Praha – Nad ekozakázkou vyvstává stále více otazníků. Jedním z nich je například opětovné vyloučení sdružení PPF, a to i přesto, že ho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vrátil do hry zpátky. Ministerstvo financí tvrdí, že PPF nesplňuje kvalifikační kritéria. Reportéři ČT ale zjistili, že nejde jenom o PPF. Například firma Marius Pedersen Engineering kritéria také nesplnila, přesto nad tím komise zavřela oči. Vyvstává tedy otázka, kdo chce PPF ze soutěže vyštípat. Jisté je to, že bez řádné soutěže si stát připlatí. Přitom už nyní jde o obrovskou částku. Její horní hranici určilo ministerstvo financí na 114 miliard korun.
Firmy byly posuzovány dvojím metrem
Ministerským sítem prošly i firmy, které kvalifikační kritéria tak bezproblémově nesplnily. Jde sice o drobnosti, přesto ale ještě více podkopávají důvěru celého řízení. Jedním z obtížně splnitelných bodů je mít za poslední tři roky zakázku na vyčistění staré ekologické zátěže v hodnotě jedné a půl miliardy korun. Firma Marius Pedersen takovou zakázku získala, šlo o sanaci dolu Karolína v Ostravě. Ministerstvo ale žádalo, aby taková zakázka proběhla v posledních třech letech. Dokument ostravské inspekce životního prostředí ale dokazuje, že zmíněná firma kritérium o pár dní nesplňuje.
Proč je tedy na jedné straně prověřována jedna firma dvakrát, a na straně druhé se tak přísně kritéria nedodržují? „Velmi nestandardní je to, že jedna ta konkrétní firma, jedno to konsorcium vedené PPF bylo posuzováno z hlediska kvalifikace dvakrát […] u klasické zakázky probíhá hodnocení pouze jednou,“ tvrdí David Ondráčka z Transparency International ČR.
Zaplatíme 40, 60, nebo 100 miliard? Životní prostředí chce „jen“ 25
David Ondráčka z Transparency International ČR
„Tady je obrovské riziko kartelových dohod. Předražení té zakázky, nerealizace všech prací, které by měly být učiněny. Stát se vzdává veškerých svých kontrolních pravomocí naprosto nesmyslně, nepochopitelně, a proto si myslím, že všechny ty nestandardní kroky mohou být motivovány právě penězi, které jsou za tím.“
Další velkou neznámou je cena. Ministerstvo financí zatím zveřejnilo pouze maximální částku. Ta činí 114 miliard korun. Tato suma ale neříká nic o skutečné hodnotě prací. Je to pouhý součet garancí, které se stát zavázal zaplatit při privatizaci firem.
Ještě před volbami volali všichni kromě TOP 09 po zrušení ekozakázky. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si ale stojí na svém. „Já si myslím, že zcela určitě ne, protože se jedná o stejný objem prací a peněz, a samozřejmě lépe uhlídáte jeden velký proces, na který má upřený pohled nejenom celá země, ale i mezinárodní veřejnost,“ vyvrací zvěsti o korupci správce kasy.
Politické šarvátky pokračují, kolem peněz se dělají tajnosti
Přesto s Kalouskem všichni nesouhlasí. Vláda totiž slibuje, že superzakázku zadá pouze v případě, že výherce nabídne výhodnou cenu. Co je výhodná cena, mají stanovit ministerstvo financí a životního prostředí. Kalouskův resort, ale zatím odmítá takový materiál zveřejnit, a to i přesto, že už ho na ministerstvu životního prostředí mají. Reportérům ČT se ho podařilo získat. Zakázka by podle něj měla mít mnohem nižší hodnotu, než se předpokládalo.
Pro daňové poplatníky je to dobrá zpráva. Cena by totiž podle výpočtů měla činit mezi 25 a 32 miliardami korun. Ministerstvo financí přitom doteď operuje s jedinou částkou – 114 miliard korun.
