Rušit druhý pilíř i hospitalizační poplatek byla chyba, přiznal Babiš

Praha – Ministr financí Andrej Babiš přehodnocuje další bod z dosavadních priorit koaliční smlouvy. V Událostech, komentářích uvedl, že avizované zrušení druhého důchodového pilíře bylo chybné rozhodnutí. Chce proto o možnosti jeho ponechání jednat v rámci koalice. Podobně se staví také ke zrušení poplatku za hospitalizaci v nemocnici. I zde šlo podle něj o unáhlené gesto, které prý v rámci svého hnutí „nedomysleli“ - jednalo se nicméně o daň za nalezení kompromisu.

18 minut
Babiš lituje některých klíčových koaličních kroků
Zdroj: ČT24

„Mluví se stále o důchodové reformě a asi byla škoda, že se ruší ten druhý pilíř. Uvidíme, jestli to v rámci koalice ještě nezvedneme. Ta udržitelnost důchodů je problematická a neumím si představit, kdo teď vytvoří nějakou smysluplnou důchodovou reformu,“ komentoval Babiš.

Podle něj šlo nicméně o daň za nutný kompromis v rámci utváření koalice. „My jsme ještě političtí amatéři a asi jsme nedomysleli ty důsledky, ale museli jsme vytvořit nějakou vládu.  Udělali jsme ten kompromis, ale s odstupem času to vidím špatně,“ dodal šéf státní kasy. V rámci koalice bude chtít přehodnotit také hospitalizační poplatek. Bylo by podle něj vhodné jej vrátit na původní stokorunovou částku. „Bude to ale těžké, ČSSD jasně tvrdila při koaličním vyjednávání, že přes toto nejede vlak,“ dodal Babiš.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Nová vláda už ustavila komisi zástupců stran a expertů, která má jednat o budoucích změnách českého systému penzí. Podle předchozí koaliční dohody by měla mimo jiné hledat způsob, jak zrušit takzvaný druhý pilíř, prosazený předchozí Nečasovou vládou. Od loňska tato část penzijního systému umožňuje část odvodů přesměrovat do vlastního spoření. Využilo toho ale asi jen 80 tisíc lidí. „Bylo to špatně zpropagováno,“ poznamenal k tomu dnes Babiš.

Stokorunový poplatek za den pobytu v nemocnici zrušil Ústavní soud, nová vláda už ale platby v možné nižší výši neobnovila. Nejen Babiš, ale i šéf lidovců Pavel Bělobrádek již dříve řekl, že by vláda měla o obnovení poplatku začít diskutovat. Babiš také zapochyboval i o tom, jestli je dobrý nápad zavádět třetí sazbu DPH, na čemž se vládní koalice rovněž už dohodla. Myslí si, že to „není ideální“.

Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

ČSSD navrhuje výpadek za rušení nemocničních poplatků vyrovnávat zvýšením plateb za státní pojištěnce, s plánem financování na letošek a příští rok už v dubnu souhlasila vláda. Ministr financí už tehdy ale říkal, že situaci takto nechce řešit dlouhodobě. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD)navrhl zvýšit od července odvody státu do zdravotního pojištění za děti či důchodce ze 787 na 845 korun. Za pololetí by to podle něj mělo přinést do systému veřejného zdravotního pojištění 2,1 miliardy korun.

Druhý důchodový pilíř má podle dosavadních plánů skončit do ledna 2016. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tvrdí, že se do něj přihlásilo málo lidí. Sociální demokraté už před volbami říkali, že ho po nástupu k vládě zruší. Dotkne se to asi 80 tisíc lidí, kteří si takto spoří. Podle původních plánů pravicové vlády měla přitom reforma přilákat půl milionu klientů jen během prvního půl roku. I tak je ale ve fondech zhruba 350 milionů korun. Jakým způsobem střadatelé peníze dostanou zpět, dnes nedokáže jednoznačně říct žádný politik. Nejčastěji se mluví o převedení fondů do třetího pilíře - tzv. penzijního připojištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...