Řekové obrací: V referendu jich chce více zaškrtnout "ANO"

Atény – Výsledek nedělního referenda o podmínkách, které mezinárodní věřitelé spojují s poskytnutím další finanční pomoci zadluženému Řecku, bude velmi těsný. Alespoň tak to vyplývá ze zatím poslední ankety, kterou provedl řecký institut ALCO. Pro podmínky věřitelů, které počítají s úspornými reformami, se vyslovilo o něco více Řeků než proti. Skoro 12 procent oslovených se ale ještě nerozhodlo. Průzkum agentury Bloomberg nicméně ukázal, že odpůrci věřitelských reforem stále převažují.

Podle listu Etnos "ano" odpovědělo 44,8 procenta respondentů, proti bylo 43,4 procenta. Nerozhodnutých zůstávalo zhruba 11,8 procenta.

Naopak podle průzkumu, který si objednala zpravodajská agentura Bloomberg News, bude 43 procent oslovených hlasovat pro "ne" a 42,5 procenta pro možnost "ano". V této anketě nedokázalo nebo nechtělo odpovědět skoro 15 procent respondentů. Naopak podpora setrvání Řecka v eurozóně byla podle zjištění Bloombergu jednoznačná. Za nejlepší volbu pro budoucnost Řecka ji považovaly více než čtyři pětiny dotázaných. Pro návrat k národní měně bylo pouze 12 procent respondentů.

Na tenkém ledu průzkumů

Do dneška byl přitom proveden pouze jeden platný průzkum veřejného mínění, ze kterého vyšlo, že počet voličů, kteří se chystají návrhy věřitelů odmítnout, je vyšší než těch, kteří je chtějí přijmout. Průzkum pod záštitou řeckého institutu ProRata, ukázal, že 33 procent respondentů bude hlasovat v referendu kladně a 54 procent poslechne Tsiprasovu vládu a bude hlasovat "ne".
Vedle toho se už během čtvrtka objevily informace o dalším průzkumu, který dával mírně navrch podporovatelům podmínek eurozóny. Institut pro průzkumy veřejného mínění GPO, kterému se autorství přičítá, se ale proti tomu ohradil s tím, že zveřejněná data jsou jen dílčí a tudíž zavádějící. Agentura se také rozhodla přijmout soudní kroky i z obav z poškození její dobré pověsti.

Na výsledky nedělního referenda, ve kterém mají obyvatelé Řecka rozhodnout o přijetí úsporného programu mezinárodních věřitelů, netrpělivě čeká celá Evropa. Premiér Alexis Tsipras ve středu své spoluobčany vyzval, aby nabídku věřitelských institucí odmítli.

"V pondělí po referendu bude mít řecká vláda u jednacího stolu lepší pozici. Rozhodnutí lidu je silnější než vůle vlády," je přesvědčen Tsipras. Jen den před televizním projevem přitom poslal Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance a Evropské komisi dopis, ve kterém vyjádřil svoje odhodlání požadavky věřitelů s mírnými úpravami přijmout.

Aby bylo hlasování platné, musí k urnám přijít 40 procent z bezmála deseti milionů voličů. Průzkum z tohoto týdne naznačuje, že svůj názor chce vyjádřit 86 procent z nich. První odhady výsledků se čekají v neděli v devět hodin večer.

ANO věřitelům znamená NE Tsiprasově vládě

Pokud Řekové návrh věřitelské trojky podpoří, je ministr financí Janis Varufakis připraven rezignovat. Potvrdil to v rozhovoru pro televizi Bloomberg TV. Podle ministra je možné, že v takovém případě podá demisi celá vláda, jak už dříve naznačil premiér Alexis Tsipras.

"Mohli bychom rezignovat, ale učinili bychom tak v duchu spolupráce s těmi, kdo převezmou štafetu," konstatoval ministr v dalším rozhovoru, tentokrát s australským rozhlasem. Domnívá se, že nějaká forma dohody s Evropou nakonec uzavřena bude. On sám prý nepodepíše žádný plán, který nebude obsahovat restrukturalizaci dluhu. "To bych si raději uřízl ruku."

Řecká krize "nein"
Zdroj: Reuters

"Když Tsipras padne, budou stačit velmi mírné kosmetické ústupky, a to i na straně věřitelů. Myslím si, že i oni budou cítit nějaký čerstvý závan a budou optimističtější," říká hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda s tím, že když Tsipras nepadne, bude Řecko velmi pravděpodobně směřovat k vystoupení z eurozóny.

