Rodičovská se zřejmě výrazně změní. Tak jako u mateřské by dávka mohla vycházet z výše příjmů

Nahrávám video
Události ČT: Proměny rodičovského příspěvku
Zdroj: ČT24

Rodičovská v Česku se nejspíš do tří let promění. Nově by se například dávka mohla stanovit stejně jako nyní mateřská, tedy podle výše výdělku, lidé by na ni odváděli pojistné. Po jednání sněmovního sociálního výboru to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pravidla rodičovské upravuje nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Česko je musí uvést do praxe nejpozději do začátku srpna 2022. Nejbližší změnou má ovšem být lednové zvýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun, jehož další růst se poté už nicméně neplánuje.

Mateřská se v Česku vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 70 procent základu příjmu. Poskytuje se 28 týdnů – tedy půl roku, u vícerčat pak 37 týdnů. Rodičovská navazuje na mateřskou. Příspěvek poskytuje stát z rozpočtu. Rodiče mohou vyčerpat 220 tisíc korun, přičemž dítě mohou umístit na 46 hodin měsíčně do školky.

Sněmovna nyní projednává návrh, podle něhož by se od ledna částka zvedla na 300 tisíc korun a potomek by mohl být ve školce 92 hodin měsíčně. Další navýšení zatím ministryně Maláčová neplánuje, i když některé opoziční strany na zasedání sociálního výboru navrhly, aby stát zvyšoval rodičovskou automaticky každý rok, a to o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Návrh ale neprošel. Podle Maláčové není dostatek peněz ve státním rozpočtu.

Pokud jde o směrnici, která stanovuje minimální evropská pravidla, tak ta se připravovala několik let. Europoslanci a zástupci členských zemí ji schválili a letos začala platit. Podle předpisu by rodiče měli mít možnost nečerpat rodičovskou celou naráz, ale i po částech. Vybírat by si ji mohli třeba střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době. Rodiče v celé Unii by pak měli mít nárok aspoň na čtyřměsíční rodičovskou a mohli by si ji vybrat nejvýš do osmi let dítěte. Nyní může placená rodičovská v tuzemsku trvat až čtyři roky. Čím déle rodič doma s potomkem je, tím je měsíční dávka nižší.

Chtěla bych systém, kdy se výše rodičovské odvíjí od předchozího příjmu. To znamená, abychom měli rodičovskou nastavenou tak, jak je dneska mateřská.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí

„Nejsme schopni směrnici transponovat, aniž bychom do rodičovského příspěvku sáhli. Musíme si říct, co od této dávky očekáváme,“ uvedla náměstkyně pro pojistné systémy a nepojistné dávky Kateřina Jirková. Dodala, že příspěvek nyní nahrazuje příjem rodiče, podporu na dítě či výdaje kvůli nedostatku školek.

Stihne se zařídit ještě v tomto volebním období?

Podle náměstka pro legislativu Petra Hůrky Česko bude muset povahu rodičovské změnit. „EU vyžaduje, aby to byla sekundární dávka k peněžité pomoci v mateřství a byla fixována na kompenzaci ztráty výdělečné činnosti,“ poznamenal Hůrka. Podle něj se tak může stát, že by se v budoucnu mohly vyplácet případně i dávky dvě – jedna pro rodiče jako náhrada za výdělek a druhá na dítě.

Podle komunistické poslankyně Hany Aulické Jírovcové by debata napříč politickým spektrem o podobě budoucí rodičovské měla začít co nejdřív. „Musíme začít legislativní proces už v této chvíli. Pokud chceme úkol splnit, měli bychom to mít hotové ještě před koncem funkčního období této vlády, ne-li schválené,“ míní poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková. Pokud by Česká republika evropská pravidla do tří let do praxe neuvedla, hrozí jí pokuty.

Maláčová řekla, že se chce teď soustředit na navýšení nynější rodičovské a zavedení zálohovaného výživného, sdílených míst a zajištění dostatku jeslí. Její úřad připraví do konce volebního období různé scénáře. Příští vláda by z nich pak jeden vybrala a prosazovala, popsala ministryně. Volební období končí na podzim 2021. Po volbách by tak bylo zhruba osm měsíců na projednání a schválení legislativy v nové sněmovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 6 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
09:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 11 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 22 hhodinami

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
včera v 17:46

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:29
Načítání...