Rozhodnutí ohledně prolomení těžebních limitů hnědého uhlí by mohlo padnout v říjnu, při jednání vlády v Ústeckém kraji. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ministr financí Andrej Babiš (ANO) se při návštěvě Mostecka shodli, že o budoucnosti těžby hnědého uhlí v severočeské pánvi je nutné rozhodnout brzy. Zatímco ohledně dolu Bílina panuje v koalici shoda a vláda by mohla rozhodnout o těžbě 150 milionů tun uhlí za limity, v případě dolu ČSA zatím stále jasno není.
Na tom, že by v hnědouhelném dole Bílina, kde těží Severočeské doly vlastněné ČEZ, mohla těžba pokračovat dále, tedy za hranici současných limitů, se koalice podle Andreje Babiše shodne. „Tady není co řešit, tady ty limity musí být prolomeny,“ zkonstatoval ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Uhlí je zde podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše dost. Navíc by se to v tomto případě obešlo i bez bourání domů.
Z Braňan je to asi 500 metrů k dolu Bílina. Edeltraud Janoušková tady žije od narození, už 73 let - a s tím, že těžba bude pokračovat, je smířená. „Co si pamatuju, tak tu šachty byly. Akorát teď je trochu hodně moc víc prachu," říká. A právě prach, ale i emise oxidů dusíku a ozon budou patřit podle studie Karlovy univerzity mezi největší rizika pro zdraví a životní prostředí. Vyjádřeno penězi - prolomení limitů způsobí škody o deset až 25 miliard větší, než kdyby se stroje zastavily tam, kde jsou limity nyní.
Podle společnosti ČEZ stojí proti zmiňovaným deseti miliardám korun téměř sto padesát miliard korun, které lze z prolomení limitů na tomto dolu získat. „Více jak dvacet miliard korun činí odvod za nerost, daně firem a zaměstnanců a sponzoring regionu. Pak je tu také hodnota samotného uhlí, která je řádově sto dvacet miliard korun,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Studie vyčísluje dopady na zdraví a životní prostředí v důsledku znečišťování ovzduší při těžbě uhlí a jeho spálení v elektrárnách a teplárnách a dopady na zdraví způsobené hlukem při těžbě uhlí. V případě neprolomení limitů jsou odhadované náklady čtrnáct miliard korun.
Tento materiál navazuje na studie socioekonomických dopadů a dopadů na teplárenství, jejichž výsledky zveřejnil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) na konci června.
Na základě těchto dokumentů tehdy Mládek sdělil, že navrhne vládě a tripartitě, aby rozhodnutí o prolomení limitů na dole ČSA bylo odloženo na rok 2020. Na dole Bílina, který patří Severočeským dolům, se limity mají podle něj kvůli potřebám tepláren prolomit už letos.
Podle aktuálního průzkumu pro Greenpeace 54 procent Čechů je pro zachování limitů tak, jak jsou. A stále ubývá lidí, kteří na zásah do krajiny nemají žádný názor.
Ohledně dolu ČSA stále jasno není
Horníci a odbory ale chtějí, aby se rypadla posouvala dále i na dole ČSA, kde těží Severní energetická. „Tady je nezaměstnanost tak dlouho vysoká a nikdo s tím nic nedělá, nikdo," říká jeden z horníků. „K tomu bychom už museli mít naprosto zásadní argumenty - například ohrožení energetické bezpečnosti České republiky, a já žádné argumenty takové nevidím," reaguje Brabec.
Souhlasí však s tím, že je potřeba přijmout rozhodnutí co nejdříve. Návrh ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) posunout rozhodnutí o prolomení limitů na dole ČSA na rok 2020 však považuje za alibistické.
Rychlé rozhodnutí si přejí i obyvatelé Horního Jiřetína, který by byl případným posunem hranic těžby dotčen. Podle aktuálního výsledku celorepublikového průzkumu agentury Ipsos totiž odmítá bourání obcí kvůli těžbě uhlí až 70 procent Čechů.
Materiál o limitech by měla nyní opětovně projednat tripartita. Ministři by o limitech měli rozhodnout v průběhu podzimu. Jak bude hlasovat při rozhodování o budoucnosti těžby, Andrej Babiš však zatím neřekl. Uvedl, že má „tolik kontroverzních informací, že se v tom musí zorientovat“.
Strach lidí o práci ale chápe. „Rozumím tomu, na druhé straně jsem dostal petici od Greenpeace,“ uvedl. Více než 3000 lidí se připojilo k výzvě Limity jsme my, v níž se zavázali obyvatelům Horního Jiřetína a Černic, že v případě prolomení limitů budou jejich domovy nenásilně bránit.
Nejednotný je názor obyvatel Ústeckého kraje. Zatímco vedení Litvínova je pro zachování současných hranic těžby na dole ČSA, mostecký magistrát je pro pokračování za limity.
