Washington - V čele Mezinárodního měnového fondu stane francouzská ministryně financí Christine Lagardeová. Rozhodla o tom dnes výkonná rada fondu. Lagardeová nastoupí do funkce výkonné ředitelky 5. července a fond povede pět let. O vítězství Lagardeové nebylo téměř pochyb již poté, co dnes americký ministr financí Timothy Geithner oznámil, že i Spojené státy ji podpoří.
Pozice šéfa Mezinárodního měnového fondu se uvolnila poté, co byl nucen rezignovat Dominique Strauss-Kahn obviněný z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu. Kromě Lagardeové se o funkci ucházel také guvernér mexické centrální banky Agustín Carstens.
Lagardeová v reakci na rozhodnutí výkonné rady fondu uvedla, že se cítí hluboce poctěna. Dodala, že měnový fond bude pod jejím vedením pokračovat ve stejném duchu jako v minulosti a usilovat o dosažení silnějšího a udržitelnějšího růstu a makroekonomické stability.
Sarkozy: Vítězství Lagardeové je vítězstvím Francie
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy označil volbu Lagardeové do čela MMF za vítězství Francie. „Francouzský prezident se raduje z toho, že se žena ujme této důležité mezinárodní role,“ uvedla Sarkozyho kancelář v oficiálním prohlášení.
„Výjimečný talent a velké zkušenosti ministryně Lagardeové zajistí neocenitelné vedení této nepostradatelné instituce v čase, který je pro světovou ekonomiku krizový,“ prohlásil Geithner. Lagardeová bude první ženou v čele fondu.
Lagardeová pokračuje v tradici, která se nelíbí rozvojovým zemím
Vítězství Lagardeové navázalo na dlouholetou tradici, podle které stojí v čele Mezinárodního měnového fondu Evropan, zatímco Světovou banku řídí Američan. Proti tomuto pravidlu se v souvislosti s volbou nového šéfa fondu zvedla vlna odporu hlavně v rozvojových zemích.
Jenže společný kandidát, za nějž by se rozvojové země postavily, se hledá těžko. V minulosti se řada potenciálních kandidátů z rozvojových zemí rozhodla odstoupit, protože necítili dostatečnou podporu a reálnou šanci na získání postu. Pro podporu evropského kandidáta se tak i tentokrát rozhodly také země jako Čína, Rusko a Brazílie.
Výhrady k tomu, že Evropa stále řídí měnový fond, mají nicméně i odborníci. „Evropané by měli uznat, že kromě toho, že jsou největším akcionářem fondu, jsou i jeho největším dlužníkem, takže už nemají automatické právo fond vést,“ míní Daniel Gros z Centra pro studium evropské politiky. Do Evropy nyní směřuje více než 60 procent veškerých úvěrů poskytnutých měnovým fondem.
