Rozpočtový výbor by přesunul skoro dvě miliardy, získali by sportovci, hasiči i školy

Nahrávám video

Čtvrt miliardy pro dobrovolné hasiče i pro sport a dvě stě milionů korun pro vysoké školy. Změny doporučil sněmovní rozpočtový výbor na svém jednání. K některým návrhům se ale postavil negativně. Neprošel například plán přidat 869 milionů korun na dávky pro osoby se zdravotním pojištěním.

Nejvíc peněz požadoval výbor pro obranu na armádu. Přes dvě miliardy měly jít na investice, aby Česko plnilo závazky vůči spojencům. Tento záměr však neuspěl. Podle výboru byl návrh nehlasovatelný, jelikož neuváděl, odkud by se měly peníze brát.

„Nadále zůstáváme černým pasažérem severoatlantické aliance, který je závislý na výkonech svých spojenců,“ zmínil poslanec Ivan Gabal (nest. za KDU-ČSL). Na druhou stranu ministr financí Andrej Babiš (ANO) podotýká, že vláda významně navýšila prostředky v této oblasti a počítá s tím i v dalších letech.

obrázek
Zdroj: ČT24

Více pro univerzity i sporty

Celkově rozpočtový výbor doporučil v návrhu rozpočtu přesuny zhruba v objemu 1,9 miliardy korun. Ministerstvo školství by mohlo dostat podle doporučení rozpočtového výboru na financování vysokých škol 200 milionů korun navíc. O 250 milionů by se mohla zvýšit částka na sport. „Sport je trvale podfinancován, je třeba zvyšovat prostředky,“ uvedl poslanec Václav Votava (ČSSD). Obě navýšení by měla jít na vrub peněz na obsluhu státního dluhu.

Rozpočtový výbor se naopak postavil záporně k požadavku poslankyně za TOP 09 Věry Kovářové (STAN) zvýšit ministerstvu kultury částku na obnovu památek o 342 milionů korun. „Velmi mě to překvapilo, protože stát, který nedbá na zachování kulturního dědictví a na obnovu památek, to je pro mě velká ostuda,“ reagovala Kovářová. Neuspěl například ani František Laudát (TOP 09) s návrhem přidat ministerstvu dopravy 245 milionů na volitelné programy Evropské kosmické agentury.

O definitivní podobě rozpočtu budou rozhodovat poslanci v prosinci. Dá se očekávat, že některé přesuny ještě navrhnou přímo na jednání. Ministerstvo financí počítá na příští rok s rozpočtem se schodkem 70 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se mimořádně sešla kvůli otázce Babišova střetu zájmů

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatují o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
06:00Aktualizovánopřed 5 mminutami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 20 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...