Praha – Byla motorem průmyslové revoluce, potkáváme se s ní na každém kroku. Ropa pořád hýbe celým světem, stejně tak, jak se zdánlivě nevyzpytatelně hýbe její cena. Často se polemizuje o tom, že ropa jednoho dne dojde. Ta doba se však zdá být ještě dost daleko. Přinejmenším hlavně pro ty státy, které na bohatých zásobách černého zlata vystavěly celou svoji ekonomiku.
Po celém světě je v současné době víc než čtyři tisíce ropných polí. Z toho ale jen asi tři procenta tvoří celou polovinu světové produkce. Nejvýznamnější je přitom jednoznačně oblast středního východu, kde se nachází tři ze čtyř největších ropných polí. „Země na středním východě jsou odpovědné za 60 procent prokázaných ropných rezerv, pokud se podíváme na jednotlivá pole, největší je pole Gavar v Saúdské Arábii, další významná pole jsou například v Kuvajtu a Iráku,“ popisuje analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.
Zásoby ropy nebo zemního plynu často bývají klíčové pro mezinárodní pozici zemí, které je těží. „Vezměme si třeba Angolu. Minulý rok tam bylo 15 ministrů zahraničních věcí, Čína podepsala s Angolou kontrakt na dvě miliardy dolarů, a to jen proto, že Angola má zásoby ropy,“ podotýká Ondřej Soukup z Hospodářských novin. Ropa ale může být i prokletím. „Pěkným příkladem je Nigérie, tedy největší africký exportér, ale i země, která je chudá a naprosto prolezlá korupcí, protože právě obrovské sumy peněz z ropy korumpují slabou státní administrativu,“ dodává Soukup.
Česko spotřebuje asi 200 tisíc barelů ropy denně, celý svět kolem 84,5 milionu. První místo si s přehledem drží Spojené státy, které jsou odpovědné za 23 procent celkové spotřeby. Daleko za nimi je na druhém místě Čína s přibližně desetiprocentním podílem. V Číně ale přitom žije zhruba pětina světové populace.
Ze 3 dolarů na 150
Z pohledu cen ropy bylo v historii důležitých několik milníků. Zatímco v 50. a 60. letech se cena barelu ropy pohybovala kolem příjemných tří dolarů za barel, v roce 1973 přišel první šok. Tehdejší ropnou krizi vyvolala válka Izraele a arabských zemí, ceny ropy kvůli ní vystřelily na 12 dolarů. Svět na něco takového tehdy nebyl připraven. „Byli jsme svědky inflace a dokonce takové situace, že na benzinkách v USA nebyl benzin,“ popisuje Petr Čermák.
Další ropný šok na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1979 ho vyvolala íránská revoluce a následná válka Iráku s Íránem, která vyšroubovala ceny ropy o desítky procent nahoru. Zdánlivý klid na komoditních trzích pak přerušila až začátkem 90. let válka v Perském zálivu. Ceny ropy tehdy sice rychle vystřelily, pak se ale zčásti vrátily na původní hodnoty a rostly postupným tempem, a to až do nedávné minulosti. V roce 2007 vystoupala v krátké době cena ropy z padesáti dolarů až ke 150 dolarům za barel.
Za ropné nitky na trhu tahá i organizace OPEC, která kontroluje 40 procent celosvětové produkce. Její součástí je 21 zemí, většina z nich je na Středním východě. Ceny ovlivňuje pomocí stanovování limitu těžebních kvót. Podle odhadů se ale dá s cenou manipulovat maximálně z patnácti procent.
Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic ovlivňuje zčásti cena benzinu a nafty na burze v Rotterdamu. Důležitou proměnnou jsou ale taky kurz české koruny vůči dolaru, marže distribučních sítí a daně. „Pokud je cena benzinu 30 korun, tak ropa je z toho asi 10 korun,“ vysvětluje Ondřej Soukup.
(Ne)vyčerpatelný zdroj
Vzhledem k tomu, že je ropa neobnovitelným zdrojem energie, je jasné, že někdy dojde. Otázka je kdy. Na světě jsou dnes prokázané rezervy na úrovni zhruba 1 300 miliard barelů. Při současné spotřebě by lidstvu vydržely příštích asi 42 let. Odhaduje se ale, že přinejmenším třetina zásob ropy vůbec nebyla objevená. Důležitou roli hraje i výhodnost těžby ze špatně dostupných ložisek na Sibiři, na dnech oceánů nebo třeba v Arktidě.
Zejména náročná těžba ropných písků by měla v budoucnu nahradit konvenční zdroje. „Až bude stát litr benzinu řekněme 200 korun, tak se to vyplatí, současně ale bude tlak na výrobce automobilů, aby nějakým způsobem inovovali,“ míní Ondřej Soukup. Z tohoto hlediska je tak ropa de facto nevyčerpatelná.
