Ropovod Ingolstadt má novou přečerpávací stanici

Benešovice (Tachovsko) - Nová přečerpávací stanice ropovodu IKL, tedy Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou - Litvínov byla dnes uvedena do provozu v Benešovicích na Tachovsku. Přečerpávací stanice za 260 milionů významně přispívá ke zvýšení energetické nezávislosti naší republiky. Ropovod, který v Česku spravuje společnost Mero ČR, je teď schopen plnohodnotně nahradit případný výpadek dodávek ropy z Ruska. Ropovod IKL patří k nejmodernějším v Evropě.

Česká republika má od roku 1996 dvě trasy ropovodů. Z východu na západ k nám proudí Družbou ruská ropa. Ze západu na východ zásobuje republiku ropovod IKL. Ten k nám přepravuje ropu z kaspické oblasti, Blízkého východu a severní Afriky.

Ropy barví, bylo třeba ropovod rozdělit

Ropovod je pod neustálým dohledem dispečerů. Celou trasu navíc kontrolují i tzv. trasaři z vrtulníku. Některé typy rop mají vyšší podíl parafinu, který se usazuje na stěnách potrubí. „To čištění a ten provoz těch rop a směsí je tak komplikovaný, že jsme museli ropovod rozdělit na dvě části,“ uvádí Vít Tůma, provozní ředitel společnosti Mero ČR.

Nová přečerpávací stanice zlepší údržbu a umožní optimalizaci provozu ropovodu. Generální ředitel Mero ČR Jaroslav Pantůček k tomu dodává: „(Nová přečerpávací stanice) významně zvyšuje přepravní kapacitu Ingolstadtu a zvyšuje i jeho bezpečností parametry.“ Kapacita ropovodu se zvýšila na 11,5 milionu tun ročně. Je tedy schopen plnohodnotně nahradit případný výpadek dodávek ropy z Ruska.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner pro ČT:

„Jediný ropovod, který umí dovézt ropovod ze západu na východ, což jsme si ověřili při loňském výpadku ropy z ropovodu Družba.“


Ropovod IKL je nejmodernější v Evropě. Teoretická kapacita potrubí je až kolem 20 milionů tun ropy ročně. Mohl by tedy zásobovat i další země střední Evropy. Stavba trvala 2,5 roku. Špičkový řídící systém přišel na 20 milionů korun.

Benešovice doplňují Vohburg

Na 347 kilometrů dlouhém ropovodu IKL, postaveném v roce 1995 za více než 12 miliard korun, byla dosud pouze jedna čerpací stanice a to ve Vohburgu na začátku potrubí. Nová technologie v Benešovicích na 208. kilometru je řízena dálkově z obou dispečinků, tedy z Vohburgu i Nelahozevsi u Prahy.

IKL loni přepravil rekordních 3,3 miliony tun ropy, v minulých letech mezi 2,6 až 2,8 miliony. „Záleží jen na zájmu českých rafinérií, kolik ropy z oblasti Blízkého východu, kaspické oblasti a podobně chce dovézt,“ vysvětlil Tůma. MERO připravuje pro IKL projekt intenzifikace s možností přepravit až 20 milionů tun ropy. Jedná s německou stranou o smlouvě na zpracování studie zvýšení přepravní kapacity ropovodu TAL ze současných 38 milionů na 48 milionů tun ročně. Zdvojnásobení kapacity by si vynutilo výstavbu dvou přečerpávacích stanic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu po konci provizoria vzrostl na 106 miliard

Schodek státního rozpočtu se v dubnu prohloubil proti konci března o 78,5 miliardy korun na 106,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. K prohloubení deficitu přispělo ukončení rozpočtového provizoria, ve kterém Česko bylo do 20. března a které omezovalo státní výdaje. Schodek je nejnižší za poslední čtyři roky, zároveň pátý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci dubna byl deficit 126,1 miliardy korun.
před 7 mminutami

Vláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

PRE od května zdražila fixované ceníky energií, reagovala na růst tržních cen

Pražská energetika (PRE) od května zvýšila ceny svých fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Zdražení se týká nových smluv se závazkem, u nichž si zákazníci připlatí v průměru několik stovek korun za rok. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých týdnech zdražovali i někteří další dodavatelé.
13:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 8 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 8 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 19 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
před 23 hhodinami
Načítání...