Praha - Česká republika by měla plnit své závazky a vstoupit do eurozóny v horizontu šesti let, až na to bude připravena. V rozhovoru pro Českou televizi to řekla prezidentská kandidátka Zuzana Roithová. Zdůraznila, že působení České republiky mimo eurozónu způsobuje odliv investorů do sousedního Slovenska. Stejně tak by se měla naše země připojit k bankovní unii. „My se nemusíme bát dávat naše informace o zdraví našich bank někam do centra. Tudíž já tady nevidím žádná negativa. Pokud by se ohlídalo to, že kritéria kontroly nebudou nižší, než máme my v České republice, ale naopak by byla vyšší, tak není důvod nebýt u toho.“ Česká televize položila všem kandidátům otázky týkající se aktuálních ekonomických témat. Jejich odpovědi můžete sledovat vždy ve všední den zhruba od 15:45 na ČT24.
Je podle vás snaha vlády zvýšit daně správným krokem k naplnění státního rozpočtu?
Je to zoufalá cesta. Ukázalo se například, že zvýšení DPH o čtyři procenta od ledna nepřineslo za osm měsíců žádný příjem. Myslím, že to způsobuje víc škody než užitku a že rezervy je potřeba hledat někde jinde. Je tady zhruba třicet miliard korun v externích službách, které jsou v oblasti státní správy. Pokud vím, tak hospodářská komora tlačila na to, aby se rezervy uvolnily. Ministerstvům se to podařilo zhruba z pěti procent. Myslím, že tam ještě rezervy jsou. Jsou to různé zakázky na externí služby, které by se jistě daly zlevnit. Kdyby stát byla firma, tak už by to byla první část, která by byla zredukována.
Měla by Česká republika přijmout euro?
Principiálně jsem pro to, abychom plnili své závazky. My jsme se k tomu zavázali už vstupem do unie v roce 2004. Je to otázka pěti, šesti let, kdy budeme připraveni do eura vstoupit. To, že nejsme členy eura, způsobuje poměrně vážné problémy investorům. Jsou tady samozřejmě transakční náklady, ale také nestabilita koruny způsobuje, že se investoři obrací raději na Slovensko. Volkswagen odešel na Slovensko, protože tam může dlouhodobě pracovat.
Jak hodnotíte plán centrální banky na odkup státních dluhopisů?
V principu je to velmi špatné řešení, které vychází z toho, že je to řešení krize. Je to krizové rozhodnutí. Na druhou stranu v krizi musíte hledat záchranu. To, že začátkem září Evropská centrální banka jenom řekla, že dluhopisy vykoupí, znamenalo, že její úroky klesly na polovinu. A to je obrovský úspěch této akce. Samozřejmě, že Německo a ostatní země mají pochopitelně obavy. Musí se to vnímat jako krizové opatření.
Jak vidíte budoucnost Řecka v eurozóně?
Řecká ekonomika je poměrně malá. I přes ty strašné problémy, které Řecko má samo o sobě, nezatěžuje až tak moc celou ekonomiku Evropské unie. Řecko stojí před velmi těžkými reformami a ukazuje se, že je tam ekonomika natolik podvázaná, že růst se bude startovat hrozně těžce. Řešení pro Řecko je solidární pomoc členů, který bohužel nesplňoval podmínky, jak se ukazuje, již při vstupu do eurozóny.
Jak hodnotíte projekt bankovní unie?
Myslím, že pokud by byla nastavena pravidla pro centrální dohled podobně, jako má například Česká národní banka, tak by to obrovsky prospělo bankám například ve Španělsku nebo v Portugalsku a Itálii. Centralizace dohledu má své ratio.
Mělo by se k bankovní unii připojit i Česko?
My se nemusíme bát dávat naše informace o zdraví našich bank někam do centra. Tudíž já tedy nevidím žádná negativa. Pokud by se ohlídalo to, že kritéria kontroly nebudou nižší, než máme my v České republice, ale naopak by byla vyšší, tak není důvod nebýt u toho.
