Regulační pravidla vyjdou banky na 33 miliard eur

Londýn - Regulační opatření u bankovního sektoru, která prosazuje Evropská unie, vyjdou finanční instituce v příštích třech letech zhruba na 33,3 miliardy eur (zhruba 858 miliard korun). Čísla vychází ze studie výzkumného ústavu JWG, kterou cituje ekonomický list Financial Times (FT). Předpokládané náklady, které patrně nebudou konečné, se mají rozprostřít mezi 8 500 finančních institucí ze všech 27 členských států EU.

Náklady na regulaci bank se navíc podle institutu mohou později vyšplhat až na 50 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu korun). A to ve chvíli, když začnou platit nová pravidla kapitálové přiměřenosti Basilej III a pravidla bezpečného zajištění Solvency II. Ústav JWG se opíral o poznatky, které nasbíral v 87 společnostech poskytujících finanční služby v deseti zemích.

Peníze potřebné na regulaci ještě navýší několik faktorů. Banky budou muset především mnohem častěji a podrobněji podávat zprávy o každé investici většího rozsahu. Popisovat budou muset i rizika, která leží u protistran, a také odkrýt podrobnosti o kolaterálu. To je zajištění, které je třeba mít, když si banky berou úvěr od jiného ústavu. Nové požadavky na informace se týkají i manažerů fondů alternativních investic.

Zátěžové testy budou obtížnější

Nově pak banky budou muset podstupovat i podrobnější zátěžové zkoušky. A vyšší náklady si vyžádá i povinnost připravit dokument, v němž bude přesně popsáno, jakým způsobem má být banka zlikvidována, pokud se dostane do problémů. Tato část má zaručit, aby se neopakovala situace z minulých let, kdy se velké banky dostávaly do problémů, a protože byly systémově důležité a nešlo je nechat zbankrotovat, vlády je zachraňovaly z peněz daňových poplatníků.

Euro
Zdroj: ISIFA/EPA/Oliver Berg

Studie uvádí, že největší problém pro banky spočívá v tom, že Evropská unie reformy dávkuje a nepostupuje systematicky. Požadavky na data nikdo nekoordinuje interně ani na základě dalších požadavků, které předkládají globální regulátoři bank a pojišťoven. „Regulátoři žádají data způsobem, kterým na ně chtějí nahlížet. Tedy ne způsobem, jakým jsou banky organizovány a mohou je poskytovat,“ poznamenal šéf JWG PJ DiGiammarino.

Současně nová pravidla stanovují přísné termíny pro splnění požadavků. To je ale podle manažerů jedné z bank, které se studie účastnily, problém i pro techniky a programátory. Banky totiž musejí pro své informační systémy postupně vymýšlet softwarové záplaty, místo aby mohly navrhnout zcela nový a kompletní design, který bude lépe fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 12 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...