Rozpočet Ruska výrazně zeštíhlí

Moskva - Na Ruskou federaci doléhají západní sankce. A dnes se to projevilo při sestavování rozpočtu, který je pro příští tři roky nejúspornější za poslední léta. Státní kasa přitom počítá s poklesem mezd i dalším propadem rublu.

Balík peněz na roky 2015 až 2017 je nejúspornější střednědobý rozpočet od globální finanční krize roku 2008. Navíc umožňuje poprvé od krize čerpání z rezerv. Předpokládá také růst inflace. Vláda čeká, že s pomocí omezení výdajů udrží deficit v příštích letech na 0,6 procenta hrubého domácího produktu, řekl ministr financí Anton Siluanov. Kvůli západním sankcím bude pro Rusko obtížné pokrýt schodky půjčkami na zahraničních trzích.

Ovšem podle premiéra Dmitrije Medvěděva vláda i přes těžkosti udrží nízký státní dluh, zajistí makroekonomickou stabilitu a splní sociální sliby. Siluanov informoval, že tříletý plán počítá v příštím roce s vytvořením protikrizového rezervního fondu v objemu 190 miliard rublů (105 miliard korun). Peníze z něj by vláda použila ale jen v případě výraznějšího poklesu cen ropy.

Dmitrij Medvěděv, ruský premiér 

„Je to poprvé, kdy se práce na tříletém federálním rozpočtu odehrávají za tak obtížné situace. kdy hospodářský útlum zesiluje zavádění sankcí na jednotlivé sektory ekonomiky a kdy musíme dál upravovat již tak úsporný rozpočet.“

Rozpočtu neprospívají ani nižší ceny ropy

Po nedávném poklesu světových cen ropy snížila tamní vláda v rozpočtu předpokládanou průměrnou cenu suroviny, u níž se dosud počítalo s úrovní 96 dolarů za barel. Na příjmech z prodeje ropy a zemního plynu stojí zhruba dvě třetiny ruského vývozu a polovina příjmů do federálního rozpočtu. Každé snížení ceny ropy o jeden dolar znamená roční ztrátu zhruba 1,4 miliardy dolarů na straně rozpočtových daňových příjmů.

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: Rusko si utahuje opasky
Zdroj: ČT24

Co se týče odhadů růstu ekonomiky, ponechalo ruské ministerstvo hospodářství v srpnu čísla na tento rok beze změny - tedy růst o 0,5 procenta z loňského tempa 1,3 procenta a z předloňských 3,4 procenta. Na rok 2015 jej ale snížilo na jedno procento z dosavadních dvou procent a nižší jsou i odhady pro další dva roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 6 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 7 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...