Praha – Jedna česká obec ze sta má podle studie společnosti Bisnode velké problémy s hospodařením. Koncem minulého roku vykazovalo rizikové hospodaření přesně 63 obcí z celkových 6 248. Počet špatných hospodářů nicméně pozvolna klesá, nejvíce jich bylo v předchozích dvou letech. Podle analytiků se obce dostávají do problémů kvůli neuváženým investicím a unáhleným rozhodnutím zastupitelů.
Snižování schodku rozpočtu není jen vládním tématem. Řeší ho i každé obecní zastupitelstvo v zemi. Podle nejnovější studie společnosti Bisnode počet obcí s rizikovým hospodařením sice klesá, ale i tak jde o třetí nejhorší výsledek za třináct let. Zatímco ještě v roce 2007 měly velké finanční problémy jen necelé dvě desítky obcí, o pět let později se číslo vyhouplo až na osm desítek. Pak začal počet problematických obcí pozvolna klesat. Vloni tak bylo v Česku 63 obcí, jejichž hospodaření lze označit za rizikové.
Studie hospodaření obcí vychází každý rok, od roku 2010 hodnotí analytici rizikové hospodaření podle vládní metodiky – problém mají ty radnice, u kterých je poměr cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 procent a současně ukazatel celkové likvidity (poměr oběžných aktiv ku krátkodobým závazkům) menší než jedna.
„V dlouhodobém horizontu špatně investují. Zastupitelstvo se v jednom volebním období rozhodne, že bude investovat relativně náročnou investicí, a další zastupitelstvo investici změní,“ popsal analytik Bisnode Michal Řičař. Původní investice je tak často promrhána, nové zastupitelstvo přitom má ambice investovat do něčeho jiného.
Loni se situace obcí celkově zlepšila také proto, že vybraly víc na daních, a to přes 161 miliard korun. To je vůbec nejvíc od roku 2001. Tehdy daňové příjmy nedosáhly ani 90 miliard. „Do hospodaření obcí se postupně začíná promítat zlepšující se výkonnost domácí i zahraniční ekonomiky, se kterou je úzce spjat příjem státu, resp. jednotlivých obcí,“ upozornil Michal Řičař.
Pavel Vondrys, člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR:
„Zadlužování se děje zejména v souvislosti s evropskými dotacemi. Ty jsou velkou příležitostí, protože se obce mohou pustit do projektů, na které by jinak nedosáhly. Na druhou stranu to znamená, že obce musí projekty předfinancovávat, nebo platit vlastní podíl. Na to si musí půjčit.“
„Skutečně velmi problémových obcí je do dvaceti. Mnohé se nedostaly do problémů vlastní vinou. Například zanikla stavební firma, která měla zakázku provést, obec tím nesplnila podmínky dotace a musela dotaci vracet, navíc zaplatit sankce.“
Nejvíce obcí s rizikovým hospodařením je podle aktuálního vydání analýzy v Karlovarském, Středočeském, Ústeckém a Libereckém kraji, naopak ve Zlínském kraji rizikově nehospodařila ani jedna obec. V analýze přitom nefiguruje Praha, ani její části. V problematickém Karlovarském kraji jsou navíc dvě ze tří obcí, které splňují kritéria rizikového hospodaření v posledních šesti letech opakovaně – jde o Bublavu a Prameny. Rizikově podle studie hospodaří také další západočeská obec Rybnice, která však je v Plzeňském kraji.
Obec Prameny, asi nejznámější případ vesnice ve finančních problémech, ještě nedávno dlužila sto milionů korun. Tuto sumu se radnici podařilo stlačit na třetinu. Dnes už ale obec nemá co prodat. Dluh tak zůstává a chybí peníze na důležitou infrastrukturu - třeba na opravu kanalizace. „Platily se projekty, které se nikdy neuskutečnily, pak se bývalé zastupitelstvo vlastně víc a víc zadlužovalo a narůstalo penále,“ uvedla starostka obce Michala Málková.
Příkladem s dobrým koncem je obec Pohled na Havlíčkobrodsku. Ještě nedávno patřila k nejzadluženějším v Česku. V roce 2002 dostala 25 milionů na stavbu školy. Ta se ale prodražila. Obec nesplnila podmínky dotace a peníze musela vrátit. Dluh se jí podařilo splatit až za deset let, když prodala zámek i přilehlý park. „Majetek, který jsme prodali, byl pro nás nákladový, nepřinášel nám nic, nevydělával nám na nájmech ani jiným způsobem,“ komentoval starosta obce Milan Klement.
