Atény/Brusel – Čas pro Řecko už prý vypršel, na to se ale nehraje. Podle Evropské komise měla zadlužená země do dnešních 11 hodin oznámit, zda přijímá tvrdé podmínky druhého záchranného balíku ve výši 130 miliard eur. Ty obsahují hlavně mzdové a další škrty. Atény nyní musí okamžitě jednat, upozornila Komise. Řečtí představitelé to nicméně popírají. Úřad premiéra Lukase Papadimose uvedl, že schůzka tří stran koalice, která byla plánována na dnešek, se odkládá o jeden den. Žádné zdůvodnění odkladu sdělení úřadu neobsahovalo. I přesto se věci trochu hýbou, ministr pro administrativní reformy Dimitris Reppas dnes večer oznámil, že vláda přijala požadavek mezinárodních věřitelů na seškrtání 15 000 míst ve státním sektoru, čehož by měla dosáhnout novým zákonem, který umožňuje propouštění i ve státní správě.
Řekové si dávají na čas, byť jde o záchranu vlastní země. Po týdnech vyjednávání se zástupci koaličních stran stále nedokázali dohodnout, zda jsou ochotni výměnou za druhou mezinárodní pomoc provést tvrdé reformy. Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka požadují, aby Atény urychlily strukturální reformy, které mají pomoci zvýšit konkurenceschopnost zadlužené země. Pokud si chce Řecko na další pomoc sáhnout, musí také seškrtat výdaje a celkově omezit státní správu.
Podle Evropské komise mělo Řecko oznámit dnes, jak se ke škrtům a k reformám staví. „Už jsme se dostali za konečný termín,“ sdělil dnes novinářům v Bruselu mluvčí komise Amadeu Altafaj. Zdroj z Řecké vlády to nicméně popřel. „Ne, žádný takový termín stanoven nebyl,“ řekl činitel na dotaz, zda mají zástupci koaličních stran inspektorům Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) do dneška sdělit, jak se rozhodli. Řekl však, že celá řecká strana se musí na podmínkách požadovaného úvěru dohodnout do začátku příští schůzky euroskupiny.
Nicolas Sarkozy, francouzský prezident:
„Chceme tuto dohodu. Řečtí lídři se k tomu zavázali a musí své závazky čestně respektovat. (…) Evropa je místo, kde má každý svá práva a povinnosti. Čas vypršel, (dohoda) musí být dokončena, musí být podepsána.“
O pomoci Řecku se dnes jednalo i na nejvyšších úrovních. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová vyslali jasný vzkaz: Evropa stojí o setrvání Řecka v eurozóně, avšak nebude žádná další pomoc, pokud se Atény nedohodnou na jejích podmínkách se zástupci měnového fondu, komise a Evropské centrální banky, tzv. troikou.
„Nebude žádný nový řecký program, pokud nebude dosaženo dohody s trojkou. Všichni, kteří v Řecku nesou zodpovědnost, musí vědět, že s této pozice neustoupíme,“ prohlásila po schůzce Merkelová.
Řekové se škrty váhají
„Poprvé skutečně vyjednáváme. Chtějí po nás prohloubení recese, které naše země nezvládne. Vší silou se tomu snažím zabránit,“ obhajuje kroky vlády politický lídr Antonis Samaras. Někteří řečtí politici jsou ovšem razantnější. Vůdce menšinové ortodoxní strany Giorgos Karatzaferis označil evropský plán za nástroj, který povede zemi k revoluci. „Nechci se podílet na tom, aby tu kvůli bídě vypukla revoluce, která pak pohltí celou Evropu,“ prohlásil. Obyvatelé kolébky demokracie totiž půjdou v dubnu k volbám a politici jejich hlasité demonstrace obvykle slyší.
„Koaliční vláda ničí všechna těžce vydobytá práva pracující třídy. V podstatě posílají dělníky na šibenici,“ oponuje vládním krokům i odborový předák Yiannis Tasioulas. Proti škrtům se bude v Řecku i demonstrovat. Dva hlavní řecké odborové svazy svolaly na úterý generální stávku. Nová opatření považují za hrozivá.
Jannis Panagopulos, předseda svazu zaměstnanců soukromého sektoru:
„Jejich cílem je odstranit veškerá pracovní práva a dál snížit platy o 20 až 30 procent.“
Atény se - taktéž bez konkrétního výsledku - dohadují o restrukturalizaci svého státního dluhu. Ta je přitom důležitou součástí celkového řešení. Hrozba řeckého bankrotu se tak den za dnem nebezpečně blíží. V polovině března bude země muset splatit 14,5 miliardy eur a bez záchranného balíku na to v řecké státní pokladně už nebude.
Do voleb zbývají jen měsíce a politici se děsí, že nové úspory zvednou poslední stavidla řeckého hněvu. Škrty podle strany Laos Řeky ožebračují a vláčejí je bahnem. I přesto se však věci trochu hýbou. Ministr pro administrativní reformy Dimitris Reppas večer oznámil, že vláda přijala požadavek mezinárodních věřitelů na seškrtání 15 000 míst ve státním sektoru.
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu zhruba 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu korun). Vzhledem k tomu, že tato částka nebude stačit, loni v říjnu si s ostatními členy eurozóny a MMF dohodlo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu korun).
