Brusel - Zdá se, že před snahou Evropské unie donutit evropské banky k rekapitalizaci stojí problém. Velké banky totiž raději prodají aktiva, než zvýší kapitál tak, aby naplnily požadavky na vyšší kapitálové ukazatele. Varoval před tím dnes list Financial Times. Jeho obavy vzápětí potvrdil generální ředitel Deutsche Bank Josef Ackermann. Důsledkem reakapitalizace by podle něj mohlo být omezení poskytování úvěrů. To by ještě více nabouralo už tak chatrné hospodářské oživení.
Radikální postoj k rekapitalizaci vedený francouzskými bankami BNP Paribas a Société Générale (vlastník české Komerční banky) by podle listu Finantial Times okopírovaly i finanční domy v Itálii, Španělsku či Německu. Banky v eurozóně se totiž ptají, proč by v současné době, kdy akcie klesly, měly zvyšovat kapitál. „Je zásadně chybné navyšovat kapitál v tuto chvíli,“ citoval list jednoho nejmenovaného významného bankéře.
Jádrem krize je chování vlád, nikoliv banky
„Problémem nejsou kapitálové pozice (bank), ale to, že státní dluh jako investiční kategorie ztratil status bezrizikové investice,“ upozornil Ackermann. „Klíč k řešení je tedy v rukou vlád a je jím obnovení důvěry ve státní finance,“ dodal.
Šéf Deutsche bank Ackermann dnes zároveň označil rekapitalizaci, ke které banky tlačí evropští politici, za chybný krok. Požadavky na zvýšení kapitálu spolu se zvýšeným odpisem ztrát z řeckých dluhů mohou podle něj vést k omezení úvěrů bank a k úvěrové krizi. „Je otázka, zda banky budou schopny poskytovat úvěry, nebo zda možné odpisy dluhů v eurozóně a nové regulační prostředí je pak nedonutí k omezení (úvěrové aktivity),“ zdůraznil Ackermann.
Omezení úvěrové aktivity by zřejmě znamenalo pro křehké hospodářské oživení v eurozóně katastrofu. Evropské společnosti jsou odkázány na banky, neboť od nich mají až kolem 80 procent prostředků, zatímco v USA je to jen něco kolem 30 procent.
Problémy s nedostatkem kapitálu mají jen některé banky
Na nedostatek kapitálu, který mají evropské banky k dispozici, už poukazoval i Mezinárodní měnový fond. Podle toho je do nich třeba nalít dalších 100 až 200 miliard eur. Situace bankovního sektoru se ale v jednotlivých zemích Evropské unie různí.
„Výrazné rozdíly jsou jak podle regionů, tak podle typů bank. Výrazným problémům čelí především banky eurozóny, které se ve velké míře věnují investičnímu bankovnictví a v minulosti ve velké nakupovaly státní dluhopisy členů eurozóny,“ upozornil analytik J&T Banky Milan Lávička.
Českým bankám by dluhová krize ublížit neměla
České banky patří v rámci Evropské unie k těm zdravějším. Jsou připraveny i na prudké zhoršení ekonomické situace doma i v zahraničí. Podle zátěžových testů České národní banky by jim ublížila jen dlouholetá recese nebo dlouhé období velmi špatného hospodářského růstu.
„České banky disponují velkým finančním polštářem. Kromě nezbytného minima mají navíc k dispozici zhruba 150 miliard korun ke krytí neočekávaných ztrát a kromě toho mají vytvořen polštář ve formě opravných položek ve výši přes 80 miliard korun,“ popsal v rozhovoru pro ČT24 ředitel Odboru finanční stability ČNB Jan Frait.
Jako zdravé vycházejí české banky i v mezinárodním hodnocení. Ratingová agentura Fitch včera potvrdila známky tří tuzemských bank Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB a ponechala jim stabilní výhled. Výhled českého bankovního systému je podle Fitch stabilní. České banky mají podle agentury zdravé základy, které jim zajišťují stabilitu a odolnost vůči vnějším otřesům.
