Moskva – Ruský prezident Dmitrij Medvěděv nařídil státnímu monopolu Gazprom, aby začal osekávat dodávky plynu do Běloruska. Vedení firmy uposlechlo a už v 8:00 středoevropského času začalo do Běloruska proudit méně plynu, během dne by měly dodávky klesnout o 15 procent. Omezením Moskva reaguje na to, že Minsk neuhradil svůj dluh vůči Gazpromu. Bělorusko dnes svoje dluhy přiznalo a je připraveno je vyrovnat do dvou týdnů. Rozhodnutí patrně předcházelo přiznání Gazpromu, že Minsku dluží za tranzit suroviny, což firma dosud popírala. I když je Bělorusko tranzitní zemí, výpadek plynu by Evropu postihnout neměl. Dodávky určené pro ni je možné přesměrovat na jiné trasy.
Podle agentury RIA Novosti, která cituje šéfa Gazpromu Alexeje Millera, bude Rusko dodávky snižovat proporcionálně k objemu běloruského dluhu. Postupně by měly klesnout až o 85 procent, plynovodem by tedy proudilo jen technické minimum nutné k tomu, aby zůstal v provozu.
Bělorusko dluží ruské společnosti za odebraný plyn údajně zhruba 192 milionů dolarů (v přepočtu asi 4 miliardy korun). Minsk zase tvrdí, že Rusko dluží peníze jemu, a to za tranzit suroviny. Obě strany svou část dnes přiznaly. Jádrem sporu je letošní zvýšení ceny plynu, které Bělorusko neuznává. Gazprom uvádí, že Bělorusko mu letos platí 150 dolarů za 1 000 kubíků, přestože v druhém čtvrtletí už mělo platit novou cenu 185 dolarů. I tak by ale platilo za ruský plyn méně než ostatní státy.
Minsk v neděli vyslal do Moskvy delegaci, která má celý spor urovnat. Bělorusko dluh připouští, ve skutečnosti je ale prý nižší. Gazprom mu totiž dluží peníze za tranzit plynu do Evropy. Ani do splácení nižší sumy se ale Bělorusům příliš nechce. „Navrhují, že ho splatí stroji, náčiním a dalšími produkty,“ informoval Miller. Tuto alternativu však Rusko odmítá. „Platba by měla proběhnout podle smlouvy. Ta stanoví, že plyn má být zaplacen v cizí měně. Ostatní alternativy jsou proti našemu zákonu, Bělorusko si nemůže vybírat, že to zaplatí něčím jiným,“ zdůraznil Medvěděv.
Rozhodnutí o omezení dodávek plynu
Ruský prezident Dmitrij Medvěděv: „Dal jsem vám za úkol vyřešit běloruský dluh. Jaké máte výsledky?“
Šéf Gazpromu Alexej Miller: „Naši běloruští kolegové uznali, že nám dluží peníze. Dmitriji Anatolijeviči, chtějí je ale splácet pomocí naturálií.“
Ruský prezident Dmitrij Medvěděv: „Žádné koláče, sýry nebo máslo nebereme. Pouze valuty. Musíme přistoupit k akci. Co navrhuje Gazprom?“
Šéf Gazpromu Alexej Miller: „Omezit dodávky plynu. Pokud nezaplatí, dodávky omezíme až o 85 procent.“
Medvěděv považuje snížení dodávek kvůli nesplaceným dluhům za oprávněné, připomněl, že jeho země postupuje vůči Bělorusku stejně jako vůči dalším obchodním partnerům. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se ale zlobí, postoj Moskvy označil za nepřípustný.
Spor o plyn je vyšší hra
Podle redaktora ČT a bývalého zpravodaje v Rusku Josefa Pazderky není důvodem rusko-běloruského sporu o plyn ani tak jeho cena, ale spíše vyšší politická hra o celní unii a dodávky ropy v jejím rámci. Celní unii chtějí vytvořit Rusko, Kazachstán a Bělorusko. Poslední jmenovaný stát ale v rámci příprav vzniku unie tlačí především na cenu, za kterou mu bude Rusko dodávat ropu. Nikdo totiž nemá tak levný ruský plyn jako právě Bělorusko. Virtuální spor o plyn tudíž může být součástí politického tlaku. „Najdeme možnost, jak krizi vyřešit. Nebude to hned, ale dluhy srovnáme,“ tvrdí však první vicepremiér Běloruska Vladimir Semaško.
Evropa by výpadek dodávek pocítit nemusela
Dopad výpadku dodávek na Evropu by podle odborníků neměl být nijak zásadní. Ruský plyn sice kryje zhruba čtvrtinu evropské spotřeby, avšak většina ho na starý kontinent proudí přes Ukrajinu. Pouze jedna pětina ruských dodávek směřuje přes Bělorusko. Tok plynu je krom toho možné přesměrovat a pomůže i letní období, kdy je evropská poptávka po plynu tradičně nižší. Na spor o plyn by tak mohla doplatit snad jen ruská Kaliningradská oblast, která je strategickou surovinou zásobována výhradně přes území Běloruska.
Rusko neomezuje dodávky plynu zdaleka poprvé. Už dřív kvůli sporům o ceny a nezaplacené faktury omezilo nebo zastavilo dodávky jak do Běloruska, tak na Ukrajinu. Poslední větší výpadek, během kterého se dodávky přes Rumunsko zastavily na dva týdny, dolehl také na Evropu. Bez plynu se ocitly tisíce domácností na Balkáně, omezovat výrobu muselo také Slovensko.
