Praha – Poslanci pustili návrh státního rozpočtu na příští rok do závěrečného schvalování. Chtějí ale v rámci rozpočtu přesunout peníze v objemu asi 20 miliard korun. Měly by se navýšit výdaje na sociální služby, dopravní infrastrukturu nebo platy učitelů. O všech pozměňovacích návrzích i rozpočtu samotném bude sněmovna rozhodovat ve čtvrtek ve třetím čtení. Pokud jej schválí, vyhne se Česko rozpočtovému provizoriu.
Rozpočtový výbor navrhl již v pátek přesuny v celkovém objemu zhruba 6,7 miliardy korun – ubrat chce na provozních výdajích jednotlivých kapitol i státních zárukách, posílit by se naopak měla vládní rozpočtová rezerva.
To se nelíbilo předsedovi klubu TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, který prohlásil, že se tak poslanci vzdávají práva kontrolovat tyto peníze. S vládní rezervou totiž může kabinet nakládat bez jejich vědomí, upozornil bývalý šéf státní pokladny. Výhrady k přesunu 3,5 miliardy do rezervy měl i předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Andrej Babiš, předseda hnutí ANO:
„Jak mám číst 900 stran a skládat vládu? Nebudu ho číst, mám na to lidi.“
Před omezením výdajů v rozpočtu svého resortu varoval ministr obrany v demisi Vlastimil Picek. Jak řekl, další pokles objemu peněz by mohl podle něj ohrozit plnění spojeneckých závazků ČR. Výhrady měla i ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová, která podle svých slov lituje budoucího ministra, který tento rozpočet zdědí.
Návrh sklízí od samého začátku kritiku od opozice. Poslancům z ODS a TOP 09 se už v prvním čtením nelíbilo, že se rozpočet schvaluje v rychlém řízení.
Miroslav Kalousek, první místopředseda TOP 09:
„My to neodpracujeme, protože se to nedá odpracovat. My to prostě jenom formálně schválíme, podepíšeme bianko šek jakékoliv budoucí vládě, ještě nevíme jaké. My to chceme mít z krku a jít na Vánoce, my prostě nechceme makat.“
Podle hnutí Úsvit by se nová koaliční vláda měla zaměřit na pomoc sociálně slabým, například důchodcům nebo rodinám v nouzi. Proto by se jich neměly týkat nutné úspory. Předseda hnutí Tomio Okamura míní, že noví ministři by měli šetřit zejména na zbytných výdajích, jako jsou třeba nákupy nových budov. Formující se koalici doporučil taky provést v příštím roce forenzní audit státního rozpočtu.
V prvním čtení poslanci zatím schválili jen příjmy, výdaje a schodek, který má oproti letošku vzrůst o 12 miliard na celkových 112 miliard korun. Návrh z dílny ministra financí Jana Fischera počítá s růstem ekonomiky o osm desetin procenta, tříprocentní hranici deficitu veřejných financí prý dodrží.
Státní dluh pokoří hranici dvou bilionů v roce 2016
Zatímco ve sněmovně si poslanci lámali hlavu nad státním rozpočtem, ministerstvo financí zveřejnilo strategii financování státního dluhu na příští rok. Chce si půjčit 398,5 miliardy korun, což je o devět miliard nižší částka než v roce letošním. Tyto peníze se použijí na financování schodku rozpočtu (ten bude činit 112 miliard), zpětný odkup dluhopisů a splacení dříve vydaných obligací včetně jejich úroků. Dokument počítá taky s vydáním spořicích státních dluhopisů pro občany, jako tomu bylo v minulosti.
Výdaje na obsluhu státního dluhu (tedy úroky a další náklady spojené se správou dluhu) by měly příští rok podle materiálu ministerstva klesnout na 65,8 miliardy korun z letošních odhadovaných 67,9 miliardy. V dalších letech nicméně opět porostou.
Úřad přišel rovněž s nelichotivým výhledem vývoje státního dluhu. Ten by měl podle propočtů resortu v roce 2016 překonat hranici dvou bilionů korun. Ke konci letošního září dosáhl státní dluh úrovně 1,654 bilionu, do konce roku by měl stoupnout na 1,681 bilionu. V roce 2013 přitom resort eviduje nejmenší přírůstek státního dluhu od roku 1996.
V poměru k tuzemské ekonomické produkci představuje letošní dluh 43,6 procenta HDP, zatímco „dvoubilionový“ dluh v roce 2016 bude odpovídat více než 48 procentům HDP. Podaří se jej tak nejspíš udržet pod hranicí 60 procent, která je rozhodující pro přijetí eura.
Česko pomůže rozvojovým zemím
Navzdory růstu schodku státního rozpočtu i státního dluhu se poslanci rozhodli v prvním kole projednávání podpořit finanční příspěvek do fondu EU na pomoc rozvojovým zemím Ariky, Karibiku a Tichomoří. Česko do něj v příštích sedmi letech pošle zhruba 6,7 miliardy korun. Dohodu, kterou je třeba schválit do konce roku, patrně podpoří i Senát.
„Hlavním cílem, který vláda České republiky plně podporuje, je vymýcení chudoby, podpora udržitelného rozvoje a zapojení těchto zemí do světové ekonomiky,“ obhajoval rozvojovou pomoc ministr financí v demisi Jan Fischer. Ve fondu má být celkem 30,5 miliardy eur (zhruba 839 miliard korun), na Česko tedy připadá zhruba 0,8 procenta z této sumy.
