Rusko a Ukrajina našly společnou řeč. Plyn z východu dál poteče

Berlín – Ukrajina a Rusko se prý dokázaly dohodnout na zaplacení části dluhu za plyn a zimních dodávkách. Oznámil to komisař EU pro energetiku Günther Oettinger, který jednání mezi ministry obou zemí zprostředkoval. Podle Oettingera Ukrajina do konce října zaplatí dvě miliardy dolarů z dluhu za dodávky ruského plynu v minulosti. Dalších 1,1 miliardy dolarů zaplatí do konce roku. Dohodu ještě musí potvrdit vlády obou zemí.

8 minut
Kajtman: Dohoda je příslib, ale v současnosti nelze mít jistotu
Zdroj: ČT24

O celkové výši ukrajinského dluhu za ruský plyn rozhoduje arbitráž ve Stockholmu. Podle Oettingera se ale nedá rozhodnutí čekat dřív než příští rok v létě. S ohledem na zajištění energetické bezpečnosti Ukrajiny i Evropy v nadcházející zimě proto bylo potřeba přijmout přechodné opatření. „Pokud arbitráž vyhoví ukrajinské straně, bude zaplacením těchto 3,1 miliardy dolarů dluh zcela uhrazen. Pokud vyhoví ruské straně, bude Ukrajina muset doplatit dodatečných 2,5 miliardy dolarů,“ řekl eurokomisař.

Po uhrazení 3,1 miliardy dolarů bude Rusko na základě předběžných plateb dodávat Ukrajině plyn v letošní zimě. Dohoda by měla platit po dobu šesti měsíců. Na jejím základě by měla Ukrajina platit za odebraný plyn 385 dolarů za 1000 metrů krychlových. Rusko by podle této dohody mělo Ukrajině dodat pět miliard metrů krychlových plynu s opcí na další odběr, pokud to bude počasí vyžadovat. 

Rusko loni snížilo cenu plynu pro Ukrajinu na 268,50 dolaru za tisíc metrů krychlových poté, co se tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč rozhodl odstoupit od podpisu asociační smlouvy s Evropskou unií. Po svržení Janukovyče však Rusko cenu zvýšilo na 485 dolarů. V srpnu Moskva uvedla, že je ochotna snížit cenu o 100 dolarů, Kyjev ale dosud trval na návratu k ceně 268,50 dolaru. 

Plyn
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan dnes vyjádřil ochotu přistoupit na cenu 385 dolarů za tisíc metrů krychlových. Podle něj to ale je přechodné řešení pouze na dobu šesti měsíců, poté se bude Ukrajina snažit cenu opět snížit.

Rusko v polovině června zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu kvůli sporům ohledně ceny a kvůli nezaplaceným účtům ze strany Kyjeva. Předchozí třístranné rozhovory, které Oettinger vede za Evropskou unii, skončily 16. června bez výsledku. Zástupce EU měl v dnešním jednání na paměti i energetickou bezpečnost v EU. Některé evropské země, zejména Polsko a Slovensko, si v posledních týdnech stěžují na pokles dodávek plynu z Ruska a obavy vládnou zejména z toho, jak se Rusko zachová během nadcházející zimy. 

Maďarsko ve čtvrtek oznámilo, že kvůli potřebě pokrýt domácí poptávku dodávky plynu na Ukrajinu pozastavuje. Rusko je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky. Plyn dodávaný Gazpromem pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky v Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 19 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...