S&P zhoršila rating devíti zemím eurozóny

Brusel – Ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) snížila hodnocení dlouhodobé úvěrové spolehlivosti devíti zemí eurozóny. Francie a Rakousko ztratily nejvyšší rating AAA. Horší rating mají také Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko, Kypr, Malta a Slovinsko. Horší hodnocení těchto zemí by podle analytiků mohlo oslabit záchranný fond eurozóny. S&P své rozhodnutí odůvodnila nedostatečnými politickými kroky evropských představitelů k řešení současných problémů eurozóny.

„Potvrzuji, že Francie, stejně jako většina zemí eurozóny, obdržela oznámení o změně svého ratingu,“ prohlásil francouzský ministr Baroin. „Je to snížení o jeden stupeň, je to stejná agentura, která snížila hodnocení Spojených států,“ poznamenal. Dodal, že snížení ratingu znamená, že země bude muset zesílit reformy.

Francouzská i německá vláda se v noci na dnešek v prvních reakcích snažily snížení ratingu bagatelizovat. Zatímco německý ministr financí Wolfgang Schäuble tvrdil, že trhy mohou i tak dál žít, jeho francouzský kolega François Baroin podotkl, že nejde o dobrou zprávu, ale ani o katastrofu. Eurokomisař pro pro měnové záležitosti Olli Rehn i rakouská vláda na rozhodnutí ratingové agentury reagovali ostře a označili ho za scestné, respektive nesrozumitelné. Naopak podle Nizozemska, jehož rating zůstal zachován, se krok S&P dal čekat.

S&P snížila ratingy Kypru, Slovenska, Rakouska, Itálie, Španělska a Portugalska. V případě Kypru, Itálie, Portugalska a Španělska snížila agentura rating o dva stupně, u zbývajících zemí o jeden stupeň. U Portugalska rating spadl z investičního do spekulativního pásma a Itálie má nyní stejný rating jako Kazachstán. Francie si nejvyšší rating držela od roku 1975. S&P současně potvrdila dosavadní ratingy Belgii, Estonsku, Finsku, Německu, Irsku, Lucembursku a Nizozemsku. 

Portál sme.sk zdůraznil, že známku Slovenska agentura zhoršila o dva stupně, a to na A minus. „Je to tlak na Evropskou unii, aby razantněji řešila nejen dluhovou krizi, ale i samotnou podstatu jejího vzniku,“ citoval portál státního tajemníka ministerstva financí Vladimíra Tvarošku.

5 minut
Rozhovor s Josefem Stoulilem
Zdroj: ČT24

S&P uvedla, že eurozóna nyní čelí několika tlakům, mezi kterými je zpřísnění úvěrových podmínek, a snižování zadluženosti vlád oslabuje výhled ekonomického růstu. Upozornila rovněž na politické překážky a otevřené spory mezi politiky, které brání vyřešení problémů. Samotná úsporná opatření a rozpočtová disciplína nejsou podle agentury dostačující pro boj z dluhovou krizí.

Analytici upozornili, že krok S&P může zkomplikovat snahy EU na vyřešení dvouleté dluhové krize regionu, protože dále zvýší dluhové náklady zemí, který již jsou nyní vysoce zadlužené. Snížení ratingu Francie by pak mohlo oslabit záchranný fond eurozóny a snížit jeho schopnost pomáhat zemím v nesnázích. Francie je druhým největším ručitelem evropského záchranného fondu EFSF, který má v současnosti nejvyšší rating AAA. Pro zachování tohoto statusu bude nutné, aby členové zvýšili své garance, což by mohlo být politicky nepopulární. Je rovněž možné, že fond o svůj nejvyšší rating přijde.

Na očekávané snížení ratingu reagovaly trhy

Na předběžné zprávy o možném snížení ratingu některých zemí eurozóny reagovaly již během dne světové finanční trhy. Evropská měna vůči dolaru oslabila o 1,17 procenta na 1,2674 USD, když předtím se propadla až na 1,2623 USD, což bylo nejníže od srpna 2010. Obavy se také promítly v evropských akciích, panevropský index FTSEurofirst 300 se podle předběžných závěrečných údajů snížil o 0,2 procenta na 1016,38 bodu. Pokles zaznamenaly i americké akcie. Kolem poledne newyorského času (18:00 SEČ) se Dow Jonesův index snížil o 0,7 procenta na 12 383 bodů, index technologického trhu Nasdaq Composite oslabil o 0,6 procenta na 2 707 bodů.

