Praha – V Národní technické knihovně v pražských Dejvicích proběhla konference „o nejistotě, strachu a rizicích současného světa“ Různé podoby rizika pořádaná deníkem E15. Motto konference znělo „Jak se umět bát a jak se umět nebát“ a desítka přednášejících se ve svých diskusních příspěvcích vyjadřovali například k probíhající finanční a hospodářské krizi. Setkání se zúčastnila například předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo spisovatelka Iva Pekárková.
Různé podoby různých rizik. Odborná konference mluvila i o finanční krizi
Konference měla přispět do diskuse k vyrovnávání se s podobou globalizovaného světa jednadvacátého století, jejímž výrazným rysem je v podtitulu zmíněná nejistota. „Dnešní doba nutí ty autory, aby pracovali strašně rychle - kdo nevydá každý rok jednu knihu, tak se na něj stačí zapomenout, což je úžasný a podle mě negativní rozdíl oproti době, kdy se novým autorům radívalo: 'Dejte si mezi knížkami tři až čtyři roky pauzu, aby myšlenky uzrály.' Teď je to naopak,“ řekla spisovatelka Iva Pekárková.
Za rizika pořadatelé označili například terorismus, vyčerpání fosilních paliv, nevratné klimatické změny nebo vítězství konzumní společnosti. Česká rizika pak mohou představovat nacionalisté, komunisté, problematika Romů nebo propojení moci a byznysu. Setkání se zúčastnil Ivan Adamovič, Václav Bartuška, Jaroslav Bengl, Dana Drábová, Ivan Gabal, Vladimír Kokolia, Viktor Kořízek, Iva Pekárková, Tomáš Rosa a Josef Šlerka.
Sociolog Gabal: Z krize jsme se nepoučili
Diskutující komentovali i finanční krizi v oblastech, jimiž se zabývají. „Jaderný sektor měl už nakročeno k tomu, co hrdě nazývá renesancí jaderné energetiky, tzn. obnovení masivnější výstavby nových bloků, ale jaderné elektrárny jsou velice náročné na počáteční investice a do těch se finančnímu sektoru nechce za situace, která tady je. Několik projektů bylo už pozastaveno, např. v Jižní Africe nebo v Kanadě,“ upozornila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
„Myslím, že se nám zatím nedaří krizi vnímat jako příležitost učit se věci dělat lépe. Stále jsme ještě plně zabořeni do toho, jak krizi překonat a vrátit se zpátky, abychom mohli dělat věci stejně. Daleko méně se věnujeme věcem, které nás přivedly do krize,“ řekl sociolog Ivan Gabal.