Ruská centrální banka zvýšila sazby, chce krotit rostoucí inflaci

Ruská centrální banka zvýšila po téměř čtyřech letech úroky a do konce tohoto roku zastaví nákupy zahraničních měn. Tyto kroky jsou nutné kvůli riziku zrychlení růstu spotřebitelských cen a kvůli nestabilitě rublu. Hlavní úroková sazba se tak zvýší na 7,5 procenta z nynějších 7,25 procenta, oznámila v pátek banka.

Meziroční inflace roste rychleji, než centrální banka očekávala. Ke konci letošního roku se nyní předpovídá inflace ve výši až 4,2 procenta, uvedla v pátek guvernérka Elvira Nabiullinová. Na vrchol by se měla dostat v první polovině příštího roku a do konce roku 2019 dosáhne pěti až 5,5 procenta. Do poloviny roku 2020 by měl vzestup spotřebitelských cen zpomalit ke čtyřem procentům.  

Ruská měnová autorita naposledy zvyšovala úroky koncem roku 2014, kdy musela zasáhnout, aby pomohla stabilizovat kurz rublu. Tento měsíc rubl klesl nejníže za několik let kvůli obavám z dalších sankcí Spojených států vůči Rusku.

Analytici v anketě agentury Reuters převážně očekávali, že banka nechá úroky na 7,25 procenta, stejně jak učinila na třech předchozích zasedáních. Nevylučovali ale ani možnost zvýšení úroků.

Růst hlavní úrokové sazby pomůže udržet reálné úrokové sazby z vkladů v pozitivním teritoriu, což podpoří atraktivitu spoření a vyrovnaný růst spotřeby.
Z prohlášení ruské centrální banky

 Analytici na zvýšení úroků reagují nejednoznačně. Někteří se obávají, že to poškodí ekonomické oživení země, uvedla agentura AP.

Rozhodnutí prodloužit přestávku v denních nákupech deviz do konce letošního roku z původního termínu, který byl do konce září, má pomoci omezit kolísání směnného kurzu a jeho vliv na inflaci v příštích čtvrtletích, dodala banka. Ve vysvětlení svých kroků upozornila, že od předchozího zasedání měnového výboru se výrazně změnily vnější podmínky, které nyní naznačují výrazně vyšší riziko zrychlení inflace.

Guvernérka se dopadu sankcí neobává

Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová novinářům řekla, že vidí prostor pro uvolnění měnové politiky na konci příštího roku nebo na začátku roku 2020. Současné zvýšení úroků nutně neznamená začátek cyklu zpřísňování měnové politiky. Dodala, že přebytek bilance běžného účtu Ruska je nyní dostatečný na to, aby pokryl splátky dluhu.

Nabiullinová také neočekává, že případné americké sankce na ruské vládní dluhopisy způsobí zemi vážné ekonomické problémy. Centrální banka je také připravena podpořit v budoucnosti ruské banky, pokud to bude kvůli sankcím nutné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.