Praha – Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Návrh, který počítá s deficitem 162,7 miliardy korun, což odpovídá 5,3 hrubého domácího produktu, podpořilo 125 ze 155 přítomných poslanců. Proti bylo 24. Pro návrh hlasovali poslanci napříč celým politickým spektrem s výjimkou komunistů. Bývalý poslanec ODS Jan Schwippel se zdržel.
Za schváleným deficitem si ministr financí Eduard Janota podle svých slov stojí a je s ním spokojen. „Nesdílím ten názor, že jsme velmi razantně škrtali v sociální oblasti,“ prohlásil. Škrty byly potřebné, aby se podařilo deficit stlačit na udržitelnou mez z původních 230 miliard korun, což by představovalo zhruba 7 procent hrubého domácího produktu.
Eduard Janota, ministr financí
„Snížili jsme výdaje o víc než 60 miliard, přesto se deficit pohybuje na úrovni 163 miliard. Za tímto deficitem si stojím.“
Státní dluh i se seškrtaným rozpočtem ve srovnání s letošním rokem naroste o 15 procent na 1,4 bilionu korun. „Výdaje na obsluhu státního dluhu budou činit v roce 2010 64,8 miliardy, a to mám na mysli pouze úrokové výdaje. Včetně splátek úvěrů Evropské investiční bance dosáhne částka, kterou bude nutno pokrýt, téměř 80 miliard,“ podotkl ministr financí Eduard Janota.
Krátce před hlasováním proto nabádal poslance k opatrnosti při práci s rozpočtem. Varoval především před úskalím tzv. porcování medvěda, při kterém každý rok poslanci rozdělí mezi jednotlivé volební obvody i několik miliard korun. „To je svaté právo. Ale jedna věc je, co se porcuje, z jakých položek se porcuje a na co se to používá. Pakliže používáme na přesuny položky, které jsou zákonné, jsou spočteny zodpovědně, tak v podstatě avizuji problém, dopředu reálně zvyšuji deficit,“ zdůraznil Janota.
Ministr má obavy i z toho, jak se bude hospodaření státu vyvíjet v dalších letech. I když letos hospodařila řada zemí, mezi nimi například Irsko, Velká Británie, Itálie nebo Belgie, mnohem hůře než Česká republika, už v příštím roce by měly začít schodky jejich rozpočtů klesat na úroveň v rozmezí tří až čtyř procent. „Pro nás bude velmi problematické dostat se v dalších letech na tuto úroveň,“ podotkl Janota s tím, že bude třeba uvažovat o legislativních změnách.
Předseda KSČM Vojtěch Filip:
„My jsme navrhli návrh zákona o státním rozpočtu vrátit k přepracování, protože stojí na nereálných číslech příjmů a špatné predikci vývoje. Mrzí mě, že to vláda neakceptovala.“
Své výhrady k rozpočtu mají i sociální demokraté, zelení nebo lidovci. Těm jsou ale trnem v oku až některé konkrétní rozpočtové položky. „Podle našeho názoru z tohoto návrhu rozpočtu kape beton, zvítězila betonářská lobby nad těmi, kdo si myslí, že těmi nejlepšími protikrizovými opatřeními jsou investice do vzdělávání, vědy, výzkumu,“ nechal se slyšet předseda Strany zelených Ondřej Liška.
Co bude s rozpočtem dál?
Rozpočet nyní dostanou k projednání sněmovní výbory. Ty mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, o kterých se bude hlasovat v závěrečném čtení v prosinci. Očekává se ale, že cesta rozpočtu následujícími čteními nebude nijak jednoduchá.
„Mnohem horší teď bude situace ve druhém čtení, vzhledem k celé řadě pozměňovacích návrhů, které by se daly shrnout pod jednu větu: Někteří poslanci navrhují méně investovat a více projídat,“ nastínil exministr financí a člen TOP 09 Miroslav Kalousek.
Sociální demokraté a lidovci chtějí pozměňovacími návrhy přidat peníze na sociální služby a dorovnat přímé platby zemědělcům. Na letošní úrovni by měla zůstat i mateřská nebo platy ve veřejném sektoru.