Sarkozy mimořádně svolal členy kabinetu

Když se francouzský prezident Nicolas Sarkozy dozvěděl, že jeho ekonomice hrozí zhoršení hodnocení, svolal mimořádnou schůzku několika členů kabinetu. U prezidenta by se měli hlásit premiér François Fillon, ministr hospodářství François Baroin a ministryně rozpočtu Valérie Pécresseová. Nejmenovaný evropský vládní zdroj řekl agentuře AFP, že S&P se rozhodla snížit Francii její dosavadní nejvyšší možné hodnocení na úrovni AAA o jeden stupeň na AA.

Nicolas Sarkozy
Zdroj: ČT24

Podle analytiků bude snížení ratingu Francie pro Sarkozyho vážným problémem, protože prezident nejspíš chce na jaře usilovat o znovuzvolení. Mohlo by to také oslabit záchranný fond eurozóny a snížit jeho schopnost pomáhat zemím v nesnázích. Francie je druhým největším ručitelem evropského záchranného fondu EFSF, který má v současnosti nejvyšší rating AAA. Pro zachování tohoto statusu bude nutné, aby členové zvýšili své garance, což by mohlo být politicky nepopulární.

Ohlasy přicházejí i z ostatních zemí

Šéf rakouské banky Ewald Nowotny snížení ratingu své země kritizoval s tím, že ho není možné obhájit na základě ekonomických podkladů. Ve srovnání s Německem, které si uchovalo nejlepší hodnocení, prý Rakousko zaznamenalo minulý týden polepšilo v úvěrových úrokových sazbách. Dodal, že „individuální posudek“ S&P nesmí být přeceňován, ale ani ignorován. Tvrdil, že struktura rakouského hospodářství zůstává vyvážená.   

Rakouský spolkový kancléř Werner Faymann a šéf diplomacie alpského státu Michael Spindelegger rozhodnutí S&P označili za nepochopitelné vzhledem ke stavu, v jakém se rakouská ekonomika a finance nachází. Podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové za snížením rakouského ratingu stojí především situace v sousedních zemích Maďarsku a Itálii. Ratingová agentura ale podle ní ukázala Vídni „žlutou kartu“ a nutí ji tak s ještě větší vážností nutnost snížit schodek v rozpočtu.

Portugalské ministerstvo financí vyjádřilo nad snížením hodnocení své země politování a označilo je za „nekonzistentní“. Také vyslovilo podezření, že S&P začala státy eurozóny vnímat jednotně, aniž by brala v potaz národní specifika.

Podle estonského ministra financí Jurgena Ligiho, jehož země je mezi postiženými, je jednoznačné, že otázky konkurenceschopnosti a strukturálních reforem v jednotlivých zemích jsou vnímány v celku, tedy v rámci eurozóny. To ale prý nezbavuje tyto země nutnosti uvést státní finance do pořádku.

V italských vládních kruzích posílilo snížení ratingu Itálie dokonce o dvě stupně „odhodlání“ pokračovat v nastoupených reformách, napsala agentura AFP.

Nizozemské ministerstvo financí, jehož země nepřišla o nejvyšší rating AAA, uvedlo, že daný vývoj obecně potvrzuje nizozemské obavy z evropské dluhové krize a jejích možných dopadů na Nizozemsko. Snížení ratingu v polovině eurozóny nepovažuje ministerstvo za překvapující. Podle něj se tím zvýraznila potřeba strukturálních reforem podporujících růst hospodářství.

Rating je klíčovým vodítkem pro investory. Čím je vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů, a tím vyšší je pravděpodobnost, že si bude schopen na trhu zajistit levnější půjčky. V případě státních ratingů je to klíčový parametr pro plánování rozpočtu a dluhové služby.

S&P v prosinci zařadila ratingy 15 členských zemí eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem. K dnešním informacím o horšení některých ratingů se ale odmítla vyjádřit. Akciové trhy reagovaly na tyto informace poklesem a euro se propadlo na nové 16měsíční minimum vůči dolaru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 11 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 18 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 18 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...