Baku - První místo v pomyslném závodě nejrychleji rostoucích ekonomik světa by v loňském roce získal Ázerbajdžán. Tamní HDP v roce 2007 posílilo o rekordních 23,4 procenta. Jihokavkazská republika, jejíž občané ještě před rokem 1991 drželi sovětské pasy, za to vděčí ropnému boomu. Zástupy zahraničních investorů nyní příjíždí do rychle se měnící země, jen o málo větší než Česká republika, aby pro sebe ukrojily alespoň malý kus nesmírného bohatství. Nechybí mezi nimi ani české firmy. V Ázerbajdžánu budují nové dálnice a tamním naftařům dodávají čerpadla.
Zlaté časy nyní zažívají všechny státy, které mají to štěstí, že se na jejich území nachází velká ložiska ropy. Cena této komodity vzrostla za poslední rok o polovinu. Ropa už se přitom v Ázerbajdžánu těží už více než sto let. Zlom však nastal teprve v roce 2005, kdy byl zprovozňen ropovod vedoucí z Baku do Turecka. Díky němu se kvalitní lehká ropa dostává na evropský trh, mimo jiné i do České republiky.
Nový ropovod umožňuje Ázerbajdžánu dodávat do Evropy až milion barelů ropy denně. To pro ázerbajdžánskou státní kasu znamená každý rok přísun desítek miliard amerických dolarů. „To nejlepší máme teprve před sebou. Největší příjmy z ropy budeme mít za tři až čtyři roky,“ řekl mluvčí ázerbajdžánského ministerstva zahraničí Chazar Ibrahim.
Příslib dalších peněz ze západu znamenají pro rychle bohatnoucí zemi nová naleziště zemního plynu objevená loni na podzim. Na ázerbajdžánský plyn si také brousí zuby státy Evropské unie, kterým by se díky němu podařilo snížit energetickou závislost na Rusku.
Díky těžbě nerostného bohatství se příjmy státu každoročně zdvojnásobí. „Vláda si láme hlavu s tím, jak tyto prostředky využít. Snažíme se zlepšit infrastrukturu v zemi,“ řekl České televizi ázerbajdžánský ministr pro ekonomický rozvoj Gejdar Babajev. Právě při rozvoji infrastruktury přitom nacházejí uplatnění i české firmy. Prostor pro ně je podle výkonného ředitele Komory pro hospodářské styky se zeměmi SNS Františka Masopusta i v jiných oblastech. České firmy však prozatím zůstávají opatrné. Jižní Kavkaz považují stále za velmi rizikový trh.
Ázerbajdžánská vláda se při hospodaření s penězi získanými prodejem surovin snaží hospodařit zodpovědně. Část z nich ukládá do investičních fondů. Rozhodla se také ponechat některé zásoby ropy pod zemí. „Každá na suroviny bohatá země se musí sama rozhodnout, kolik bude těžit. Těch 50 či 60 milionů tun, které Ázerbajdžán za rok vytěží, je už docela dost, neměli bychom ropou a plynem plýtvat,“ vysvětluje Babajev.
To nerada slyší zejména Evropská unie. V duchu této politiky totiž Ázerbajdžán naznačil, že nebude spěchat se zahájením těžby z nových ložisek zemního plynu. „Zatím neváme, jak nová ložiska využijeme, zásoby by nám měly vystačit na dalších 30 až čtyřicet let,“ dodává Babajev.
