Ženeva – Strašáka mezinárodního obchodu zvaného protekcionismus se nepodařilo oslabit ani v roce 2013. Nejvíc letos uplatňovalo ochranářskou politiku Rusko, těsně za ním skončilo sousední Bělorusko. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila služba pro monitorování obchodu Global Trade Alert (GTA).
Součástí ochranářské politiky jsou různá opatření, od omezování počtu zahraničních pracovníků po státní podporu těžby surovin, zemědělství či výroby letadel. Rusko podle GTA využilo 78 podobných nástrojů a na odhalených protekcionistických praktikách po celém světě se podílelo zhruba z jedné pětiny. Na ochranářských politikách dvaceti největších ekonomik světa G20 má dokonce až třetinový podíl.
Výsledky jsou o to zajímavější, že Rusko se v roce 2012 stalo členem Světové obchodní organizace (WTO). „Ruská politika hospodářské restrukturalizace není nic jiného než silný mix nekontrolovatelného subvencování a agresivního protekcionismu,“ prohlásil profesor Švýcarského institutu pro mezinárodní ekonomiku a koordinátor GTA Simon Evenett. „Podle těchto údajů není Rusko ukázkovým dítkem procesu přistoupení k WTO,“ míní Evenett (více o vstupu Ruska do Světové obchodní organizace zde).
WTO sice také sleduje protekcionismus, avšak průzkum GTA je mnohem širší, protože zahrnuje i nové formy ochranářské politiky, které zatím nespadají do působnosti pravidel WTO vypracovaných před dvěma desetiletími.
S protekcionistickou politikou největší země světa zřejmě hned tak neskončí. Spojila svou obchodní politiku s Běloruskem a Kazachstánem, aby dohromady vytvořily jednotnou celní unii. Tento nově vzniklý obchodní blok se letos podílel na globálním protekcionismu 33 procenty. Prezident Vladimir Putin se nyní snaží přemluvit také Ukrajinu, aby se k ruské celní unii připojila (více o ekonomickém sbližování Moskvy a Kyjeva čtěte zde).
Zpráva GTA rovněž ukázala, že Brazílie, Indie, Japonsko a Evropská unie jsou dohromady zodpovědné za zhruba čtvrtinu světového protekcionismu.
