Role při privatizaci OKD pronásleduje Sobotku i jako premiéra

Praha - Pokračující vyšetřování privatizace černouhelných dolů OKD by se podle informací MF Dnes mohlo týkat i nastupujícího premiéra Bohuslava Sobotky. Sobotka měl jako ministr Špidlovy a poté Grossovy vlády na starosti prodej těžařské firmy, kterou nakonec za 4,1 miliardy získala společnost Karbon Invest. Policie původně zahájila vyšetřování s tím, že trestných činů se mohly dopustit i „odpovědné osoby z řad vlády“, podle informací deníku ale zatím Sobotkovi obvinění nehrozí.

Sobotkovu pozici ale ještě mohou zkomplikovat výslechy předvolaných aktérů privatizace, především jde o dva úředníky Fondu národního majetku a znalce, na základě jehož posudku vláda doly prodávala. Znalec je stíhán za podhodnocení posudku a úředníci za jeho přijetí. Podle informací MF Dnes se ale jeden z obviněných hodlá bránit tím, že o podrobnostech posudku informoval Sobotkovo ministerstvo.

Dalším argumentem obviněných je, že vláda dala úředníkům na ocenění velkého obchodu příliš málo času. Pokud by se potvrdilo, že Sobotka před prodejem o problémech s oceněním věděl, mohlo by se vyšetřování v budoucnu týkat i jeho. „V době privatizace nebyl posudek zpochybněn. My jsme neměli žádné informace ani signály, že by znalec neodvedl práci dobře,“ brání se ale Sobotka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pro nastupujícího premiéra je situace o to složitější, že s jeho rolí při prodeji OKD v zákulisí operují jeho političtí soupeři, na povrch vyšla například před schůzkou „pučistů“ z ČSSD s prezidentem Zemanem.

Cesta OKD od státního podniku do soukromých rukou

Počátkem 90. let se ani OKD nevyhnula restrukturalizace, která zasáhla většinu českého průmyslu. Některé části společnosti byly vyčleněny do jiných firem, zároveň v dolech probíhal útlum těžby. Firma se přeměnila na akciovou společnost. Tu nejprve zcela vlastnil stát, později prodal 40 % akcií v kuponové privatizaci drobným investorům a investičním fondům. I tak ale v jeho rukou stále zůstávala většina, což mu zajišťovalo kontrolu nad společností.

O majoritu stát nepřipravil prodej akcií, ale rozhodnutí valné hromady akcionářů. K němu došlo v roce 1997, když akcionáři odsouhlasili snížení základního jmění společnosti OKD. Důvodem tohoto rozhodnutí byly ztráty, které firma utrpěla v době restrukturalizace. Snížení základního jmění samo o sobě není ničím neobvyklým, jenže v případě OKD to mělo pro stát bolestné důsledky.

Komplikovaná cesta OKD ze státních do soukromých rukou pokračovala v roce 2004, kdy se stát rozhodl prodat svůj zbývající podíl ve firmě. Fond národního majetku si pro účely prodeje nechal svůj podíl ocenit externími znalci ze společnosti VOX Consult a z Komerční banky. Ti vyčíslili hodnotu státního podílu na 2,08 miliardy korun.

Technika v areálu dolu OKD
Zdroj: ČT24/NWR

O prodeji firmy jednal poté stát exkluzivně s Karbon Investem, který ovládal více než polovinu akcií OKD a měl tak v těžební společnosti rozhodující vliv. Krátce poté, co znalci ocenili státní podíl, nabídl Karbon Invest za 46 % akcií 2,25 miliardy korun. S konkurenční nabídkou ve výši 3,1 miliardy korun se následně přihlásila firma Penta Finance. Jenže státní orgány na ni nebraly zřetel – údajně kvůli tomu, že přišla jen několik málo hodin před tím, co vláda rozhodla o privatizaci OKD.

Vláda Vladimíra Špidly, v níž měl prodej OKD na starosti tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), následně prodala svůj podíl v OKD Karbon Investu.

Jenže poté zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a prodej zastavil. Cenu, kterou měl Karbon Invest zaplatit, považoval za příliš nízkou a výběrové řízení za netransparentní. Skutečnou tržní cenu státního podílu vyčíslil na 3,5 miliardy korun. Přihlédl přitom mimo jiné k nabídce Penta Finance a k ceně akcií OKD na burze.

Horníci
Zdroj: NWR

Po verdiktu antimonopolního úřadu se jednání mezi státem a Karbon Investem rozjela nanovo. Firma v nich navýšila cenu, kterou byla ochotna za státní balík akcií zaplatit, na 4,1 miliardy korun. Novou nabídku předložila také Penta – vyšplhala se na 4 miliardy korun.

Grossova vláda se staronovým ministrem financí Sobotkou sáhla po vyšší nabídce a v září 2004 byla podepsána smlouva o odkupu státního podílu společností Karbon Invest.

Po odkupu státního podílu vlastnil Karbon Invest skoro 96 procent akcií důlního gigantu. Na podzim 2004 se však již znovu prodávalo. Karbon Invest i s jeho „černou perlou“ koupila společnost Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG Industries, za kterou stojí český finančník Zdeněk Bakala. Že je novým majitelem OKD, oznámil Bakala pouhých šest dní poté, co Karbon Invest koupil státní podíl v dolech. Zároveň finančník připustil, že obchod připravoval s původními majiteli rok dopředu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 2 hhodinami

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 7 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 12 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
24. 7. 2026

Eurobankovky získají novou podobu. Občané mohou vybírat z deseti návrhů

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.
24. 7. 2026

Čína přidala na sankční seznam i českou firmu Tatra Trucks

Mezi firmami, které Čína přidala na svůj exportní sankční seznam, je i česká firma Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Napsala to agentura AFP. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům, uvedla agentura Reuters. Evropská komise krok Pekingu analyzuje, informovala její mluvčí Paula Pinhová.
24. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.