Pro podniky, pro lidi i Českou národní banku je letos nejočekávanějším ekonomickým krokem konec intervencí. Oslabovat korunu by měla Centrální banka nejméně do konce března, neboť právě tento termín oznámil guvernér Jiří Rusnok na jednání s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Ten v pondělí označil intervence za úspěšné. Už teď se na jejich konec musí připravovat téměř celý trh. Podle Rusnoka budou všichni včas informováni, potvrdil v pořadu Devadesátka na ČT24.
Kdy dojde k ukončení intervencí?
I kdybych to věděl, tak neřeknu. Ale mohu říci, že to nevím. Platí, co jsme řekli po posledním zasedání, tedy závazek, že v prvním čtvrtletí to neukončíme. Zatím naše prognózy ukazují, že bezpečná doba by mohla být někdy kolem poloviny letošního roku.
- Původní titulek článku zněl „Rusnok: Nevím, kdy skončí intervence, ale oznámíme to den předem“. V rozhovoru řekl guvernér ČNB: „S měsíčním předstihem se to určitě nestane. Ale ne… bude to ze dne na den, až to bude, tak to oznámíme včas.“ Redaktorka ČT24.cz vycházela při tvorbě titulku z této hůře srozumitelné pasáže, ČNB se proti takové interpretaci ohradila. Správné vyznění podle ČNB má být: „Ale nebude to ze dne na den, až to bude, tak to oznámíme včas.“ Za chybnou interpretaci se omlouváme.
Vy nemáte jasno?
Já mám poměrně jasno o některých souvislostech a scénářích, jak by to mohlo být, ale nemůže to být jen mé rozhodnutí, budeme vycházet z aktualizované prognózy, kterou budeme mít koncem čtvrtletí.
Chápu to správně, pane guvernére, že dáte najevo, že ukončíte intervence, že to nebude pro Českou republiku žádný šok, že se tak stane třeba s měsíčním předstihem nebo to bude ze dne na den?
S měsíčním předstihem se to určitě nestane. Ale ne… bude to ze dne na den, až to bude, tak to oznámíme včas. (pozn.red.: ČNB se vůči formulaci následně ohradila, správná podle ní má být: „Ale nebude to ze dne na den, až to bude, tak to oznámíme včas.“).
Z výstupů z ČNB může vznikat dojem, jako byste ještě neměli jasnou představu o exitu. Nejde tak o taktiku „hrnout problém před sebou kam až to půjde“?
My nemáme žádný problém. To je mediální mýtus, jako by tato země měla problém s tím, že banka používá kurz jako nástroj měnové politiky. Tato země jako jedna z mála v Evropě slušně roste, mimo jiné i díky uvolněné měnové politice. Tato země má téměř učebnicovou rovnováhu ve všech základních faktorech, které se standardně sledují. Řekli jsme, že tento nástroj můžeme opustit v momentě, kdy nastanou podmínky pro zpřísnění měnové politiky. Ten čas se blíží, už jsme se dočkali inflace, blíží se moment, kdy se vrátíme k běžnějším nástrojům. A není důvod se obávat, že nevíme, co budeme dělat. Víme to dobře. Také musíme být trochu seriózní autoritou, nemůžeme každý den měnit svůj názor a fungovat stylem brzda plyn. To bychom byli špatnou centrální bankou.
Co je pro vás největším strašákem, aby ukončení intervencí proběhlo v pořádku a Česko pak fungovalo dále?
Zdůrazňuji, že ten kurzový závazek, to oslabení měny je v řádu zhruba pět procent a bylo použito proto, že jsme nechtěli zavádět záporné úrokové sazby. Celá eurozóna to má stanovené Evropskou centrální bankou.
Co by se muselo stát, aby intervence pokračovaly celý další rok?
Musel by přijít nějaký externí šok, teď to na to nevypadá. Situace se změnila, nejen u nás, ale v řadě zemí eurozóny.
Na základě čeho se pak nakládá s penězi, s korunami, za které se nakupují eura či dolary?
Máme na to útvary, které se tím zabývají. Máme nastavení, jak s těmi rezervami pracovat, aby vynášely pozitivní výnos. To se daří, a to už od loňska čelíme nízkým úrokovým sazbám. Kupujeme za ně cenné papíry – Německa, Švédska, USA, Kanady. Máme i malou část, do deseti procent v akciích. Nakupujeme jen ty nejlukrativnější a konzervativní, nám jde o spolehlivost, musíme zajistit hodnotu peněz.
