Ruská centrální banka počítá se západními sankcemi do roku 2017

Moskva – Prudké zhoršení zaznamenal hospodářský výhled ruské centrální banky, podle které v příštím roce dojde ke stagnaci ekonomiky a hospodářskému růstu pouze 0,1 % místo původně předpokládaného jednoho procenta. Důvodem je vliv ukrajinské krize a klesající cena ropy. Vladimír Putin zároveň oznámil, že Moskva nebude provádět žádné nouzové kroky v reakci na pokles hodnoty rublu.

Ruská centrální banka aktualizovala svůj tříletý strategický plán, který zveřejnila v září. Tehdy se počítalo s růstem ruské ekonomiky v roce 2015 o jedno procento a v roce 2016 dokonce o 1,8 až 2 %. V aktuální prognóze se předpokládá růst HDP jen o 0,1 %.

Stav ruské ekonomiky ale zásadně ovlivnila ukrajinská krize nebo propad cen ropy, jejíž těžba a vývoz tvoří páteřní odvětví tamní ekonomiky. Centrální banka zároveň zohledňuje platnost protiruských sankcí, které západní země nastavily v reakci na ukrajinskou krizi. Výhled počítá s tím, že ekonomické sankce budou platit do konce roku 2017.

Rubl na úbytě

Ruský prezident Vladimír Putin, který se účastní summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Pekingu, prohlásil, že Moskva nebude v souvislosti s hodnotou ruského rublu provádět kapitálové kontroly ani jiné nouzové kroky. Rubl během letošního roku klesl vůči dolaru o třicet procent své původní hodnoty.

Pro pokles rublu nejsou podle Putina žádné fundamentální ekonomické důvody a doufá, že spekulace proti ruské měně brzy skončí. I rubl je přitom ovlivňován aspekty, které zhoršují výhled ruské ekonomiky, tedy západní sankce a klesající cena ropy na světových trzích. Ruská centrální banka už v minulém týdnu omezila rozsah svých intervencí na podporu rublu.

Ruská banka a rubl

V minulých týdnech ruská centrální banka kvůli podpoře rublu prodávala až 2,5 miliardy dolarů denně. Zasahovala v momentech, kdy se kurz blížil okraji cílového pásma pro rubl. V minulém týdnu se omezení podpory projevilo denním limitem pro intervenci, který byl stanoven na 350 milionů dolarů. Dnes centrální banka rozhodla, že mezní denní hodnoty pro pohyb rublu již nebude určovat.

Ekonomice i ruské národní měně by měli pomoci noví obchodní partneři, které Moskva hledá na probíhajícím summitu APEC. Už včera uzavřelo Rusko dohodu s Čínou o dodávkách plynu o celkovém ročním objemu 30 miliard krychlových metrů. Šéf podniku Gazprom uvedl, že by smlouva s Čínou měla znamenat celkově větší dodávky, než kolik plynu míří do Evropy. „Chceme, abyste přišli a měli úspěch,“ řekl Putin podle AP podnikatelům z Číny či Japonska. Pomoci má zjednodušení regulace investic či daňových parametrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...