Rodičovský příspěvek – na co si dát pozor?

Praha - Rodičovský příspěvek a rodičovská dovolená jsou zdánlivě lehce pochopitelné věci. Narodí se dítě, některý z rodičů o něj pečuje (lhostejno jestli matka, nebo otec) a ze zákona má nárok na rodičovský příspěvek. Zvláštností je však celá řada. Rodičovský příspěvek je klasickou dávkou státní sociální podpory a dnes je možnost jejího čerpání trojí – dvouletá, tříletá a čtyřletá. Od zvolené délky pobírání příspěvku se odvíjí i jeho výše. Při dvouleté verzi je měsíční dávka nejvyšší, při čtyřleté nejnižší. Na dvouletý cyklus však dosáhnou jen někteří, protože je omezen výší předchozího výdělku.

Problém může vzniknout už na samém počátku. Rodičovská dovolená se automaticky nerovná rodičovskému příspěvku. Dovolenou mohou čerpat dokonce i oba rodiče zároveň, a to až do tří let věku dítěte. Čtvrtý rok ji mohou čerpat také, tehdy už ale nemají garanci, že jim předchozí zaměstnavatel musí držet pracovní místo. Příspěvek ovšem může od státu dostávat pouze jeden rodič, i když se v jeho pobírání mohou libovolně střídat.

Dovolenou si můžeme prodloužit, příspěvek ne

Matka čerpá dvouletý rodičovský příspěvek. Zaměstnavateli oznámila, že odchází na dvouletou rodičovskou dovolenou, po níž se vrátí do zaměstnání. Po dvou letech vyprší rodičovský příspěvek, ale matka se rozhodne zůstat s dítětem doma ještě jeden rok. Má na to nárok?

Ano, protože dvouletý rodičovský příspěvek není svázán s dobou rodičovské dovolené. Stačí, když oznámí zaměstnavateli, že si rodičovskou dovolenou o rok prodlužuje a zaměstnavatel jí musí držet místo. Matka už ale po dvou letech, kdy jí vypršel rodičovský příspěvek, nemá nárok na jeho další vyplácení a musí se spolehnout na úspory, popř. příjmy manžela.

Rodič si k dnešnímu dni může vybrat, jaký cyklus rodičovského příspěvku si zvolí. Jednou zvolená varianta je nezměnitelná. Nemůže být změněna ani tehdy, pokud se prostřídá na rodičovské dovolené matka s otcem.

Některé matky si délku příspěvku vybrat nemohou

Existují však výjimky, kdy není možné volit z celé palety typů rodičovského příspěvku. Například studující matka, která dosud nikde nepracovala, má nárok pouze na čtyřletý rodičovský příspěvek a nemá nárok na peněžitou podporu v mateřství. Obecněji lze konstatovat, že na dvouletý cyklus má nárok pouze ten, kdo dostává peněžitou pomoc v mateřství alespoň ve výši 380 korun denně. O tříletý cyklus může žádat jen ten, kdo dosáhl na mateřskou, tedy byl dostatečně dlouhou dobu zaměstnán.

Druhý potomek ještě na rodičovské s prvním

Určité nejasnosti mohou vyvstat, pokud se v době pobírání rodičovského příspěvku narodí druhý potomek. Tehdy se jednak řeší, zda má matka nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Rozhodujícím kritériem je, zda stále trvá zaměstnanecký poměr. Pokud měla matka například smlouvu na dobu neurčitou a řádně odešla s prvním dítětem na rodičovskou dovolenou, tak se výše mateřské vypočítá naprosto stejně jako u prvního dítěte. Pokud již matka na rodičovské dovolené není zaměstnaná (například měla smlouvu na dobu určitou, která uplynula), má nárok rovnou na rodičovský příspěvek.

Matka, která v době narození druhého dítěte nemá zaměstnavatele a na první dítě zároveň pobírá rodičovský příspěvek, nemůže volit délku vyplácení dávky na druhé dítě. Má nárok pouze na čtyřletý cyklus. Jinak systémově platí identické předpisy u druhého dítěte jako u prvního.

Pokud matce stále trvá zaměstnanecký poměr, je nutno požádat o peněžitou pomoc v mateřství. Po jejím skončení musí požádat o rodičovský příspěvek na mladší dítě (příspěvek na starší dítě se ruší) a zvolit délku cyklu (znovu platí podmínka, že matka má platnou pracovní smlouvu).

Jak si zvolit délku příspěvku i u druhého dítěte?

Matka je s prvním dítětem na rodičovské dovolené a nemá žádný pracovní poměr. Jak už bylo řečeno, matka má v takovém případě nárok pouze na čtyřletý cyklus rodičovského příspěvku. Dá se to ale obejít.

Otec dítěte, který splňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství, se rozhodne, že to bude on, kdo požádá o mateřskou a odejde na ni. Následně požádá opět on (nikoli matka) o rodičovský příspěvek v kratším cyklu, což je v tomto případě ze zákona znovu možné. Jakmile požádá o dvouletý cyklus rodičovské dovolené, může ji přepsat na matku a vrátit se zpět do zaměstnaneckého poměru.

  • Peníze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1743/174285.jpg
  • Matka se dvěma dětmi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1046/104514.jpg
  • Novorozeně s rodiči autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/14/1335.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...