Rodičovský příspěvek bude mít od ledna tři varianty

Praha - S malými dětmi už se nebude automaticky zůstávat doma do čtyř let věku. Tři sta tisíc rodin si bude muset od ledna přesně naplánovat svoji nejbližší budoucnost. Rodiče si budou moci zvolit ze tří variant čerpání rozdílných výškou příspěvku v závislosti na délce. Teď dostávají rodiny paušálně 7.600 korun měsíčně.

Státní sociální podpora dozná k 1. lednu příštího roku řadu změn, novinky zasáhnou přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na školní pomůcky, dávky pěstounské péče, porodné i pohřebné. Rodičovský příspěvek nabídne svobodnější volbu délky čerpání při úměrné celkové výši podpory. „Od 1. ledna bude moci rodič volit čerpání dávky v délce dva, tři nebo čtyři roky. Bude-li čerpat nejkratší dobu, získá 11.400 korun měsíčně, v základní variantě to bude 7.600 a v té nejdelší variantě prvních dvacet jedna měsíců 7 600 korun a do čtyř let věku dítěte pak 3.800 korun,“ shrnul novinky Antonín Závitkovský, vedoucí oddělení metodiky dávkových systémů ministerstva práce a sociálních věcí. O nejvyšší formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši alespoň 380 korun za kalendářní den. Pouze na čtyřletou možnost dosáhnou skutečně všichni, pro volbu dalších musí splnit podmínky určité výše platu před nástupem na mateřskou.

U nově narozených dětí si rodiče mohou vybrat z celé nabídky variant, stávající rodiče se ale musejí rozhodnout pro navázání na současné dávky. „Pokud v prosinci dosáhne dítě věku dvaceti dvou týdnů, kdy končí peněžitá pomoc v mateřství, do konce následujícího měsíce pak může požádat o delší variantu,“ upozornil na nejzajímavější možnost pro stávající rodiče Závitkovský. „Rodiče, jejichž děti dosáhnou v příštím roce čtvrtý rok věku, automaticky přecházejí na nejdelší variantu, zdůrazňuji ale, že si musí znovu o dávku zažádat,“ dodal.

Jednou zvolenou délku čerpání nelze v budoucnu změnit, v počtu 340 000 by to dle Závitkovského nebylo proveditelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
13:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
10:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
před 9 hhodinami

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 16:37

Schodek letošního rozpočtu by měl být asi 310 miliard, zjistila ČT

Sestavování letošního státního rozpočtu jde do finále. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že na rok 2026 plánuje schodek přesahující 300 miliard korun. Podle informací ČT z více zdrojů zatím koalice počítá se sumou kolem 310 miliard. Už ve čtvrtek odpoledne projednají klíčový zákon ministři na neformálním zasedání. V pondělí ho pak chce vláda schválit oficiálně a ještě týž den ho poslat sněmovně.
včera v 06:15

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
21. 1. 2026

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
21. 1. 2026Aktualizováno21. 1. 2026
Načítání...