Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok rozpočet se schodkem 70 miliard korun. Ministři ale podle informací České televize žádají dalších 10 miliard. Peníze chtějí získat na investice, sociální služby nebo opravy silnic. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že rezervy už nejsou. Prezident Zeman vůči rozpočtu nemá výhrady.
Jedna z nejvytíženějších silnic na Kladně patří zároveň mezi ty nejhorší. Hrboly dosahují na několika místech až 40 centimetrů. Letos má kraj v rozpočtu ale peníze jen na ty nejnutnější opravy. Na příští rok je tak sice naplánovaná kompletní rekonstrukce této silnice, pokud však kraj peníze nedostane, zůstane jen u provizorní opravy.
Kraje o víkendu prosadily, že ministři a poslanci za ČSSD musí udělat maximum, aby peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd do regionů doputovaly.
„Na nich se odehrává nejvíc dopravních výkonů v zemi, kraje nemají žádný příjem ze spotřební daně ani z pohonných hmot,“ zdůrazňuje šéf Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD). Podle Andreje Babiše ale kraje dostanou peněz dost. Stoupne jim podíl na rozpočtovém určení daní, a nejen to. „Kraje hlavně mlží. Dostanou mimo rozpočtového určení daní, které je 3,5 miliardy korun, 4,5 miliardy navíc v rámci lepšího výběru daní,“ říká vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Podle premiéra a předsedy strany ČSSD Bohuslava Sobotky se tak nedá očekávat, že diskuze nad rozpočtem v rámci koalice bude jednoduchá.
Rozpočet počítá s deficitem 70 miliard. V dalších letech se má postupně snižovat. Podle opozice však málo. „Při tomto růstu ekonomiky je 70miliardový deficit nezodpovědné rozhazování,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu strany TOP 09 Miroslav Kalousek.
Na vládě se tak odehraje souboj o to, zda ještě nějaké peníze v rozpočtu ministr financí najde a komu je pošle. „Já bych rád od všech ministrů slyšel, jak jsou spokojeni, kde ještě zůstává problém,“ dodává premiér Sobotka.
Náměstek ministra financí Jan Gregor ale uvedl, že jakékoliv další úpravy a navyšování výdajů budou v této chvíli již určitě znamenat potřebu ušetřit výdaje na jiných položkách. „Tradičně se snažíme tlačit na to, aby resorty šetřily v provozních výdajích, i když je pravda, že resorty nakumulovaly během let svou vnitřní zadluženost. Takže jde o kombinaci snahy šetření v provozu a odstraňování těchto dluhů," upřesňuje Gregor.
Kdo chce ještě přidat
Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy, výdaje vzrostly o zhruba 16 miliard korun na 1,155 bilionu korun. Většině úřadů proti červnovému návrhu výdaje bez peněz z EU a dalších mechanismů na příští rok MF zvýšilo. Včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů by měly být výdaje rozpočtu příští rok 1,249 bilionu korun a příjmy 1,179 bilionu korun.
Vládu ještě přitom čekají diskuse o výdajích jednotlivých kapitol. Například ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) by chtěl na středečním jednání vlády do rozpočtu svého resortu na příští rok získat ještě několik stovek milionů korun. Peníze potřebuje zejména na projekty, které dříve financovala EU. V případě ministerstva kultury návrh počítá s 11,3 miliardy korun. Ministr Daniel Herman (KDU-ČSL) by ovšem chtěl zhruba 12 miliard korun. Rovněž ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) by chtěl pro příští rok navíc 1,2 miliardy korun na investice. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) žádá 1,3 miliardy korun na spolufinancování evropských projektů, startovní byty a podporu cestovního ruchu. Ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) požaduje až 100 milionů na sociální inkluzi.
Požadavky na něho má i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Chce například vyjednat desetiprocentní zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně a mentálně postižené. „Těmto rodinám bychom opravdu měli pomoci, a proto chci, aby to zvýšení bylo co největší,“ říká Michaela Marksová.
Lidé s lehkou závislostí by si podle návrhu ministryně polepšili o 80 korun měsíčně, ti úplně závislí na svých blízkých nebo na asistentech pak o dvanáct stovek. Desetiprocentní růst příspěvku by vyšel zhruba na miliardu korun. Jako variantu navrhuje Michaela Marksová zvýšení o pět procent. Ministr financí je o tom ochotný jednat. „Tam je otázkou, jaké jsou priority, a vláda si to musí říct,“ říká Babiš.
Poslanci nezvýšili příspěvek na péči od roku 2007, kdy ho stát zavedl. Naopak, v roce 2011 tehdejší Nečasova vláda v rámci škrtů prosadila snížení příspěvku postiženým s lehkou závislostí z dvou tisíc na osm set.
Rozpočet je zásadním tématem i pro prezidenta Miloše Zemana. Ten se na jednání vlády ohledně rozpočtu chystá. Podle vyjádření, které poskytl České televizi, ale s navrženým rozpočtem problém nemá.
