Rušit druhý pilíř i hospitalizační poplatek byla chyba, přiznal Babiš

Praha – Ministr financí Andrej Babiš přehodnocuje další bod z dosavadních priorit koaliční smlouvy. V Událostech, komentářích uvedl, že avizované zrušení druhého důchodového pilíře bylo chybné rozhodnutí. Chce proto o možnosti jeho ponechání jednat v rámci koalice. Podobně se staví také ke zrušení poplatku za hospitalizaci v nemocnici. I zde šlo podle něj o unáhlené gesto, které prý v rámci svého hnutí „nedomysleli“ - jednalo se nicméně o daň za nalezení kompromisu.

Nahrávám video
Babiš lituje některých klíčových koaličních kroků
Zdroj: ČT24

„Mluví se stále o důchodové reformě a asi byla škoda, že se ruší ten druhý pilíř. Uvidíme, jestli to v rámci koalice ještě nezvedneme. Ta udržitelnost důchodů je problematická a neumím si představit, kdo teď vytvoří nějakou smysluplnou důchodovou reformu,“ komentoval Babiš.

Podle něj šlo nicméně o daň za nutný kompromis v rámci utváření koalice. „My jsme ještě političtí amatéři a asi jsme nedomysleli ty důsledky, ale museli jsme vytvořit nějakou vládu.  Udělali jsme ten kompromis, ale s odstupem času to vidím špatně,“ dodal šéf státní kasy. V rámci koalice bude chtít přehodnotit také hospitalizační poplatek. Bylo by podle něj vhodné jej vrátit na původní stokorunovou částku. „Bude to ale těžké, ČSSD jasně tvrdila při koaličním vyjednávání, že přes toto nejede vlak,“ dodal Babiš.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

Nová vláda už ustavila komisi zástupců stran a expertů, která má jednat o budoucích změnách českého systému penzí. Podle předchozí koaliční dohody by měla mimo jiné hledat způsob, jak zrušit takzvaný druhý pilíř, prosazený předchozí Nečasovou vládou. Od loňska tato část penzijního systému umožňuje část odvodů přesměrovat do vlastního spoření. Využilo toho ale asi jen 80 tisíc lidí. „Bylo to špatně zpropagováno,“ poznamenal k tomu dnes Babiš.

Stokorunový poplatek za den pobytu v nemocnici zrušil Ústavní soud, nová vláda už ale platby v možné nižší výši neobnovila. Nejen Babiš, ale i šéf lidovců Pavel Bělobrádek již dříve řekl, že by vláda měla o obnovení poplatku začít diskutovat. Babiš také zapochyboval i o tom, jestli je dobrý nápad zavádět třetí sazbu DPH, na čemž se vládní koalice rovněž už dohodla. Myslí si, že to „není ideální“.

Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

ČSSD navrhuje výpadek za rušení nemocničních poplatků vyrovnávat zvýšením plateb za státní pojištěnce, s plánem financování na letošek a příští rok už v dubnu souhlasila vláda. Ministr financí už tehdy ale říkal, že situaci takto nechce řešit dlouhodobě. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD)navrhl zvýšit od července odvody státu do zdravotního pojištění za děti či důchodce ze 787 na 845 korun. Za pololetí by to podle něj mělo přinést do systému veřejného zdravotního pojištění 2,1 miliardy korun.

Druhý důchodový pilíř má podle dosavadních plánů skončit do ledna 2016. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tvrdí, že se do něj přihlásilo málo lidí. Sociální demokraté už před volbami říkali, že ho po nástupu k vládě zruší. Dotkne se to asi 80 tisíc lidí, kteří si takto spoří. Podle původních plánů pravicové vlády měla přitom reforma přilákat půl milionu klientů jen během prvního půl roku. I tak je ale ve fondech zhruba 350 milionů korun. Jakým způsobem střadatelé peníze dostanou zpět, dnes nedokáže jednoznačně říct žádný politik. Nejčastěji se mluví o převedení fondů do třetího pilíře - tzv. penzijního připojištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 45 mminutami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 12 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 21 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
20. 2. 2026
Načítání...