Rozpočet 2016: Babiš drží úřady zkrátka, polovinu čekají škrty

Praha – Senioři dostanou vyšší důchody a státní zaměstnanci zase vyšší platy. Přesto bude muset zhruba polovina ministerstev a dalších úřadů šetřit, protože oproti letošnímu roku dostanou méně peněz. Alespoň tak to navrhuje ministr financí Andrej Babiš (ANO) v rozpočtu na rok 2016. Ministři s ním budou tento týden o svých požadavcích ještě jednat a vláda by se mohla k návrhu vrátit příští pondělí.

Ministerstvo financí počítá s růstem platů státních zaměstnanců o 3 procenta a zaměstnanců ve státní službě o další 2 procenta navíc. Platy soudců a státních zástupců by pak měly růst o 2 procenta a dalších ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů a prezidenta, o 6,6 procenta. V průměru by si měli státní zaměstnanci přilepšit o zhruba 800 korun.

U valorizace důchodů počítá návrh pouze se zákonnou valorizací, tedy s růstem penzí příští rok o 105 korun. Celkově by tak měly penze vyjít státní kasu na 3,5 miliardy. Vláda vedle toho schválila také jednorázové zvýšení důchodů ještě letos o 600 korun. „Těch 600 korun je výsledkem koaličního kompromisu. Já jsem původně navrhovala v příštím roce navýšení, které šlo nad rámec toho zákonného určení,“ dodala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

I když mají tedy platy státních zaměstnanců a důchody růst, ministerstva a úřady by měly podle Babiše dostat ze státního rozpočtu méně peněz. S šetřením počítá u skoro poloviny kapitol. Ministerstvo financí by dostalo o 123 milionů méně, rezort kultury o 304 milionů méně. „I kdybychom snížili investice, tak je třeba, abychom zvedli platy,“ uvedl k tomu ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Babiš chce rozpočet navýšit o lepší výběr daní, který mu zatím nejde

Méně peněz dostane podle návrhu také ministerstvo zdravotnictví. Letos hospodaří s 6,5 miliardami, ale příští rok by mělo dostat pouze 5,7 miliard. Podle mluvčí rezortu Štěpánky Čechové ale taková částka nestačí na nutné investice a ministerstvo proto bude žádat o další 3 miliardy korun navíc. „Požadované zhruba 3 miliardy korun navíc bychom chtěli využít především na rekonstrukce a modernizaci nemocničních areálů tak, aby nám nemocnice kvůli zanedbané údržbě časem nespadly na hlavu,“ uvedla mluvčí.

  • „Jsou to peníze, které ušetřila jednotlivá ministerstva za minulé období a nejsou schopná to utratit,“ uvedl ke škrtům na ministerstvech a dalších úřadech ministr financí Andrej Babiš (ANO).

"Recese, kterou jsme přivodili předloni a předpředloni a kterou neměly sousední státy, byla výsledkem naší hospodářské politiky. A proto se dnes (při více než tříprocentním ekonomickém růstu) odrážíme od hlubokého dna a z tohoto důvodu mám obavy, jestli to budeme schopni udržet. A proto by měla být hospodářská politika velmi prorůstová, mít projekty, které jsou připravené a kde je vysoká návratnost ve střednědobém horizontu, abychom ten růst udrželi," říká ekonom Jan Švejnar, který je ředitelem centra IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR a profesorem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Ministerstvo dopravy pak může podle návrhu počítat s částkou nižší o téměř miliardu. Ani to se ale podle všeho s menším příjmem z rozpočtu nesmíří. „Budou-li škrty, tak budu žádat o víc peněz,“ uvedl šéf dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO)

Největší částku ale ministerstvo financí smazalo rezortu zemědělství. Své výdaje by muselo omezit o 1,2 miliardy. I tak ale dokáže rezort podle všeho se 17,2 miliardami vyžít. „Samozřejmě chápu rámec toho, že chceme snižovat schodek rozpočtu,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Polepšit by si měla naopak obrana nebo věda a výzkum. Více peněz dostane podle návrhu i školství. Růst o 2,3 miliardy je ale podle budoucí ministryně Kateřiny Valachové (nestr.) stále málo, školství by totiž potřebovalo navýšení o minimálně 5 miliard. A stejně nespokojený je i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Rozpočet sice počítá se 700 miliony pro poštu a s růstem platů o 3 procenta, jenže chybí další peníze, které ministr požaduje. „Nereflektuje případné navyšování policistů, hasičů. Nereflektuje, že bychom měli posílit investice,“ uvedl Chovanec.

Andrej Babiš tak sice přinesl na koaliční radu rozpočet, který pro příští rok počítá s vyššími výdaji o 63 miliard. Ministři po něm ale chtějí ještě dalších 30 miliard navíc. „Hranice je jasná, je tam 70 miliard deficit. To jsme schválili, takže si teď musíme určit priority,“ reagoval Babiš.

Babiš už začátkem března ve sněmovně avizoval, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.

U státních pojištěnců stále není jasno

Koalice se už delší čas nedokáže dohodnout také na platbách za státní pojištěnce. Zatímco sociální demokraté trvají na zvýšení z nynějších 845 korun za měsíc na 904 korun, což by rozpočet vyšlo o 4,3 miliardy navíc, ministr financí Babiš by byl ochotný jednat jen o 600 milionech.

Babiš svůj nesouhlas s nárůstem odvodů opakovaně zdůvodňoval potřebou nejprve učinit hospodaření v resortu transparentnějším. O návrhu diskutovaly vládní strany i na koaliční radě, ale stále bezvýsledně. „Já podporuji návrh pana ministra zdravotnictví Němečka. Budeme muset hledat shodu v rámci vyjednávání o státním rozpočtu,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s tím, že nemocnice nebudou mít bez zvýšení plateb za státní pojištěnce dost peněz na zvýšení platů zdravotníků. „Kdyby vláda populisticky nerušila poplatky, tak nemusela tato debata vůbec existovat,“ dodává za opozici ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

O konečné podobě rozpočtu na příští rok bude vláda jednat celé léto. Definitivní schvalování pak přijde na řadu v září.

Kolik stát platí za své pojištěnce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 14 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 22 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...