Role při privatizaci OKD pronásleduje Sobotku i jako premiéra

Praha - Pokračující vyšetřování privatizace černouhelných dolů OKD by se podle informací MF Dnes mohlo týkat i nastupujícího premiéra Bohuslava Sobotky. Sobotka měl jako ministr Špidlovy a poté Grossovy vlády na starosti prodej těžařské firmy, kterou nakonec za 4,1 miliardy získala společnost Karbon Invest. Policie původně zahájila vyšetřování s tím, že trestných činů se mohly dopustit i „odpovědné osoby z řad vlády“, podle informací deníku ale zatím Sobotkovi obvinění nehrozí.

Sobotkovu pozici ale ještě mohou zkomplikovat výslechy předvolaných aktérů privatizace, především jde o dva úředníky Fondu národního majetku a znalce, na základě jehož posudku vláda doly prodávala. Znalec je stíhán za podhodnocení posudku a úředníci za jeho přijetí. Podle informací MF Dnes se ale jeden z obviněných hodlá bránit tím, že o podrobnostech posudku informoval Sobotkovo ministerstvo.

Dalším argumentem obviněných je, že vláda dala úředníkům na ocenění velkého obchodu příliš málo času. Pokud by se potvrdilo, že Sobotka před prodejem o problémech s oceněním věděl, mohlo by se vyšetřování v budoucnu týkat i jeho. „V době privatizace nebyl posudek zpochybněn. My jsme neměli žádné informace ani signály, že by znalec neodvedl práci dobře,“ brání se ale Sobotka.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pro nastupujícího premiéra je situace o to složitější, že s jeho rolí při prodeji OKD v zákulisí operují jeho političtí soupeři, na povrch vyšla například před schůzkou „pučistů“ z ČSSD s prezidentem Zemanem.

Cesta OKD od státního podniku do soukromých rukou

Počátkem 90. let se ani OKD nevyhnula restrukturalizace, která zasáhla většinu českého průmyslu. Některé části společnosti byly vyčleněny do jiných firem, zároveň v dolech probíhal útlum těžby. Firma se přeměnila na akciovou společnost. Tu nejprve zcela vlastnil stát, později prodal 40 % akcií v kuponové privatizaci drobným investorům a investičním fondům. I tak ale v jeho rukou stále zůstávala většina, což mu zajišťovalo kontrolu nad společností.

O majoritu stát nepřipravil prodej akcií, ale rozhodnutí valné hromady akcionářů. K němu došlo v roce 1997, když akcionáři odsouhlasili snížení základního jmění společnosti OKD. Důvodem tohoto rozhodnutí byly ztráty, které firma utrpěla v době restrukturalizace. Snížení základního jmění samo o sobě není ničím neobvyklým, jenže v případě OKD to mělo pro stát bolestné důsledky.

Komplikovaná cesta OKD ze státních do soukromých rukou pokračovala v roce 2004, kdy se stát rozhodl prodat svůj zbývající podíl ve firmě. Fond národního majetku si pro účely prodeje nechal svůj podíl ocenit externími znalci ze společnosti VOX Consult a z Komerční banky. Ti vyčíslili hodnotu státního podílu na 2,08 miliardy korun.

Technika v areálu dolu OKD
Zdroj: ČT24/NWR

O prodeji firmy jednal poté stát exkluzivně s Karbon Investem, který ovládal více než polovinu akcií OKD a měl tak v těžební společnosti rozhodující vliv. Krátce poté, co znalci ocenili státní podíl, nabídl Karbon Invest za 46 % akcií 2,25 miliardy korun. S konkurenční nabídkou ve výši 3,1 miliardy korun se následně přihlásila firma Penta Finance. Jenže státní orgány na ni nebraly zřetel – údajně kvůli tomu, že přišla jen několik málo hodin před tím, co vláda rozhodla o privatizaci OKD.

Vláda Vladimíra Špidly, v níž měl prodej OKD na starosti tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), následně prodala svůj podíl v OKD Karbon Investu.

Jenže poté zasáhl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a prodej zastavil. Cenu, kterou měl Karbon Invest zaplatit, považoval za příliš nízkou a výběrové řízení za netransparentní. Skutečnou tržní cenu státního podílu vyčíslil na 3,5 miliardy korun. Přihlédl přitom mimo jiné k nabídce Penta Finance a k ceně akcií OKD na burze.

Horníci
Zdroj: NWR

Po verdiktu antimonopolního úřadu se jednání mezi státem a Karbon Investem rozjela nanovo. Firma v nich navýšila cenu, kterou byla ochotna za státní balík akcií zaplatit, na 4,1 miliardy korun. Novou nabídku předložila také Penta – vyšplhala se na 4 miliardy korun.

Grossova vláda se staronovým ministrem financí Sobotkou sáhla po vyšší nabídce a v září 2004 byla podepsána smlouva o odkupu státního podílu společností Karbon Invest.

Po odkupu státního podílu vlastnil Karbon Invest skoro 96 procent akcií důlního gigantu. Na podzim 2004 se však již znovu prodávalo. Karbon Invest i s jeho „černou perlou“ koupila společnost Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG Industries, za kterou stojí český finančník Zdeněk Bakala. Že je novým majitelem OKD, oznámil Bakala pouhých šest dní poté, co Karbon Invest koupil státní podíl v dolech. Zároveň finančník připustil, že obchod připravoval s původními majiteli rok dopředu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 13 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...