Poslanci v úvodním kole schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 70 miliard korun. Podle koalice je toto číslo výsledkem kompromisu a jde o pokračování snahy o snižování deficitu. Podle opozice je ale částka s ohledem na výkon ekonomiky málo ambiciózní a nezodpovědná.
Rozpočet prošel prvním čtením sněmovnou. Pravice usilovala o nižší schodek
Pro schválení základních parametrů rozpočtu hlasovalo 95 poslanců, proti jich bylo 65. Pro rozpočet hlasovali poslanci vládní koalice a k nim se přidali i dva poslanci z klubu Úsvit - Národní koalice Augustin Karel Andrle Sylor a Jiří Štětina. Podle Štětiny stát rozpočet potřebuje. „Když to srovnávám s minulými rozpočty, není vůbec horší,“ sdělil Štětina.
V prvním čtení teď sněmovna schválila příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. V dalším kole projednávání pak můžou poslanci navrhovat jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Celkové parametry se už měnit nemohou.
Podle koalice napomůže klíčová předloha strmému snižování deficitu státního rozpočtu. „V roce 2014 byl deficit 112 miliard, v roce 2015 sto miliard a nyní přicházíme s číslem 70 miliard,“ podotkl poslanec Jan Volný (ANO).
GALERIE
Státní rozpočet 2016 v prvním kole
Podle kritiků z řad pravicové opozice je ale výše deficitu chyba. V době hospodářského růstu by prý vláda měla šetřit víc. „Kdyby premiér - a je to zodpovědnost předsedy vlády Sobotky - takto hospodařil se svým soukromým rozpočtem jako se státními penězi, tak je na pokraji exekuce,“ míní šéf ODS Petr Fiala.
ODS žádala o snížení 70miliardového schodku v návrhu státního rozpočtu pro příští rok o 30 miliard korun a TOP 09 nejméně o 20 miliard korun. Návrhy vznesli předseda občanskodemokratických poslanců Zbyněk Stanjura a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek při úvodním kole projednávání rozpočtu.
TOP 09 by škrtala v provozních výdajích státu a v neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům. Občanští demokraté slibují, že konkrétní změny vedoucí ke snížení schodku o 30 miliard by přinesli ve druhém sněmovním čtení rozpočtu. „Budeme hledat ve výdajích,“ uvedl Stanjura.
GALERIE
Sněmovna o rozpočtu
Stanjura zároveň označil rozpočet za pokračování sociálnědemokratické politiky z dob někdejšího premiéra Vladimíra Špidly „zdroje jsou“. Kabinet podle něho jen odkládá snahu sestavit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Schodek je příliš vysoký na to, že vláda předpokládá příští rok 2,5procentní ekonomický růst a nezaměstnanost 5,5 procenta, uvedl předseda poslanců ODS.
Existuje podle něho prostor nechat 15 až 17 miliard korun plátcům daní například zrušením silniční daně a daně z nabytí nemovitostí a snížením sazeb DPH o jeden bod na 19 a 14 procent, jak navrhuje ODS.
Podle vlády jde o kompromis
Koalice se ale brání - návrh státního rozpočtu je kompromisním řešením, které zachovává prorůstová opatření a počítá mimo jiné se zvyšováním platů ve veřejné sféře. Razantnější snížení deficitu by podle ní mohlo zbrzdit hospodářský růst. „Je správné, abychom v dobách bohatých šetřili přebytky nebo snižovali deficit - a v dobách, kdy je zapotřebí, zase likviditu do ekonomiky dodávali,“ je přesvědčen lidovecký poslanec Jaroslav Klaška.
Plánované investice na příští rok v porovnání s rokem 2013 stoupnou o 88 miliard. Masivně investujeme.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ještě před zasedáním sněmovny prohlásil, že kritice opozice příliš nerozumí. „Vláda snižuje rozpočtový schodek, oproti rozpočtovému plánu na letošní rok klesá deficit o třicet miliard. A jsem přesvědčen, že to je odpovědné snížení schodku. Kdybychom realizovali drastické rozpočtové škrty, které by vedly k rychlejšímu poklesu deficitu, tak by to negativně poznamenalo hospodářský růst a fungování veřejných služeb, se kterými občané počítají a na které spoléhají,“ uvedl.