V rozpočtu, tak jak je nyní navržen, se podle náměstka ministra financí Jana Gregora počítá i s určitou rezervou na problémy spojené se současnou migrační krizí. „Vnitřní bezpečnost státu je priorita vlády, která byla reflektována částečně v tom původním návrhu a i v tom upraveném návrhu ministerstva financí ze srpna tam byla přidána více než jedna miliarda korun. Pokud by se migrační krize horšila, jsme připraveni to v průběhu roku přehodnotit,“ upřesnil Gregor.
Rozpočet ale zítra kabinet neuzavře. Jednat o možných přesunech bude ještě koaliční rada i tripartita. Pak teprve bude vláda hlasovat. Pravděpodobně tak k jeho schválení nedojde dříve než na konci září, jak uvedl ministr financí Andrej Babiš.
- Ministerstvo obrany (původní návrh 46,1 miliardy)
- Obrana dostane příští rok o 1,5 miliardy víc, peníze půjdou zejména na nábor 1200 nových vojáků. Ministerstvo obrany ale požadovalo navýšení o 2,1 miliardy. Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard a o rok později asi 60 až 61 miliard korun.
- Ministerstvo vnitra (původní návrh 55,8 miliardy)
- Rozpočet ministerstva vnitra se oproti původnímu návrhu zvýší o tři miliardy. Ministr Milan Chovanec (ČSSD) chtěl původně navýšení o více než čtyři miliardy, s Babišem se ale nakonec dohodl na zhruba dvou miliardách na rozvoj policie a hasičů, zbylá miliarda půjde na řešení uprchlické krize.
- Ministerstvo pro místní rozvoj (původní návrh 3,2 miliardy)
- Resort ministryně Karly Šlechtové (ANO) dostane o 3 miliardy navíc. Šlechtová ale podle svých slov nedostala ani korunu na spolufinancování Integrovaného regionálního operačního programu, kde jí chybí zhruba miliarda. S Babišem chce proto znovu jednat.
- Ministerstvo dopravy (původní návrh 28,9 miliardy)
- Ministrovi Danu Ťokovi (nestr. za ANO) se nejprve podařilo vyjednat tři miliardy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). A později další 2,1 miliardy. Přesto mu ještě jedna miliarda chybí. „Jsme schopni dát peníze do SFDI na nové akce (stavby). Nepokryje to všechny požadavky. Já věřím, že o tu miliardu budeme bojovat při zasedání vlády,“ uvedl.
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (původní návrh 131,1 miliardy)
- Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Před seškrtáním peněz pro vysoké školy již dopředu varovali rektoři univerzit, a ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) tak nakonec získala další dvě miliardy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy.
- Ministerstvo práce a sociálních věcí (původní návrh 536,2 miliardy)
- Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) bude ještě s Andrejem Babišem jednat, a to konkrétně o zvýšení penzí o 200 korun. Ten v minulosti takové zvýšení odmítl, ale podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je růst penzí o 200 korun pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou, a tak bude o konečné podobě penzí koalice ještě jednat. Vláda už rozhodla o zvýšení minimální mzdy o 700 korun na 9900.
- Ministerstvo zemědělství (původní návrh 17,2 miliardy)
- Podle návrhu státního rozpočtu by mělo ministerstvo zemědělství příští rok omezit své výdaje o 1,2 miliardy korun. Resort však pravděpodobně dokáže se 17,2 miliardy vyžít, ačkoliv se bude snažit svůj rozpočet ještě o něco navýšit.
- Ministerstvo zdravotnictví (původní návrh 5,7 miliardy)
- Resort zdravotnictví hospodaří v roce 2015 s 6,5 miliardy, příští rok by však měl dostat pouze 5,7 miliardy. To podle ministerstva nestačí na nutné investice. Žádost ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) o navýšení rozpočtu ale Andrej Babiš odmítl. Namísto požadovaných 3 miliard má zatím Němeček slíbeny řádově stovky milionů. Plánuje se však obrátit na vládu.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu (původní návrh 21,8 miliardy)
- 1,25 miliardy korun získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. Navyšovat se ale muselo i kvůli podpoře obnovitelným zdrojům, a to o 4,7 miliardy. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI).
- Ministerstvo kultury (původní návrh 10,5 miliardy)
- Resort kultury dostane z rozpočtu 750 milionů korun navíc. Více spokojený by sice šéf resortu kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl, kdyby konečná suma peněz pro rok 2016 „oscilovala kolem 12 miliard korun“. Nicméně věří, že částka ještě není konečná.
- Ministerstvo životního prostředí (původní návrh 5,2 miliardy)
- Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dostane pro příští rok do rozpočtu svého resortu 250 milionů korun navíc. Povedlo se mu tak získat celou částku, kterou od ministra financí požadoval.
- Ministerstvo spravedlnosti (původní návrh 23,4 miliardy)
- Ministr Robert Pelikán (nestr. za ANO) dostal pro svůj resort zhruba miliardu navíc. Pelikán původně přišel s požadavkem na přidání dvou miliard korun. Po schůzce ale působil spokojeně. To, zda se částku bude snažit navýšit ještě dalším vyjednáváním, si prý rozmyslí.
- Po restrukturalizaci rozpočtu dostaly resorty stovky milionů korun navíc.
