Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získal Angus Deaton z Británie za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Podle ní Deaton přispěl k pochopení toho, že při vytváření hospodářské politiky, která současně podporuje blahobyt a snižuje chudobu, se musí nejprve porozumět individuální spotřebě.
Anguse Deatona ocenění překvapilo a potěšilo. Je rád, že se výbor rozhodl udělit ocenění za práci, která se týká chudých. Očekává, že extrémní chudoba ve světě se bude snižovat, ale není „slepě optimistický“. Upozornil také na obrovské zdravotní problémy mezi dospělými a dětmi v Indii, kde je zatím pokrok velmi nízký. Poznamenal, že polovina dětí v zemi je stále podvyživených a mnoho lidí na světě se nachází ve velmi špatné situaci.
Jeho práce o spotřebě, chudobě a blahobytu se točí kolem tří hlavních otázek. Jak spotřebitelé rozdělují své výdaje mezi různé zboží? Kolik příjmů společnosti se utratí a kolik uspoří? Jak nejlépe měřit a analyzovat blahobyt a chudobu? Svými výsledky pomohl transformovat oblasti mikroekonomie, makroekonomie a rozvojové ekonomiky.
Jeho práce mimo jiné pomohla určit, které sociální skupiny jsou ovlivněny zvýšením daně z přidané hodnoty na potraviny. Deaton je také průkopníkem ve využívání dat z průzkumu mezi domácnostmi v rozvíjejících se zemích k měření životní úrovně a chudoby, především jde o údaje o spotřebě.
Deaton patřil mezi favority na cenu
Výběr Deatona není pro analytiky překvapením. O jeho ocenění se spekulovalo ještě před zveřejněním jména nového držitele. „Deaton si ocenění bezpochyby zasluhuje. Nobelův výbor hodnotí jeho přínos skutečně významně, o čemž svědčí to, že se o cenu s nikým nedělí,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Deatona podle něj vystihuje označení „informovaného optimisty“, podle kterého se lidstvu daří a jeho další rozkvět závisí především na vzdělání.
„Zdá se příznačné, že byla letošní cena udělena ekonomovi, který se zabývá především makroekonomickými aspekty soukromé spotřeby. Právě soukromá spotřeba se v současnosti stává ve vyspělých zemích dominantním faktorem růstu HDP. Její význam narůstá kvůli situaci, kdy vlády málo investují a export stagnuje kvůli problémům rozvíjejících se zemí,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podruhé za sebou jde cena Evropanovi
Naprostou většinu nositelů ocenění tvoří ekonomové ze Spojených států. Rovněž devětašedesátiletý Angus Deaton působí na Princetonské univerzitě v USA, ale pochází z Velké Británie. Již druhým rokem za sebou tak akademie udělila cenu Evropanovi. Loni ji získal francouzský ekonom Jean Tirole. Jak Deaton, tak Tirole ale působí v USA.
Deaton má britské i americké občanství, doktorát má ale z Cambridgeské univerzity. V posledních letech vzbudila pozornost jeho kniha Velký únik: Zdraví, bohatství a původ nerovnosti (2013), ve které naznačuje, že západní pomoc často slouží spíše k zahnání pocitu viny než ke zlepšení situace v chudých zemích.
„Myšlenka, že globální chudobu je možné vymítit jen pokud bohatí lidé nebo bohaté země budou dávat peníze chudým lidem nebo chudým zemím, jakkoli to dělá dobrý dojem, je špatná,“ uvedl v roce 2013. „Tyto zjednodušené názory jsou založeny na špatné diagnóze toho, co drží lidi v chudobě,“ vysvětlil. Tvrdí nicméně, že se v rozvojovém světě, zejména v Asii, během uplynulých desítek let situace pro několik miliard lidí zlepšila.
Podílel se pak i na populárním výzkumu, ve kterém se spolu s kolegy z Princetonu snažili dokázat, že pocit osobního štěstí se zvyšuje s velikostí platu. Od určité hranice je ale člověk sice spokojenější, pocit štěstí se ovšem už nelepší. Emoční komfort, tedy pocit štěstí, podle studie kulminuje v USA na platové hranici 75 tisíc dolarů ročně (asi 150 tisíc korun měsíčně).
Ekonomii původně Nobel neoceňoval
Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na památku Nobela švédská centrální banka.
Vyhlášením držitele Nobelovy ceny za ekonomii tak skončí každoroční seriál prestižních ocenění. Na vyznamenané čeká finanční odměna osm milionů švédských korun (23,3 milionu Kč) a tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
