Reklama na sázkové hry má dostat méně prostoru

Brno - V Brně se dnes koná odborná konference o vlivu sázkových her na českou společnost. Bude se zde řešit třeba vztah mezi sázkovými hrami a kriminalitou, jak efektivně loterie regulovat, nebo jak sázkové hry danit. Podle sekretáře Unie herního průmyslu ČR Andreje Čírtka je provozování sázkových her byznys. Musí ale prý fungovat tak, aby z něj měl stát nějaký příjem, ale také aby sociální dopady byly minimální a hrál pouze ten, kdo si to může dovolit. Tedy dospělý zodpovědný člověk, pro kterého je to určitým druhem zábavy, doplnil.

Andrej Čírtek, sekretář Unie herního průmyslu ČR:

„Rizika kriminality u sázkových her jsou podobná jako u jiných druhů podnikání, které souvisejí s pohostinstvím probíhajícím v nočních hodinách. U každého rizika je systém preventivních opatření, která se dají použít. Co se týče rušení nočního klidu a veřejného pořádku, k tomu poslouží systém, kdy po určité hodiny je vstup do provozovny pouze individuální na zvonek. Velkou prevencí je kamerový systém se záznamem. Co se týká prevence závislosti na sázkových hrách, tam je důležité, aby provozovny nebyly příliš viditelné a neměly příliš agresivní venkovní reklamu s hazardními symboly.“

Podle výkonného ředitele a pracovníka ve výzkumu Českého institutu pro výzkum závislostí Petra Verosty se s provozováním sázkových her pojí řada sociálně patologických jevů i související kriminalita. „Největší dopady proto spatřujeme v aspektu patologického hráčství, dopadu na rodinu, zaměstnanost, volnočasové aktivity jedinců a související kriminalitu. Ta je vnímána z hlediska tří typů – kriminalita patologických hráčů, kriminalita v souvislosti s provozováním sázkových her a kriminalita provozovatelů sázkových her v souvislosti s jejich podnikáním,“ vysvětlil.

„Provozovatelé v řadě měst podle našich analýz uzavírají s obcemi jakási memoranda, ve kterých skutečně dochází k odstraňování reklam na vnějších štítech budov, vybavení provozoven kamerovým systémem a dalším opatřením,“ řekl Verosta. Podle něj došlo ve vybraném městě v Česku, na základě jejich případové studie, k významnému snížení kriminality. „V ostatních věcech je ale ještě velký deficit v informovanosti hráčů ohledně zodpovědného hraní. Hráči by si měli mít možnost kdykoli provést jakýsi jednoduchý test, zda už mají problém s hrou. V provozovnách je také nutné umístit informaci na odbornou pomoc,“ dodal Verosta.

10 minut
Rozhovor s Petrem Verostou a Andrejem Čírtkem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...