Všichni čekají na referendum

Ministři financí eurozóny se na středečním jednání shodli, že do neděle s Aténami jednat nebudou. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nicméně prohlásil, že pokud budou věřitelské návrhy v referendu odmítnuty, vyjednávací pozice Atén se výrazně zhorší. "Dokonce i v případě, že budou hlasovat 'ano', budou jednání obtížná," dodal.

Řecký ministr financí Janis Varufakis naproti tomu tvrdí, že dohoda s věřiteli je na spadnutí, ať už referendum dopadne jakkoli. "Pokud to bude ano, řecká vláda jednoduše podepíše návrhy institucí z 25. června... Pokud to bude ne, ujišťuji vás, že během tohoto týdne jsme dostali z Evropy několik slušných návrhů," řekl dnes ministr v rozhovoru pro irskou stanici RTÉ.

  • Prohlášení řecké vlády o blízké dohodě s mezinárodními věřiteli jsou podle šéfa ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema naprosto falešná.

Na výsledek referenda ale čeká i Evropská centrální banka (ECB). Její vedoucí představitelé budou totiž v pondělí znovu jednat o programu nouzového financování pro řecké banky. Viceprezident ECB Vítor Constancio připustil, že pokud Řekové přijmou podmínky věřitelů, ECB by mohla uvolnit peníze pro řecké banky. Podle Constancia spočívá význam referenda v tom, že určí, zda je větší nebo menší šance na dosažení dohody o poskytnutí finanční pomoci Řecku. "Nic jiného pro nás není relevantní," uvedl podle agentury Reuters Portugalec Constancio.

A na referendum a dohodu s věřiteli je navázána ještě jedna věc - podle státního ministra a hlavního poradce řeckého premiéra Nikose Pappase se banky, které byly zavřeny po posledním krachu jednání s věřiteli, otevřou, až že se Řecku podaří uzavřít s věřiteli dohodu.

Premiér Tsipras opět vyzval Řeky, aby v referendu hlasovali proti věřitelským návrhům:

  • pokud se Řekové vysloví pro úsporná opatření, zřejmě se jim dostane další pomoci od mezinárodních věřitelů
  • uklidnění trhů a pokračování finančních injekcí řeckým bankám od Evropské centrální banky (ECB), bez níž jsou tyto téměř nelikvidní
  • pokud Tsiprasova vláda opravdu odstoupí, může řecký prezident pověřit sestavením vlády šéfa opozice, která je pro úsporná opatření - v takovém případě by šla jednání s věřiteli víceméně hladce
  • pokud vláda demisi nepodá, je těžké si představit, že se s věřiteli nakonec dohodne, když se jí to nepodařilo v posledním půl roce
  • pak je tady ještě třetí varianta - vláda demisi nepodá, ale dohodne se na předčasných volbách a dočasné technokratické vládě (jako tomu bylo na podzim 2011) - taková vláda zřejmě nebude mít dostatečný manát k jednání s věřiteli, ale nouzovou pomoc by eurozóna nejspíš už uvolnila
  • řecké banky zůstanou nejspíš zavřené, protože jim ECB jen těžko poskytne další peníze
  • je ale možné, že eurozóna opět posune řešení, a to do 20. července, kdy má Řecko splatit ECB 3,49 miliardy eur
  • země by nejspíš musela zavést národní měnu, protože bankám už dochází hotovost a nebude mimo jiné v čem vyplácet důchody
  • přestože část odborníků považuje NE v referendu za další posun Řecka k vystoupení z eurozóny, jiní se naopak domnívají, že se Brusel bude snažit zemi u evropské měny udržet, protože by se mu jinak zhroutil celý projekt eura
  • ovlivnilo by to i kapitálové trhy a také by to mohlo zdražit úvěry dalším ekonomicky slabým zemím (Portugalsko, Itálie, Španělsko) v očekávání investorů, že by i tyto státy opustily euro
  • vystoupení z eurozóny by byl bezprecedentní a dlouhý proces, takže by i tak musely Atény s mezinárodními věřiteli dospět co nejrychleji k nějaké dohodě alespoň na překlenovací období a poté stejně jednat o restrukturalizaci starých dluhů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 4 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
před 21 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.