Praha – Ropa a zlato, pro laika asi nejznámější komodity. V obou případech jde o omezené přírodní zdroje, které dodnes dokážou na mezinárodním poli vyvolat dost vášní. A právě tyto komodity bývají považovány také za zajímavou investici. Pojďme se tedy podívat, co k nim investory láká a jakou mohou hrát roli v investorském portfoliu. V tomto článku si rozebereme investice do ropy, za dva týdny se podrobněji podíváme na zlato.
Ropa – další dílek mozaiky investičního portfolia
Futures certifikát nebo těžařské společnosti?
Podobně jako u ostatních komodit je i pro ropu typická investice pomocí termínovaných obchodů, takzvaných futures (z amerického budoucnost). Jde o kontrakt na určitý objem komodity, který ve dnes stanovené datum a za dnes stanovenou cenu prodá prodávající kupujícímu. Jde o risk – jedna nebo druhá strana totiž musí na obchodu prodělat. Pokud reálná cena klesne pod předem stanovenou hodnotu – prodejce vydělává, nakupující naopak prodělává. Možností jsou i diskontní certifikáty nebo fondy obchodované na burze.
Surová ropa se obchoduje v barelech. Dva nejznámější typy ropy jsou WTI – západotexaská ropa - a Brent, tedy severomořská ropa z Evropy.
Při prvním pohledu na grafy vás jistě napadne, proč je mezi jejich cenou i vývojem takový rozdíl. Cena obou typů ropy bývá většinou podobná, ropu Brent ale zdražily především události posledního roku – neklid v severní Africe a možnost válečného konfliktu s Íránem. Naopak cena americké ropy WTI je závislá spíš na vývoji v daleko stabilnějších Spojených státech a Kanadě. Větší kolísavost severomořské ropy pak můžeme přičíst tomu, že mnohem lépe odráží dění ve světě než ta západotexaská.
Ne všichni ale mají chuť investovat do surové ropy. Alternativou může být například investice do akcií těžařských společností. Nejde sice o přímou investici do komodity, ale cena ropy bude v tomto případě ovlivňovat výkon společnosti, takže její vývoj bude rozhodovat o vašich ziscích nebo ztrátách.
O ceně černého zlata rozhoduje Blízký východ i kondice světové ekonomiky
Především kvůli ropě se některé země dokážou dostat až na pokraj války. Na ropě je závislá doprava, a tudíž všechno zboží, které je potřeba někam přepravovat, cestovní ruch, ale třeba i zemědělství. Ropa sice není výjimkou a rozhoduje o ní nabídka a poptávka. Tady je ale strana nabídky omezená. Největší zásoby má Střední východ, který pokrývá téměř třetinu světové spotřeby. Sem patří Saúdská Arábie, Irák nebo Kuvajt. Tyto země založily ropný kartel OPEC, který dokáže pořádně hýbat se světovými cenami.
Nezanedbatelné zásoby pak má i Severní Amerika – především pak Spojené státy a Kanada, kde jsou ohromná břidličná ložiska. Největší poptávka pak pochází především z rozvinutých ekonomik. Brzy se očekává, že v plné míře nastoupí i zájem z nejlidnatějších a nejrychleji se rozvíjejících Indie a Číny.
Velký vliv, který souvisí s poptávkou, má i vývoj ve světové ekonomice. Pokud se svět dostane do recese – poklesne výroba, a tím pádem i zájem o ropu. Země, které jsou členem kartelu OPEC, se sice snaží udržovat cenu vysoko například nižšími dodávkami, to ale má jen omezený efekt. Tady totiž opět zafunguje poptávka – pokud se totiž cena ropy dostane neúměrně vysoko, země se obrací k obnovitelným zdrojům, jejichž cena se v takový moment stává únosnější.
Ropa jako ochrana před inflací
Komodity (a o ropě to platí dvojnásob) jsou považovány za alternativu peněz. A mohou sloužit především jako ochrana před inflací. Růst cen ropy se totiž nezanedbatelnou měrou promítá do inflace, a tak zatímco z hotových peněz inflace ukusuje, investice vložená do ropy ve stejnou dobu obvykle zhodnocuje.
Zároveň také ropa (podobně jako další komodity) má hodnotu i sama o sobě, a to díky její využitelnosti ve výrobě. Díky tomu může být pro investory zajímavou alternativou například v dobách, kdy klesá důvěra ve státy, a tedy i dluhopisy, které emitují.