Podle něho jde o přiměřený pokles schodku, protože v příštím roce bude deficit veřejných rozpočtů ve výši kolem 1,2 procenta HDP. „To je výrazně pod tři procenta, k nimž jsme se jako k nejvyššímu limitu zavázali v koaliční smlouvě a ve vládním programovém prohlášení,“ dodává.
Pro vládu je vedle dopravní infrastruktury podle premiéra Sobotky podpora rozjezdu čerpání evropských fondů hlavní investiční prioritou zákona o rozpočtu
Sobotka také zdůraznil, že je cílem vlády směřovat k vyrovnaným rozpočtům. Ovšem postupně. Poukazuje na to, že v rozpočtu jsou výdaje, které na sebe vážou například prostředky z evropských fondů, a ptá se, jaký by mělo smysl škrtat a pak o tyto peníze přijít.
Cílem je nedělat rozpočet jako účetní cvičení, ale použít rozpočet jako důležitý nástroj hospodářské politiky.
Má -li Česko dospět k vyrovnanému rozpočtu, pak musí podle premiéra nejprve republika růst udržitelně, tedy několik let po sobě tak, aby byla schopna dohnat deficit a dluhy, které existují v oblasti investic a veřejných služeb. „Minulé vlády v oblasti dopravy škrtaly tak intenzivně, že zastavily řadu klíčových dopravních staveb. A to, že se tak stalo, to, že nemáme silnice a dálnice, které potřebujeme, podvázalo hospodářský růst a příliv investorů,“ upozorňuje Sobotka.
Za návrhem rozpočtu si stojí i ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Je to rozpočet, který podporuje růst naší ekonomiky,“ řekl Babiš. Rozpočet označil za proticyklický a za odpovědný vůči příštím generacím. Podle něj „odšpuntovává“ ekonomiku a podporuje spotřebu.
Soustředit se pouze na mantru toho, že je za každou cenu nutné osekat všechny možné náklady a výdaje a dát nižší nebo nulový schodek jako hlavní cíl ekonomiky, se v minulých letech úplně nevyplatilo.
„Kdyby byl zcela proticyklický, tak by asi měl být deficit výrazně nižší než teď. Odpovídá cyklu v tom, že se dohání pokles a přiškrcení, které v době Nečasovy a Topolánkovy vlády bylo větší než nezbytně nutné,“ ohodnotil v Ekonomice ČT bývalý ministr financí Ivan Pilip.
Kabinet kritizuje i levá část politického spektra
Kritické hlasy vůči kabinetu přicházejí i z levé části politického spektra. Komunistům mimo jiné vadí, že se na příjmové straně návrh státního rozpočtu opírá o dosud neexistující mechanismy - elektronickou evidenci tržeb nebo chystané vyšší zdanění hazardu. Babiš ale oponuje, že počítají v příjmech s konzervativní částkou. „Na EET to jsou dvě miliardy a mezinovela o hazardu předpokládá příjem 1,9 miliardy. Nejsou to až takové částky, kdyby to neprošlo, že bychom to nezvládli,“ dodal Babiš.
„To, co se v letošním roce podařilo, že jsme se svezli na dočerpání evropských peněz, to už v příštím roce platit nebude a nějaké dodatečné prorůstové impulzy vlastně tato vláda nemá,“ poznamenal poslanec Jiří Dolejš (KSČM). Soudí, že pokud ekonomika v příštím roce neporoste stejně rychle jako letos, vláda nebude mít dostatek peněz. Pak by se mohlo jednat i o daňové progresi.
Komunisté také připomněli, že vládu v minulosti dvakrát při schvalování rozpočtu podpořili - v roce 2013, kdy zemi hrozilo po předčasných volbách rozpočtové provizorium, a loni, kdy se alespoň zdrželi hlasování. V letošním roce avizovali, že návrh rozpočtu nepodpoří. „Vláda už nemá nárok na naši shovívavost,“ dodal Dolejš.
Poslanci mají na stole návrh státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
- Ministerstvo obrany (původní návrh 46,1 miliardy)
- Obrana dostane příští rok o 1,5 miliardy víc, peníze půjdou zejména na nábor 1200 nových vojáků. Ministerstvo obrany ale požadovalo navýšení o 2,1 miliardy. Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard a o rok později asi 60 až 61 miliard korun.
