout 48 milionů korun. Úspory se podařilo dosáhnout dobrou spoluprací s ČD Cargo.
„Skončí tím největší logistická operace v historii Správy státních hmotných rezerv. Zatímco jiné podobné úřady v zahraničí cvičí přesun pohonných hmot papírově, my jsme si vyzkoušeli přesun desítek milionů litrů nafty v reálných podmínkách,“ řekl již dříve Švagr.
