Regulační pravidla vyjdou banky na 33 miliard eur

Londýn - Regulační opatření u bankovního sektoru, která prosazuje Evropská unie, vyjdou finanční instituce v příštích třech letech zhruba na 33,3 miliardy eur (zhruba 858 miliard korun). Čísla vychází ze studie výzkumného ústavu JWG, kterou cituje ekonomický list Financial Times (FT). Předpokládané náklady, které patrně nebudou konečné, se mají rozprostřít mezi 8 500 finančních institucí ze všech 27 členských států EU.

Náklady na regulaci bank se navíc podle institutu mohou později vyšplhat až na 50 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu korun). A to ve chvíli, když začnou platit nová pravidla kapitálové přiměřenosti Basilej III a pravidla bezpečného zajištění Solvency II. Ústav JWG se opíral o poznatky, které nasbíral v 87 společnostech poskytujících finanční služby v deseti zemích.

Peníze potřebné na regulaci ještě navýší několik faktorů. Banky budou muset především mnohem častěji a podrobněji podávat zprávy o každé investici většího rozsahu. Popisovat budou muset i rizika, která leží u protistran, a také odkrýt podrobnosti o kolaterálu. To je zajištění, které je třeba mít, když si banky berou úvěr od jiného ústavu. Nové požadavky na informace se týkají i manažerů fondů alternativních investic.

Zátěžové testy budou obtížnější

Nově pak banky budou muset podstupovat i podrobnější zátěžové zkoušky. A vyšší náklady si vyžádá i povinnost připravit dokument, v němž bude přesně popsáno, jakým způsobem má být banka zlikvidována, pokud se dostane do problémů. Tato část má zaručit, aby se neopakovala situace z minulých let, kdy se velké banky dostávaly do problémů, a protože byly systémově důležité a nešlo je nechat zbankrotovat, vlády je zachraňovaly z peněz daňových poplatníků.

Euro
Zdroj: ISIFA/EPA/Oliver Berg

Studie uvádí, že největší problém pro banky spočívá v tom, že Evropská unie reformy dávkuje a nepostupuje systematicky. Požadavky na data nikdo nekoordinuje interně ani na základě dalších požadavků, které předkládají globální regulátoři bank a pojišťoven. „Regulátoři žádají data způsobem, kterým na ně chtějí nahlížet. Tedy ne způsobem, jakým jsou banky organizovány a mohou je poskytovat,“ poznamenal šéf JWG PJ DiGiammarino.

Současně nová pravidla stanovují přísné termíny pro splnění požadavků. To je ale podle manažerů jedné z bank, které se studie účastnily, problém i pro techniky a programátory. Banky totiž musejí pro své informační systémy postupně vymýšlet softwarové záplaty, místo aby mohly navrhnout zcela nový a kompletní design, který bude lépe fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...