Pokud bude zachován deficit 70 miliard korun a poměr mezi růstem investic, spotřebou domácností a vlády, tak rozpočet podepíši – taková jsou slova prezidenta Miloše Zemana, který se zúčastnil jednání vlády. Ta nakonec jednání o rozpočtu na příští rok odložila na 23. září, do té doby chtějí někteří ministři ještě zkusit vyjednat více peněz pro své resorty. Rozpočet musí kabinet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny do konce září.
Prezident k rozpočtu poznamenal, že tempo růstu investic ve výdajích státního rozpočtu by mělo být vyšší než tempo spotřeby domácností, které by zase mělo být vyšší než tempo spotřeby vlády.
Zeman, který ocenil přátelskou a věcnou atmosféru vládní diskuze, také podpořil vyšší výdaje na policii a armádu v situaci, kdy je podle něj migrační vlnou ohrožena bezpečnost země. Vyslovil se i pro investice do dopravní infrastruktury, u nichž oceňuje vysoký multiplikační efekt.
„Pan prezident nemá úplně čisté svědomí, ale dá se říct, že to nemá nikdo z českých a možná ani československých premiérů. Dá se říct, že schodkové rozpočty jsou standardem,“ uvedl politolog z Vysoké školy finanční a správní Aleš Balcar.
- Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) by chtěl do rozpočtu svého resortu na příští rok získat ještě několik stovek milionů korun. Peníze potřebuje zejména na projekty, které dříve financovala EU.
- V případě ministerstva kultury návrh počítá s 11,3 miliardy korun. Ministr Daniel Herman (KDU-ČSL) by ovšem chtěl zhruba 12 miliard korun.
- Rovněž ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) by chtěl pro příští rok navíc 1,2 miliardy korun na investice.
- Peníze navíc by mělo dostat školství.
Zeman na jednání kabinetu rovněž konstatoval, že ministři vždy spotřebují, co dostanou. Řada z nich přitom s penězi na příští rok spokojená není.Po ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO) chtějí v součtu dalších deset miliard korun.
„Takže já jsem poprosil kolegy, aby to seřadili podle priorit,“ poznamenal Babiš a dodal, že od začátku vyjednávání o rozpočtu už jednotlivým resortům přidal 34,6 miliardy oproti prvotnímu návrhu.
Zvýšení podle něj bylo možné díky snížení obsluhy státního dluhu, poklesu nezaměstnanosti nebo navýšení výhledu daňových příjmů, který je podle něj nyní „na krev“. Rezervy je podle ministra možné hledat již jen u příjmů ze státních podniků. Babiš také ministerstva kritizoval za obrovský nárůst počtu zaměstnanců, pět tisíc z vykazovaných míst přitom podle něj zůstává neobsazených.
Do konce září se ale musí vláda dohodnout a návrh rozpočtu poslat do sněmovny. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) proto uvedl, že před jednáním kabinetu 23. září se ještě jednou sejde koaliční rada, kde by se měly projednat právě požadavky jednotlivých ministerstev.
Opozice: V době růstu by měl být schodek mnohem menší
Bývalý ministr financí a místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek označil návrh rozpočtu za „rozežraný, přerozdělovací a socialistický“. Schodek je podle něho neospravedlnitelný. „Kdy chce tato politická reprezentace dosáhnout vyrovnaných rozpočtů, když toho není schopná ani v době mimořádné konjunktury?“ ptá se Kalousek.
Návrh rozpočtu i výhled na další roky předpokládá, že deficit veřejných financí nestoupne nad tři procenta hrubého domácího produktu, což je maximální hranice požadovaná EU pro přijetí eura. Příští rok by měl být deficit 1,2 procenta HDP, v roce 2017 0,8 procenta HDP a v roce 2018 0,6 procenta HDP. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.
