Rodičovská se zřejmě výrazně změní. Tak jako u mateřské by dávka mohla vycházet z výše příjmů

Nahrávám video
Události ČT: Proměny rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

Rodičovská v Česku se nejspíš do tří let promění. Nově by se například dávka mohla stanovit stejně jako nyní mateřská, tedy podle výše výdělku, lidé by na ni odváděli pojistné. Po jednání sněmovního sociálního výboru to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pravidla rodičovské upravuje nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Česko je musí uvést do praxe nejpozději do začátku srpna 2022. Nejbližší změnou má ovšem být lednové zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun, jehož další růst se poté už nicméně neplánuje.

Mateřská se v Česku vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 70 procent základu příjmu. Poskytuje se 28 týdnů – tedy půl roku, u vícerčat pak 37 týdnů. Rodičovská navazuje na mateřskou. Příspěvek poskytuje stát z rozpočtu. Rodiče mohou vyčerpat 220 tisíc korun, přičemž dítě mohou umístit na 46 hodin měsíčně do školky.

Sněmovna nyní projednává návrh, podle něhož by se od ledna částka zvedla na 300 tisíc korun a potomek by mohl být ve školce 92 hodin měsíčně. Další navýšení zatím ministryně Maláčová neplánuje, i když některé opoziční strany na zasedání sociálního výboru navrhly, aby stát zvyšoval rodičovskou automaticky každý rok, a to o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Návrh ale neprošel. Podle Maláčové není dostatek peněz ve státním rozpočtu.

Pokud jde o směrnici, která stanovuje minimální evropská pravidla, tak ta se připravovala několik let. Europoslanci a zástupci členských zemí ji schválili a letos začala platit. Podle předpisu by rodiče měli mít možnost nečerpat rodičovskou celou naráz, ale i po částech. Vybírat by si ji mohli třeba střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době. Rodiče v celé Unii by pak měli mít nárok aspoň na čtyřměsíční rodičovskou a mohli by si ji vybrat nejvýš do osmi let dítěte. Nyní může placená rodičovská v tuzemsku trvat až čtyři roky. Čím déle rodič doma s potomkem je, tím je měsíční dávka nižší.

Chtěla bych systém, kdy se výše rodičovské odvíjí od předchozího příjmu. To znamená, abychom měli rodičovskou nastavenou tak, jak je dneska mateřská.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí

„Nejsme schopni směrnici transponovat, aniž bychom do rodičovského příspěvku sáhli. Musíme si říct, co od této dávky očekáváme,“ uvedla náměstkyně pro pojistné systémy a nepojistné dávky Kateřina Jirková. Dodala, že příspěvek nyní nahrazuje příjem rodiče, podporu na dítě či výdaje kvůli nedostatku školek.

Stihne se zařídit ještě v tomto volebním období?

Podle náměstka pro legislativu Petra Hůrky Česko bude muset povahu rodičovské změnit. „EU vyžaduje, aby to byla sekundární dávka k peněžité pomoci v mateřství a byla fixována na kompenzaci ztráty výdělečné činnosti,“ poznamenal Hůrka. Podle něj se tak může stát, že by se v budoucnu mohly vyplácet případně i dávky dvě – jedna pro rodiče jako náhrada za výdělek a druhá na dítě.

Podle komunistické poslankyně Hany Aulické Jírovcové by debata napříč politickým spektrem o podobě budoucí rodičovské měla začít co nejdřív. „Musíme začít legislativní proces už v této chvíli. Pokud chceme úkol splnit, měli bychom to mít hotové ještě před koncem funkčního období této vlády, ne-li schválené,“ míní poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková. Pokud by Česká republika evropská pravidla do tří let do praxe neuvedla, hrozí jí pokuty.

Maláčová řekla, že se chce teď soustředit na navýšení nynější rodičovské a zavedení zálohovaného výživného, sdílených míst a zajištění dostatku jeslí. Její úřad připraví do konce volebního období různé scénáře. Příští vláda by z nich pak jeden vybrala a prosazovala, popsala ministryně. Volební období končí na podzim 2021. Po volbách by tak bylo zhruba osm měsíců na projednání a schválení legislativy v nové sněmovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...