Co bude, až ukončíte intervence? Už nyní se píše v tisku o tom, že ČNB vykáže velkou ztrátu, až 180 miliard korun.
To nepředstavuje žádný problém. ČNB měla 16 let záporné vlastní jmění až do roku 2013. Nikdo si toho ani nevšiml. Je to účetní záležitost Centrální evropské banky. Není jasné, jak velká bude ztráta a ta ztráta nastává jen tím, že případně dojde k posílení koruny.
Podle bývalé hlavy státu Václava Klause jsou devizové intervence ČNB vystřelením do prázdna. ČNB zahýbala kurzem, ale nevyřešila peníze, kterých je tu dost, ty nerozhýbala.
Exprezident má pravdu možná v tom, že v ekonomikách eurozóny je problém najít dostatečně výnosně investiční projekt, do kterého by investoři a banky chtěli investovat peníze. To ale nesouvisí s politikou centrálních bank. Souvisí to s poklesem přirozené úrokové míry. Nevíme ale ještě stále přesně všechny důvody, které k tomu vedou. Tento fenomén vyspělých zemí tady je už z dob devadesátých let z Japonska a přenesl se do celého světa. Ale to nesouvisí s tím, že centrální banky mají víceméně uvolněnou měnovou politiku. Takže to bohužel spolu výsledek nedává.
My navíc nebráníme komerčním bankám, aby půjčovaly co nejvíce peněz a ony taky půjčují v některých segmentech. To že je hodně regulace v Evropě, to má Klaus pravdu, ale to nemáme my v rukou. To je regulace evropská. Žijeme v zemích, které mají demografický pokles, to má vliv na chuť investovat, klesá spotřeba některých statků, mění se struktura, to není náš problém.
Zeman se netají nesouhlasem s intervencemi, že by v delším časovém horizontu exportéři zlenivěli.
Souhlasím, že to do jisté míry a za jistých okolností platí, ale v krátkém období a při tak malém kurzovém polštáři, jako je ten náš, tedy kolem pěti procent, nemohu tuto tezi přijmout. Kdyby to platilo, tak by země, které vstoupily do eurozóny, byly odsouzeny k trvalému zahnívání a stagnaci. Třeba Slovensko, které zafixovalo svůj kurz k euru, už ho má deset let fixní a nevypadá to, že by slovenští exportéři zahnívali, ta ekonomika je jedna z nejúspěšnějších v Evropě.
Přední ekonomové míní, že intervence už měly dávno skončit, nebo možná měly začít daleko dříve.
Pokud jde o to, kdy měly začít, ono se to hezky komentuje, když za to člověk nenese žádnou odpovědnost. To říkal i můj předchůdce, že měly začít dříve, ale po bitvě je každý generál. My jsme byli donuceni okolnostmi ten nástroj použít, kdyby nebyl takový vnější tlak na deflaci, tak bychom dávno intervence mohli opustit.
Inflace v eurozóně
Když srovnáme zásahy ČNB a podíváme se na časovou osu, vypadá to, jako by intervence od začátku nefungovaly.
Nemáte pravdu, kdyby nebyly, byli bychom hluboce v deflaci jako okolní země, ty ovšem měly to štěstí, že nebyly v recesi ekonomického výkonu, jejich HDP neklesalo, naše ano. Takže jim krátkodobá deflace nevadila, u nás by to byl velmi nebezpečný koktejl.
Proč je zlatým teletem dvě procenta úrokové míry?
Dvě procenta je celosvětový úzus, stejný cíl mají všude.
Nemáte strach, že až dojde k ukončení intervencí, dojde k velkým výkyvům, které smažou výhody intervencí?
K výkyvům dojde, to je daň za to, že budeme osvobození od centrální banky, která držela kurz a budeme mít to, co je normální u plovoucího kurzu, tedy výkyvy. My ale nepřipustíme větší výkyvy v delším horizontu.
Co se stane s kurzem koruny, až intervence skončí?
Těžko říci. A záleží, na jakém časovém horizontu se pohybujeme. Po samotném ukončení intervencí se dají očekávat velké výkyvy a nedokážu odhadovat jak velké. Jestliže je dnes předpoklad, že bude koruna posilovat, a že bude větší poptávka po koruně než její nabídka a to může být dlouhodobě pravda, tak záleží na výkonu ekonomiky. Pokud česká ekonomika poroste rychleji než v eurozóně, tak o jedno až o jedno a půl procenta, tak to je to, o co by měla koruna posilovat při stejné úrovni inflace.
