Rozpočet 2016: Babiš drží úřady zkrátka, polovinu čekají škrty

Praha – Senioři dostanou vyšší důchody a státní zaměstnanci zase vyšší platy. Přesto bude muset zhruba polovina ministerstev a dalších úřadů šetřit, protože oproti letošnímu roku dostanou méně peněz. Alespoň tak to navrhuje ministr financí Andrej Babiš (ANO) v rozpočtu na rok 2016. Ministři s ním budou tento týden o svých požadavcích ještě jednat a vláda by se mohla k návrhu vrátit příští pondělí.

Ministerstvo financí počítá s růstem platů státních zaměstnanců o 3 procenta a zaměstnanců ve státní službě o další 2 procenta navíc. Platy soudců a státních zástupců by pak měly růst o 2 procenta a dalších ústavních činitelů, tedy poslanců, senátorů a prezidenta, o 6,6 procenta. V průměru by si měli státní zaměstnanci přilepšit o zhruba 800 korun.

U valorizace důchodů počítá návrh pouze se zákonnou valorizací, tedy s růstem penzí příští rok o 105 korun. Celkově by tak měly penze vyjít státní kasu na 3,5 miliardy. Vláda vedle toho schválila také jednorázové zvýšení důchodů ještě letos o 600 korun. „Těch 600 korun je výsledkem koaličního kompromisu. Já jsem původně navrhovala v příštím roce navýšení, které šlo nad rámec toho zákonného určení,“ dodala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

I když mají tedy platy státních zaměstnanců a důchody růst, ministerstva a úřady by měly podle Babiše dostat ze státního rozpočtu méně peněz. S šetřením počítá u skoro poloviny kapitol. Ministerstvo financí by dostalo o 123 milionů méně, rezort kultury o 304 milionů méně. „I kdybychom snížili investice, tak je třeba, abychom zvedli platy,“ uvedl k tomu ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Babiš chce rozpočet navýšit o lepší výběr daní, který mu zatím nejde

Méně peněz dostane podle návrhu také ministerstvo zdravotnictví. Letos hospodaří s 6,5 miliardami, ale příští rok by mělo dostat pouze 5,7 miliard. Podle mluvčí rezortu Štěpánky Čechové ale taková částka nestačí na nutné investice a ministerstvo proto bude žádat o další 3 miliardy korun navíc. „Požadované zhruba 3 miliardy korun navíc bychom chtěli využít především na rekonstrukce a modernizaci nemocničních areálů tak, aby nám nemocnice kvůli zanedbané údržbě časem nespadly na hlavu,“ uvedla mluvčí.

  • „Jsou to peníze, které ušetřila jednotlivá ministerstva za minulé období a nejsou schopná to utratit,“ uvedl ke škrtům na ministerstvech a dalších úřadech ministr financí Andrej Babiš (ANO).

"Recese, kterou jsme přivodili předloni a předpředloni a kterou neměly sousední státy, byla výsledkem naší hospodářské politiky. A proto se dnes (při více než tříprocentním ekonomickém růstu) odrážíme od hlubokého dna a z tohoto důvodu mám obavy, jestli to budeme schopni udržet. A proto by měla být hospodářská politika velmi prorůstová, mít projekty, které jsou připravené a kde je vysoká návratnost ve střednědobém horizontu, abychom ten růst udrželi," říká ekonom Jan Švejnar, který je ředitelem centra IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR a profesorem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Ministerstvo dopravy pak může podle návrhu počítat s částkou nižší o téměř miliardu. Ani to se ale podle všeho s menším příjmem z rozpočtu nesmíří. „Budou-li škrty, tak budu žádat o víc peněz,“ uvedl šéf dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO)

Největší částku ale ministerstvo financí smazalo rezortu zemědělství. Své výdaje by muselo omezit o 1,2 miliardy. I tak ale dokáže rezort podle všeho se 17,2 miliardami vyžít. „Samozřejmě chápu rámec toho, že chceme snižovat schodek rozpočtu,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Polepšit by si měla naopak obrana nebo věda a výzkum. Více peněz dostane podle návrhu i školství. Růst o 2,3 miliardy je ale podle budoucí ministryně Kateřiny Valachové (nestr.) stále málo, školství by totiž potřebovalo navýšení o minimálně 5 miliard. A stejně nespokojený je i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Rozpočet sice počítá se 700 miliony pro poštu a s růstem platů o 3 procenta, jenže chybí další peníze, které ministr požaduje. „Nereflektuje případné navyšování policistů, hasičů. Nereflektuje, že bychom měli posílit investice,“ uvedl Chovanec.

Andrej Babiš tak sice přinesl na koaliční radu rozpočet, který pro příští rok počítá s vyššími výdaji o 63 miliard. Ministři po něm ale chtějí ještě dalších 30 miliard navíc. „Hranice je jasná, je tam 70 miliard deficit. To jsme schválili, takže si teď musíme určit priority,“ reagoval Babiš.

Babiš už začátkem března ve sněmovně avizoval, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.

U státních pojištěnců stále není jasno

Koalice se už delší čas nedokáže dohodnout také na platbách za státní pojištěnce. Zatímco sociální demokraté trvají na zvýšení z nynějších 845 korun za měsíc na 904 korun, což by rozpočet vyšlo o 4,3 miliardy navíc, ministr financí Babiš by byl ochotný jednat jen o 600 milionech.

Babiš svůj nesouhlas s nárůstem odvodů opakovaně zdůvodňoval potřebou nejprve učinit hospodaření v resortu transparentnějším. O návrhu diskutovaly vládní strany i na koaliční radě, ale stále bezvýsledně. „Já podporuji návrh pana ministra zdravotnictví Němečka. Budeme muset hledat shodu v rámci vyjednávání o státním rozpočtu,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s tím, že nemocnice nebudou mít bez zvýšení plateb za státní pojištěnce dost peněz na zvýšení platů zdravotníků. „Kdyby vláda populisticky nerušila poplatky, tak nemusela tato debata vůbec existovat,“ dodává za opozici ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

O konečné podobě rozpočtu na příští rok bude vláda jednat celé léto. Definitivní schvalování pak přijde na řadu v září.

Kolik stát platí za své pojištěnce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se mimořádně sešla kvůli otázce Babišova střetu zájmů

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatují o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Opoziční poslanci budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Podle průběhu projednávání ve sněmovně budou zvažovat i napadnutí u Ústavního soudu. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení.
06:00Aktualizovánopřed 16 mminutami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 20 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026
Načítání...