- Ministerstvo vnitra (původní návrh 55,8 miliardy)
- Rozpočet ministerstva vnitra se oproti původnímu návrhu zvýší o tři miliardy. Ministr Milan Chovanec (ČSSD) chtěl původně navýšení o více než čtyři miliardy, s Babišem se ale nakonec dohodl na zhruba dvou miliardách na rozvoj policie a hasičů, zbylá miliarda půjde na řešení uprchlické krize.
- Ministerstvo pro místní rozvoj (původní návrh 3,2 miliardy)
- Resort ministryně Karly Šlechtové (ANO) dostane o 3 miliardy navíc. Šlechtová ale podle svých slov nedostala ani korunu na spolufinancování Integrovaného regionálního operačního programu, kde jí chybí zhruba miliarda. S Babišem chce proto znovu jednat.
- Ministerstvo dopravy (původní návrh 28,9 miliardy)
- Ministrovi Danu Ťokovi (nestr. za ANO) se nejprve podařilo vyjednat tři miliardy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). A později další 2,1 miliardy. Přesto mu ještě jedna miliarda chybí. „Jsme schopni dát peníze do SFDI na nové akce (stavby). Nepokryje to všechny požadavky. Já věřím, že o tu miliardu budeme bojovat při zasedání vlády,“ uvedl.
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (původní návrh 131,1 miliardy)
- Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Před seškrtáním peněz pro vysoké školy již dopředu varovali rektoři univerzit, a ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) tak nakonec získala další dvě miliardy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí (původní návrh 536,2 miliardy)
- Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) bude ještě s Andrejem Babišem jednat, a to konkrétně o zvýšení penzí o 200 korun. Ten v minulosti takové zvýšení odmítl, ale podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je růst penzí o 200 korun pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou, a tak bude o konečné podobě penzí koalice ještě jednat. Vláda už rozhodla o zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9900.
- Ministerstvo zemědělství (původní návrh 17,2 miliardy)
- Podle návrhu státního rozpočtu by mělo ministerstvo zemědělství příští rok omezit své výdaje o 1,2 miliardy korun. Resort však pravděpodobně dokáže se 17,2 miliardy vyžít, ačkoliv se bude snažit svůj rozpočet ještě o něco navýšit.
- Ministerstvo zdravotnictví (původní návrh 5,7 miliardy)
- Resort zdravotnictví hospodaří v roce 2015 s 6,5 miliardy, příští rok by však měl dostat pouze 5,7 miliardy. To podle ministerstva nestačí na nutné investice. Žádost ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) o navýšení rozpočtu ale Andrej Babiš odmítl. Namísto požadovaných 3 miliard má zatím Němeček slíbeny řádově stovky milionů. Plánuje se však obrátit na vládu.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu (původní návrh 21,8 miliardy)
- 1,25 miliardy korun získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. Navyšovat se ale muselo i kvůli podpoře obnovitelným zdrojům, a to o 4,7 miliardy. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI).
- Ministerstvo kultury (původní návrh 10,5 miliardy)
- Resort kultury dostane z rozpočtu 750 milionů korun navíc. Více spokojený by sice šéf resortu kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl, kdyby konečná suma peněz pro rok 2016 „oscilovala kolem 12 miliard korun“. Nicméně věří, že částka ještě není konečná.
- Ministerstvo životního prostředí (původní návrh 5,2 miliardy)
- Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dostane pro příští rok do rozpočtu svého resortu 250 milionů korun navíc. Povedlo se mu tak získat celou částku, kterou od ministra financí požadoval.
- Ministerstvo spravedlnosti (původní návrh 23,4 miliardy)
- Ministr Robert Pelikán (nestr. za ANO) dostal pro svůj resort zhruba miliardu navíc. Pelikán původně přišel s požadavkem na přidání dvou miliard korun. Po schůzce ale působil spokojeně. To, zda se částku bude snažit navýšit ještě dalším vyjednáváním, si prý rozmyslí.
- Po restrukturalizaci rozpočtu dostaly resorty stovky milionů korun navíc.