Rozdíly mezi životem na venkově a ve městě nejsou tak velké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podle průzkumu Poštovní spořitelny například platí, že obyvatelé měst mají vyšší životní náklady, na druhou stranu se příliš neliší dostupnost hypermarketů nebo způsob trávení volného času. A možná překvapí, že lidé z vesnic jezdí autem častěji než třeba obyvatelé Prahy.
Rozdíly mezi životem ve městě a na venkově? Menší než se zdá
Domácnosti ve větších městech a v Praze utratí měsíčně v průměru 15 000 až 20 000 korun. Výdaje domácností na vesnicích a malých městech jsou o něco menší, pohybují se mezi 10 000 a 15 000 korunami. Když ale dojde na spoření, město a venkov se příliš neliší – domácnosti v obou případech nejčastěji odkládají od 2000 do 5000 korun (přibližně každý osmý Čech ovšem nespoří vůbec).
Z průzkumu Poštovní spořitelny, který se zaměřil na odlišnosti městského a venkovského způsobu života, dále vyplynulo, že se svým životem je spokojeno přes 80 procent lidí. Dotazování se zúčastnila přibližně tisícovka respondentů.
„O životě na vsi a ve městě koluje řada mýtů, ale ukazuje se, že mnoho z nich je v našich hlavách. Například není pravda, že autem jezdí zejména lidé z města,“ uvedla výkonná ředitelka Poštovní spořitelny Vlasta Dolanská. Výsledky prý ukázaly, že na vesnicích a v menších městech používá auto denně téměř třetina lidí, zatímco v Praze je to pouze 17 procent obyvatel.
S dostupností bank je to na venkově horší
Jako další mýtus autoři průzkumu označili tvrzení, že lidé na vesnici nemají kde nakoupit. Hypermarket dostupný do čtvrt hodiny má k dispozici 36 procent respondentů, nejpozději za půl hodiny se do většího obchodu dostane 80 procent domácností.
Rozdíl naopak zůstává v přístupu k bankovním službám. „Pro peníze na poštu chodí každý třetí obyvatel vesnice a téměř čtvrtina lidí ve velkých městech. Většina Čechů si je však vybírá z bankomatu. V Praze je to až 97 procent, naopak na vesnici tento způsob nevyužívá celá pětina lidí,“ poukázal člen představenstva ČSOB Petr Hutla.
Volný čas tráví obě populace podobně. Sportování se pravidelně věnuje asi 60 procent lidí bez ohledu na to, kde žijí. Co se týče internetu, na vesnicích jej pravidelně (několikrát týdně) používá 77 procent obyvatel, zatímco v Praze a velkých městech je to téměř 90 procent lidí.
V čem se liší život ve městě a na venkově? (zdroj: ČT24)
Výraznější rozdíly naopak průzkum odhalil ve spokojenosti s dostupností základní školy. Nejvíce jsou spokojení lidé z menších měst (71 procent), nejméně naopak lidé z vesnic (55 procent) a Prahy (56 procent). Komplikovanější mají lidé z venkova také přístup ke zdravotnickým službám – do pěti minut se do nemocnice dopraví pouze 1 procento lidí (v Praze je to 13 procent).
Není proto překvapením, že lidé na vesnicích a malých městech vydají víc peněz na dopravu, ať už se jedná o provoz vlastního auta, nebo používání veřejné dopravy. Lidi z venkova zaplatí měsíčně od 2000 do 5000 korun, ve větších městech si lidé vystačí se dvěma tisíci.
Zásah do financí představuje pro mnoho lidí taky dovolená. Do zahraničí i po tuzemsku častěji cestují lidé z měst, nejvíc obyvatelé hlavního města. Zhruba třetina lidí, co žije na venkově, naproti tomu nejezdí na dovolenou vůbec.