Kvůli výskytu afrického moru prasat u divokých prasat v České republice rozšířilo Rusko embargo na dovoz vepřového masa z Česka o kategorie zpracovaných potravinářských výrobků. Mezi ně patří i uzeniny a konzervy. Nově je zakázán český vývoz také u řady nepotravinářských výrobků souvisejících s chovem prasat – například krmiv. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství.
Rusko rozšířilo kvůli moru zákaz dovozu vepřového z Česka. Týká se i konzerv
„Podle současných podkladů od úřadů Ruské federace hodnotíme reakci na výskyt afrického moru prasat u divokých prasat v ČR jako rozšíření dosavadního veterinárního a politického embarga,“ uvedla mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Z podstatnějších položek jde zejména o zpracované potravinářské výrobky, tedy uzeniny a konzervy, dále plemenná zvířata a genetický materiál.
Rozšíření zákazu podle ministerstva nebude mít na ČR velký dopad. Dotknout by se mělo vývozů jen v řádech jednotek milionů korun ročně.
Podle Agrární komory Česko prostřednictvím veterinární správy a vzájemné spolupráci s okolními zeměmi garantuje veškerá nezbytná hygienická a veterinární opatření k pohybu zvířat a produkce z nich plynoucí. „Vzhledem k závažnosti této infekce předpokládám, že tento přístup okolní země pečlivě sledují a vnímají a dokážou vyhodnotit jako preventivně dostatečný,“ uvedl Jiří Felčárek z komory.
Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR Zbyňka Semeráda podobně jako Rusko reagovalo i Japonsko. „Byla domluvena možnost dodávek vepřového masa a produktů z něj, a zakázalo dovoz z ČR,“ řekl.
Pokud by další země zakázaly dovoz českého vepřového či produktů z něj, nemělo by to přesto výrazný vliv na agrární export. „Národní produkce pokrývá naší spotřebu zhruba z poloviny a objemy vývozu nehrají u této komodity až tak zásadní roli,“ dodal Felčárek.
Do Ruska ČR nedováží vepřové od roku 2014
Zákaz dovozu do Ruska označil předseda Zemědelského svazu ČR Martin Pýcha za formání záležitost. „Vepřové se z Česka do Ruska nevyváží už několik let,“ uvedl s tím, že se jedná spíše o politické prohlášení než o reálné zastavení obchodování.
Tomu nasvědčuje i fakt, že u tepelně upraveného masa šíření nákazy nehrozí. „Pokud by šlo o produkty, které nejsou tepelně ošetřeny, tak to riziko je,“ vysvětlil ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Zbyněk Semerád. „V případě, že jsou ty výrobky tepelně ošetřené, to znamená nad 80 stupňů po dobu 30 minut, tak riziko už žádné nehrozí.“
O zákazu dovozu vepřového začátkem roku 2014 rozhodla ruská veterinární a fytosanitární služba Rosselchoznadzor. Rusko zavedlo zákaz poté, co se objevilo několik případů afrického moru prasat v některých oblastech Evropské unie. Odvolávalo se na sanitární a fytosanitární opatření podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO).
WTO ale v srpnu 2016 rozhodla, že Rusko nesplnilo mezinárodní normy, když v roce 2014 zakázalo dovoz prasat a vepřového z EU, a porušilo tak pravidla organizace. Odvolací orgán WTO pak letos v únoru zamítl odvolání Ruska ve sporu ohledně tohoto zákazu.
„Rusko teď jen reaguje na to, aby prodloužilo ten zákaz. Protože ten zákaz se týkal celé EU jako celku,“ řekl Pýcha. „Rusko teď dělá to, že vyjmenuje jednotlivé země a pokračuje se v tom zákazu.“
Evropská komise v únoru také uvedla, že rozhodnutí WTO potvrdilo, že opatření přijatá Ruskem vůči EU měla málo co společného se skutečnými hygienickými nebo zdravotními riziky.
V roce 2013 činila hodnota exportu vepřového z EU do Ruska kolem 1,4 miliardy eur (38 miliard Kč). Rusko se tak v té době na celkovém vývozu vepřového z EU podílelo zhruba jednou čtvrtinou.