Reformy musí lidé znát do konce března, platit by měli od roku 2012

Praha – Je nutné, aby po politice tupých škrtů následovaly reformy. Podle ministra dopravy Víta Bárty by vláda měla představit obyvatelům podobu reforem a jejich dopady a přínosy do konce března a platit by pak měly od přespříštího roku. Kabinet podle něj s reformami zaspal, protože nebyl schopen lidem vysvětlit, že politiku tupých škrtů musí doprovodit jasné reformy. Právě tato skutečnost snížila ochotu lidí k reformám. Na ideové konferenci se mluvilo zejména o důchodové reformě, Věci veřejné v této souvislosti odmítly slučování sazeb DPH.

Věci veřejné mají vlastní model důchodové reformy, odlišný od varianty, kterou chystá ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Základem je snížení odvodů do průběžného důchodového systému a přesměrování jejich části do individuálních fondů. Výpadek má pokrýt sjednocení daně z přidané hodnoty na 19 procentech. 

Vít Bárta

„Ať důchodová, ať zdravotní, ať daňová reforma jsou od sebe neoddělitelné,“ prohlásil Bárta, který je pokládán za hlavní postavu Věcí veřejných. Je podle něj nutné sdělit lidem datum, kdy budou o všech změnách informováni. „Toto datum je pro mě konec března. Vláda musí říct, co bude a co nebude.“

„Reforma nesmí být vytvořena na úkor střední třídy,“ zdůraznil Bárta. Stejně se vyjádřil také předseda VV Radek John a poslanec Michal Babák. Věci veřejné podpoří přeřazení některých položek ze snížené do základní sazby daně. Budou ale proti tomu, aby se DPH zvýšila na základní potraviny. „Nechceme měnit DPH slučováním sazeb. Chceme překvalifikovat některé zboží a služby do základní sazby, základní potraviny chceme nechat ve snížené,“ uvedl Babák. Nesmí se také mimo jiné snižovat délka vyplácení důchodů. 

Věci veřejné budou podle Babáka příští rok naléhat na ODS a TOP 09, aby bylo zavedeno progresivní zdanění. „Je třeba odstranit daňovou degresi, kde jsou stopy pro platbu sociálního a zdravotního pojištění,“ uvedl Babák. Z příjmů nad šestinásobek průměrné mzdy, což jsou i stropy na pojištění, by lidé měli platit podle VV 20procentní daň. Nejmenší vládní strana bude mimo jiné prosazovat také zrušení dědické a darovací daně a daně z převodu nemovitosti. „Považujeme je za nemravné. Zdaňuje se něco, co již bylo jednou zdaněno,“ zdůraznil Babák. Příjmy z těchto daní jsou podle něj zanedbatelné a náklady na jejich výběr neúměrně vysoké. Věci veřejné jsou naopak pro zvýšení daně z nemovitosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci celý den rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 11 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...