Praha - Do rozpočtu Akademie věd (AV) poplyne podle návrhu rozpočtu na rok 2011 o 1,4 miliardy korun méně, než kolik jí rozpočet přiřkl na letošní rok. Naopak vyšší částky dostanou Grantová a Technologická agentura, které se zaměřují na aplikovaný výzkum. Tyto agentury jsou spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí jediné, které si podle návrhu projednávaného ve středu vládou příští rok polepší. Utahování opasků čeká i ministerstvo školství, pod nějž věda a výzkum spadají.
V letošním roce akademie, která je v Česku hlavní baštou základního výzkumu, hospodařila s částkou 5,1 miliardy korun, pro příští rok by ale měla dostat 3,7 miliardy. „Doufáme, že se to ještě změní a že se ta čísla ještě přehodnotí,“ komentoval návrh výdajů rozpočtu na příští rok Ivo Svojkovský z tiskového odboru AV.
Základní parametry rozpočtu schválila vláda ve středu. Při diskusi o nich ale měla na stole i podrobnější přehled výdajů jednotlivých státních úřadů. Do příštího pátku mají jednotlivé úřady předložit ministerstvu financí svou představu, jak se vypořádat se škrty. Návrh rozpočtu by mohla vláda projednat na konci srpna.
Drahoš: Škrty budou pro akademii likvidační
Již v minulosti přitom předseda akademie Jiří Drahoš uvedl, že takové škrty by pro ně byly likvidační, už nyní prý akademie šetří, kde se dá: „Pokud máme rozpočet zredukovat o 1,4 miliardy korun, tak budeme muset zavírat ústavy a masivně propouštět lidi.“
Na chystané škrty by podle vědkyně Michaely Vojtkové doplatily zejména humanitní obory, které nevytvářejí žádné inovace uplatnitelné třeba v průmyslu, například filozofické nebo jazykovědné ústavy. V porovnání s loňským rokem už musela akademie své výdaje seškrtat dohromady o 12,5 procenta. Tento rok bylo navíc v rozpočtu akademie zmrazeno téměř 129 milionů korun.
Vláda podpoří aplikovaný výzkum
Grantová agentura by naopak měla k letošním dvěma miliardám dostat ještě půl miliardy navíc, rozpočet nově vznikající Technologická agentury poskočí ze současných 52 milionů na téměř 890 milionů. Obě instituce podporují vynálezy, které jsou rychle uplatnitelné v praxi a dají se komerčně využít.
Podle ČSÚ se například v roce 2008 veřejné zdroje v ČR podílely na celkových výdajích na výzkum a vývoj v podnicích 13,2 procenta, což je o šest procent více než je průměr evropské sedmadvacítky. ČR tak patří mezi státy s nejvyšším podílem veřejných zdrojů určených na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Vyššího podílu dosahuje 54 procenty Rusko a 24 procenty USA, což jsou státy s významným vojenským výzkumem, a Španělsko s 21 procenty.
Vědci už proti přerozdělování peněz loni a letos několikrát protestovali. Kritizují hlavně nový systém hodnocení vědeckých výsledků a s ním spjaté rozdělování peněz na vědu, které prý nahrává ekonomickým zájmům firem.
